Reklama

Reklama

Černá komedie vypráví příběh herce Riggana Thomsona (Michael Keaton), který se v minulosti proslavil filmovou postavou kultovního ptačího superhrdiny Birdmana, a nyní se s vypětím sil snaží o svůj divadelní debut na Broadwayi. Riggan doufá, že když uspěje jako režisér a herec nového ambiciózního představení, oživí svou upadající kariéru. V mnoha ohledech to je riskantní krok. Ale bývalý filmový superhrdina si dělá velké naděje, že díky tomuto konečně získá uznání jako umělec a všem včetně sebe dokáže, že ještě není odepsaný. Premiéra se pomalu blíží, když se představitel titulní role v jeho hře během zkoušky za podivných okolností zraní a je třeba ho rychle nahradit. Na základě doporučení hlavní herečky Lesley (Naomi Watts) a na naléhání Rigganova nejlepšího přítele a producenta Jakea (Zach Galifianakis), Riggan nakonec neochotně přijme Mikea Shinera (Edward Norton), který je naprostou neřízenou střelou. Mike je ale zárukou toho, že se představení vyprodá a sklidí chválu kritiků. Kromě samotných příprav na premiéru se musí Riggan vypořádat i se svou přítelkyní a herečkou ve vedlejší roli, Laurou (Andrea Riseborough), se svou dcerou Sam (Emma Stone), která právě prodělala odvykací léčbu a nyní pro něj pracuje jako osobní asistentka, a také s bývalou manželkou Sylvií (Amy Ryan), která se čas od času objeví v zákulisí. (CinemArt)

(více)

Videa (13)

Trailer 2

Recenze (1 311)

castor 

všechny recenze uživatele

Honba za úspěchem a krocení nezkrotitelného ega a hvězdných vrtochů v plné nahotě. Mexičan Alejandro González Iñárritu hýčkaný za formu svých předešlých látek nenatočil film špatný nebo průměrný, to v žádném případě. Jen tentokrát přišel s kusem, ke kterému jsem si hledal cestu zatraceně obtížně. Způsob podání je famózní, síla celku diskutabilní. Dechberoucí kamera v permanentním pohybu Emmanuela Lubezkiho je skvostná, prolétáme zákulisím divadla a jeho blízkém okolí, prostřihy přes tmu jsou velmi decentní, takže výsledek působí jako na jeden zátah. Ale může to mít i druhou stránku – totiž že je vyčerpávající. Humor na mě nepůsobil, emoce také ne, katarzi jsem necítil. Možná za to může až moc atrakcí naráz. To, jak lehce se proměňují scény, ale přitáhne. Tohle není jen velký návrat Michaela Keatona, to samé prožívá i mnohými lehce zapomenutý Edward Norton, který v druhé polovině devadesátých let vytasil několik trumfů, aby si následně vybíral jen nesmírně průměrné látky. Nicméně ke Keatonovi a Oscarům: viděl jsem letos lepší herecké výkony, Emmu Stone naopak v dané kategorii řadím mezi favoritky, své roli vládne. Tenhle film se dá milovat i nenávidět, to mi věřte. Pocitově ale prostě musím dát za tři. S davem nepůjdu (tolikrát plná palba?), to se mi příčí. Třeba si někdy dáme druhou šanci!! ()

