Fontána pre Zuzanu 2

„Slobodná baba? To si kde počula?“ Duchovní otec série Dušan Rapoš nikdy žádný velký talent nebyl. Naopak jeho projekty byly pro kritiky i diváky příliš snadným terčem. Překypovaly ale takovým množstvím mizerných dialogů a zoufalých nápadů, kterým ještě zoufaleji chyběla dramaturgie, že si za to může sám. Na druhou stranu u druhé z Fontán jsem měl toho času slabost pro soundtrack. Vlastně velkou slabost. A celé to navíc vůbec nezačíná zle. Nápaditá kamera, slušně rozjetý příběh. Hudebně nadaný řidič kamionu Juraj, dívka propuštěná z kriminálu (syrové dění ve vězeňské sprše) a banda v čele se zloduchem Ronym, která ji za mříže dostala. Ten se z drobného zloděje vypracoval v majitele několika motorestů, v tom jednom se odehraje nejprve šílená rvačka, následně dohoda, že se zaláskovaným šoférem může na cestu do Ruska vyrazit právě propuštěná Zuzana. Ostatně první (podivné) námluvy už proběhly. Zuza brzy zjihne, divák si užije pár odlehčených scén a skvělých songů. Jenže jakmile si Juraje po návratu všimne svět populární hudby a on do něj bleskově vstoupí, celé se to začne hrozně sypat. Příběh se úplně rozpadne, navlečené korálky se rozkutálí a tvůrci se do poslední půlhodiny snaží dostat co nejvíc „atraktivních“ momentů. A je to mnohdy dost velký úlet. Herecký debutant Pavol Habera civilní a oproti kolegům (mnohdy až karikaturám) velmi slušný. (05.11.2021)

Na první pohled typické devadesátkové exploatační peklo, na druhé straně skvěle zachycená atmosféra tehdejší porevoluční doby. Hodně zachraňuje Helena Růžičková, zbytek ansámblu je vysloveně tragický. Akce směšná, scénář naivnější než bulharská prostitutka a hudba od Teamu prakticky neposlouchatelná, ale přesto zaujímá Fontána pre Zuzanu 2 místo v porevoluční kinematografii jako slovenský pokus o Nahotu na prodej. Akorát Nahota měla mnohem větší přesah a kultovní hlášky, u Zuzany něco podobného žel nenajdete. I tak je dobré tenhle snímek vidět jako doklad tehdejší doby. (21.08.2016)

Mladí ľudia novonadobudnutého kapitalizmu z východnej Európy, začínajú dýchať skutočný konzumný život. Síce naivné, ale tiráci sú tiráci, MamaKami je MamaKami. A soundtrack je fakt namaškrtený! Tento film sa mi páči a nejaké zasrané čierne políčko na CSFD pre mňa v tomto prípade znamená menej ako hovno. (27.09.2007)

Obvykle domácí filmy nekomentuju, ale tady udělám výjimku. Tohle je totiž obrovské guilty pleasure, které musím při pohledu na hodnocení tady brutálně nadhodnotit. Objektivně je to špatné - herecké výkony nulové, příběh taky (kamioňák Habera se zamiluje do propuštěné vězenkyně Vejmělkové, ale zláká ho šoubyznys a vykašle se na ni). A je to šílený mišmaš a bizár.  Nechybí tu nic - naturalizovaný černoch, divoké rusko, kamioňáci, šlapky, mafiáni v nepadnoucích oblecích, rvačky, nahota, exploatation dokonce i ve vězení, hudební byznys. Hrají tu Růžičková, Habera, Bobek, Bílá, je tu pár překvapivě solidních akcí. To vše dohromady tvoří ale geniální sondu do divokých devadesátek. A hlavně je tu muzika. Kde jednička a trojka měli jeden megahit a zbytek víceméně vatu, Habera se postaral o úžasný soundtrack (pokud jste fanoušci a já jsem). Spousta písniček se stala hity (Láska šialená, Lovesong, Mama Kami...), další jsou srdovky a v podstatě tu není slabý song. Takže 4* abych vyvážil ty odpady tady. EDIT: Tak jsem jedničce křivdil, znám tu taky každý song. A to jak režisér odbyl přerod Zuzany ve vězenkyni - smrt rodiny je na pár facek. (27.09.2021)

V polovici 90. rokov prišla do Československá nová vlna. Tá Hollywoodska. A tak sa v tomto zrejme vrcholnom ( myslené prepálenom ) snímku tohto obdobia, objavuje tona product placementu, nemravností, kaskadérskych kúskov, dravého soundtracku a celkovej nezmyselnosti. Takže také nejaké guilty pleasure našich končín. (28.03.2022)