Co všechno věděla Maisie

Perfektně natočený film o tom, jak rozchodem rodičů trpí zejména ti nejzranielnější, jejich děti. Dětská herečka, která hrála Maisie, byla naprosto perfektní (jen na to nekoukejte s dabingem, ten se k holčičce moc nehodí) a sekundují jí všichni čtyři dospělí: Julianne More, Alexander Skarsgård (oujééé), Joanna Vanderham i Steve Coogan. Nabubřelé dospělé ego, kdy se rodiče dohadují, kdo z nich bude mít klíče od bytu, kdo bude bydlet v Anglii a kdo s kým bude spát či nespat. Do toho si přehazují jak horký brambor šestiletou Maisie, která všemi těmi hádkami trpí nejvíc a nemá, jak by se bránila. Za konec samotný dávám jednu hvězdu navíc, protože rozhovor u autobusu mě zkrátka dostal a Julianne se mi po tomhle filmu (i když jen na chvíli) hodně zprotivila. (04.08.2014)

Už dlho ma žiadny film nedojal ako práve tento - až k slzám. Nie preto, že by to bola nejaká typická citová vydieračka, alebo že by bol ten príbeh nejaký tragický - ale svojou krásnou charizmou, ktorú to v sebe malo od začiatku až do úplného konca. Samotný dej bol v podstate úplne jednoduchý, ale napriek tomu ma to totálne vzalo. Pretože nie vždy treba vymakaný dramatický dej, aby vyvolal film záujem a očarenie. V tomto prípade sa o celý ten úžasný dojem postará už len samotná idea a tie charaktery postáv, obzvlášť Maisie. A samozrejme celé to ešte násobí taká tá reflexia reality - pretože toto sa stáva bohužiaľ v súčasnosti už dosť často. Slová sú proste len slová, a nestačí dokola omieľať ako nám na niekom záleží, keď mu to nepreukážeme aj svojimi skutkami. Veľmi mi bolo ľúto malej Maisie, ktorú si rodičia po rozvode len tak medzi sebou pohadzovali ako keby bola kus majetku, bez ohľadu na to ako sa chudiatko bude cítiť. Ani jeden z nich o ňu nechcel prísť, no zároveň nemali na ňu ani čas. Takže niet sa čo diviť, že našla oporu v iných ľuďoch, ktorí o ňu stáli. 6-ročná herečka Onata Aprile zahviezdila naplno a tým, čo predviedla zapôsobila snáď na každého. Veľmi príjemné prekvapenie, a k tomu tá dôsledná práca s kamerou a skvelá hudba sprevádzajúca scény. Záverečný song Feeling of Being od Lucy Schwartz bol už len dokonalou bodkou za celým filmovým zážitkom. (16.08.2013)

Mám dvě stejně staré dcery. Tvrdím, že na dětech je velmi poznat, jak to vypadá u nich doma. Z tohoto pohledu je What Maisie Knew perfektní snímek. Důsledně sledující život z pohledu Maisie. Útržky rozhovorů, pohled oknem, otevřenými dveřmi. Stres, který se odráží na malé tváři. Maisie se v podstatě nemá zle, mohla by na tom být mnohem hůř. Ona sama by se asi za nešťastnou neoznačila - jednak dítě o takovýchto věcech nepřemýšlí, jednak má rádo své rodiče, ať dělají cokoli, jednak těžko porovnávat, když nikdy nezažilo nic lepšího. Postavy jejích rodičů by zasloužily samostatný rozbor. Nejsou zlí lidé. Matku bych označil za nedospělou - stále se chová jako puberťák (podobného člověka znám). Otec působí rozuměji, stejně jako matka však jde primárně za svojí prací. Pozitivní je, že nepřekročí linii, kdy by své dceři vědomě ublížili. Realistický film. ■ Poznámky: Ve scéně v nahrávacím studiu jsou na stole sluchátka Bowers & Wilkins P5 (mám identické). Hra, která je hrána na konci filmu, jsou Monopoly. Starší dcera mě v ní zrovna včera vymlátila :). ■ Upozornění: Výše uvedený obsah filmu od distributora obsahuje nepřesnosti a chyby (pravděpodobně psáno někým, kdo film neviděl). ■ U Onaty Aprile není na ČSFD (ani iMDB) uveden věk (vlastně žádný životopis - což u člověka jejího věku považuji za správné), našel jsem ale článek, že jí v čase natáčení bylo šest let. (10.01.2016)

Skutečných příběhů tohoto typu i těchto emočních hloubek běhá po světě nekonečné množství. Když s to ale umí natočit takto vkusně, profesionálně a silně, je to ohromný zážitek. Moc se mi do toho nechtělo, trápení dětí svářících se rodičů je skutečně všude jako máku, ale stačilo pár záběrů s tou malou holkou - a film mě měl. (03.08.2014)

Domnívám se, že půvabná malá Maisie toho příliš nevěděla, s ohledem na věk, nicméně naprosto přesně vycítila, zcela instinktivně, s kým je jí dobře a příjemně, na koho se může spolehnout, kde je v bezpečí.. Se mnou to měla okatá dívenka velmi snadné, dvakrát mrkla a měla mě, hned bych si ji vzala domů.. Onata Aprile jedním slovem fantastická, v těsném závěsu vynikající Julianne Moore, dokázala ve mně vyvolat tak silné emoce, že jsem měla chuť jí zakroutit krkem, no a Alexander Skarsgård mě dnes vyloženě potěšil, v roli přátelského barmana skvělý.. Krásný film, smutné pokoukání se slzama.. (07.07.2021)