TeeAge 

všechny recenze uživatele

|| Scenár: Alejandro González Iñárritu, Nicolás Giacobone, Armando Bo, Alexander Dinelaris | Hudba: Antonio Sanchez | Distribúcia: Fox Searchlight Pictures | Štúdio: Regency Enterprises, Worldview Entertainment | Rozpočet: 18 miliónov $ | Tržby: 95.2 milióna $ (15.3.15) | Ocenenia: Oscar: 4 výhry - Najlepší film, Réžia, Kamera, Scenár. 5 nominácií (hr Keaton, vr Norton, vr Stone, zvuk, zvukové efekty), Golden Globes: 4 (hr Keaton, scenár, réžia, film), 3 nominácie (vr Stone, vr Norton, hudba). BAFTA: 10 nom. AFI - film roka, AAFCA - top10... spolu: 166 výhier a 154 nominácií || Jeden z najrozporuplnejších filmov, aké som kedy videl. Ale v tom najlepšiom slova zmysle. Kúzlo Birdmana netkví len v technickej stránke filmu (podobných nestrihových filmov už bolo niekoľko), ale predovšetkým v schopnosti obsiahnuť toľko (premňa osobne) hlbokých témat behom dvoch hodín. Väčšinou, keď píše scenár viac ľudí, hrozí dielu rozkuskovanosť. Ale tu to drží po kope z každnej strany projektu. Dialógy i monológy sú napísané (hlavne tie mimo-javyskové) tak dobre, že si nepamätám na nič lepšie za posledných 5 rokov. Príbeh samotný má svoje muchy, napríklad je dosť ťažké sa prispôsobiť snovým scénam, keď je celý film tak neskutočne autenticko-realistický - ta priepasť medzi skutočnosťou a snením bola obrovská. Je ťažké povedať, či Birdman robí to všetko vedome, alebo je to len výsledok zlepenca rôznych postojov a ideí. Každopádne, je pre mňa tento Iñárritu-ho počin po obsahovej, hereckej, hudobnej a vlastne i technickej stránke výnimočný počin, ktorý si mám chuť dať do top10 aj napriek tomu, že nedosahuje kôli svôjmu koncu viac hviezd, než tých reálnych 5 tu na čsfd - tie ostatné v mojich top10 majú väčšinou viac. Uvidíme druhou projekciou. 102% | Atlas Praha, 20.1.2015 | Dokonalý subžáner, ktorý najviac docenia asi len ľudia, ktorý sa venujú umeniu alebo showbizu. Po roku opäť plnohodnotný zážitok, ktorý stimuluje plno témat, ktoré umelca trápia i potešia každý jeden deň - zo všetkých najviac pochyby a nádej. Keaton i Norton sú herecký Bohovia. Keby páni scenáristi netlačili na pílu v záveru, mohol to byť pre mňa film do top10. Výnimočným je i takto. 100% | Blu-Ray, THX, 1.2.2016 | ()

