Mandela: Dlouhá cesta ke svobodě

jakkoliv je Mandela poměrně rozporuplně vnímanou postavou,jeho vliv a význam se mu upřít nedá a podobný film si jistě zaslouží.Poctivý kus filmařiny,jejíž největším vítězstvím je fakt,že se po celou dobu obejde bez zbytečného patosu a mnohdy nezbytné glorifikace hlavní postavy.Mandela je zde v ykreslen jako můž,který jde pevně za svým a to i ve chvíli,kdy to není úplně košér.Původně jsem chtěl dát za tři,protože lehčí pokrácení stopáže by v určitých místech neškodilo,ale díky vynikajícímu Idrisu Elbovi,jehož charsima by se dalo krájet přidávám tu čtvrtou...70% (14.03.2014)

Jsme svědky skutečně dlouhé cesty ke svobodě, jelikož snímek pokrývá značně rozsáhlé časové období. Proto logicky mapuje jen důležité "epizodky", především tedy z osobní sféry, politice apartheidu a rasové segregaci se věnuje zjednodušeně. A angažovaně, ale asi neměl jinou možnost, když samotný Mandela se ve vězení sice vyrovnával se samotou a ponižováním, nicméně představoval spíš adorovaný symbol, kterému se dramatické události přímo neděly. Ovšem už za ten pohnutý životní osud (vyšperkovaný výborným výkonem Idrise Elby v titulní roli) prostě nemůžu jít pod 4 hvězdy. (07.10.2016)

Nelson byl pěkný proutník, problematik ale také moudrý člověk, který ke své výjimečnosti dle mého dozrál až časem a vězením. Pro neznalého diváka ohledně Mandely bude možná lepší nějaký dokument, než přemrštěný film. Je to zaměřeno hlavně na vznik jeho angažování se v různých protiprávních aktivitách a jeho pobytu ve vězení. Něco z toho není až tak poutavé, ne se vším s ním nebo tvůrci souhlasím. Vzhledem k délce jsem trochu čekal, že se zaměří i na jeho rozporuplnou manželku Winnie po návratu z vězení. Každopádně ani další následující černí prezidenti JAR z toho bordelu nevytáhli. U2 se svou Ordinary Love jen dokázali svou TOP kvalitku. (06.02.2014)

Nevím proč, ale do nového Mandely se mi zpočátku vůbec nechtělo. Cítila jsem však jakousi povinnost se na něj podívat a dnes nechápu, proč jsem zhlédnutí tak dlouho odkládala, protože to byl veskrze příjemný film. Životopisné snímky mám ráda, tenhle na to jde docela standardně, ale to nevadí, protože nechybí preciznost. Více se mi líbil začátek filmu a úplně nejvíc pak davové scény, kdy černoši skandovali v ulicích. Takové scény mají vždycky jakousi nespecifikovatelnou vnitřní sílu, která mi málem vhání slzy do očí a žene mi mráz po zádech. To bylo v další části snímku utlumeno, ale nevadí. Herecké výkony skvělé. A krásná hudba to korunovala. Silný příběh natočený bez patosu, a to je třeba ocenit. (17.06.2014)

Režisér to uchopil do rúk naozaj dobre, celých 141 min som sa nenudila, aj vďaka výbornej hudbe a akcentu všetkých zúčastnených, ale hlavne Idris tu bol neskutočný a Naomie za ním nezaostávala plus skvelé U2 na konci http://www.youtube.com/watch?v=XC3ahd6Di3M (07.03.2014)