Reklama

Radek99 

všechny recenze uživatele

Definitivní přestup Alejandra Gonzáleze Iñárritua do Hollywoodu stál vážně za to! Jeho pátý celovečerní film, podruhé pod křídly mocné americké produkce (nepočítám-li široce koprodukční Babel), je z podstaty věci vlastně jasnou uměleckou odbočkou, Iñárritu si přestal ve svém tvůrčím úsilí vůbec poprvé nakládat na bedra tíhu za všechnu bolest a hříchy celého světa a natočil na první pohled zábavný soft film, odlehčený komediální žánr. Jeho dílo je ale ve skutečnosti silně podvratné, primární satira uměleckého světa na Broadwayi ve druhém plánu chytře a efektně nastavuje zrcadlo uměleckým snahám Hollywoodu. Opravdu by mne zajímalo, do jaké míry je Iñárritův Birdman odkazem na Křídla slávy, legendární holandský snímek Formanova spolužáka Otakara Votočka. Křídla = ptačí muž, ptáčník plus všechny ty motivy ptáků a slávy a s tím spojené analogické přemítání o pomíjivosti slávy a vztyčený prostředníček všem těm současným západním celebritám. Hlavní hrdina, hollywoodský herec, který si chce potvrdit svůj status umělce a tak se snaží prosadit v divadle, v doméně prapodstaty hereckého umění. Je spíš řečnickou otázkou, jestli to všechno nedělá jen kvůli své slávě, pro slávu by (se) totiž byl schopný i zabít (ani ne tak pro herectví samotné), vlastně by mu bylo jedno, jestli by se proslavil coby blockbusterový Birdman, nebo charakterní autor a herec na Broadwayi. Jenže - Iñárritu a spol. k tomuhle jednoznačnému námětu přimíchali postmoderně pojatý prvek hercova vnitřního hlasu, který se z původního uměleckého alter ega odkazujícího svou sofistikovanou formou k hercově dřívější komiksové kariéře postupem času mění v alter ego rozdvojené osobnosti, psychicky narušeného a nemocného člověka. Jeho vnitřní hlas je projevem jeho duševní nemoci, vše lze tedy interpretovat i tak, že to dělal hnán šílenstvím...ale to může být významová metafora smyslu filmu...celý showbyznys je motivován šílenstvím zúčastněných lidí...v medicínském slova smyslu... Je herostratovský komplex příznakem nemoci, nebo ryzí podstatou branže? Jenže - pak je tu ještě epilog... Co je v tomhle snímku vlastně realita? Postmoderně nejednoznačný obsah je ovšem rámován cizelovanou formou, která dělá z Birdmana to skutečné umění a je jedno, jak okázale působí. Kombinace skvostné kamery Emmanuela Lubezkiho a umně maskovaných střihových přechodů vede k vytvoření iluze konstantního, nepřerušovaného toku záběrů, jedné opojné dvouhodinové kamerové jízdy (dobře vystihující podstatu divadelního aktu). Kamera se navíc ještě během nekonečného pohybu nepozorovaně mění, tu v subjektivní kameru, tu použitím extra krátkého ohniska v iluzi rybího oka, pak zase v časosběrný záběr etc.etc. Metacharakter kamery také originálně variuje, ale občas i nabourává divadelní zásadu jednoty místa, času a děje. Další sugestivní vjem jsou pak ruchy a hudba, prosté bicí nástroje jsou schopny vytvořit tak sugestivní hudební doprovod, že chvílemi až mrazí. Hudební podkres také skvěle vyvažuje dynamiku snímku (která se zlomově mění právě až s přicházejícím epilogem). Osobně tu pak shledávám jednu z nejlepších mizanscén amerického filmu, film působí jako svého druhu 3D interaktivní vizualizace a filmová prohlídka zákulisím typizovaného divadla na Broadwayi. Iñárritu definitivně opustil originální narativní koncept svého dvorního scénáristy Guillermo Arriagy, zůstává ale jeho silná stránka výběru a práce s herci - Michael Keaton a Edward Norton jsou naprosto fenomenální a osobně mě hřeje na srdci, že jde o jejich velký umělecký návrat, Iñárritu z nich ,,vyždímal" hodně. () (méně) (více)

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Na Birdman se mně hrozně těžce dívalo. Popravdě mi trvalo asi prvních dvacet minut, než jsem se vůbec zorientoval v tom, na co to vlastně koukám. Po těch dvaceti minutách jsem sice pořád nedokázal být v obraze ohledně toho, co je realita a co fikce, nicméně alespoň jsem mohl začít vnímat pobuřujícně dokonalou kameru, která všechno natočila aniž bych pocítil jakýkoli střih scény. Některé momenty byly naprosto boží a přišlo mi, jako kdyby někteří herci vedli nekonečné dialogy, u kterých jsem si říkal, jak se to mohli naučit. A jelikož pochybuju, že se to učili, tak pak skláním obrovskou poklonu za dokonalou improvizaci. Ač to bylo cokoliv, tenhle film Vám ukáže, že Michael Keaton, Edward Norton, Emma Stone, Naomi Watts nebo Zach Galifianakis umí hrát jak bohové. Já tenhle film tak trošku vnímám i jako oslavu herectví, také z toho ale cítím určitou ignoranci a opovrhování Hollywoodem. Celé je to totiž jak pod náporem nějaké vědmy, která každého zná a staví před něj plátno, kde se má ospravedlnit. Michael Keaton tak ironizuje superhrdiny ač sám jeden byl. Edward Norton jakmile dorazí na scénu, okamžitě diriguje jak co má být. Zach Galifianakis je tu až nezvykle vážný a Emma Stone tu má pár dialogů takových, že se Vám bude tajit dech. To abyste věděli, že to také má v sobě. Birdman je neuvěřitelně zvláštní film. Osobitý, dvouhodinově nenudící a rozhodně zapamatování hodný. Není pro každého, ale kdo ho bude chtít vnímat, ten si tuto filmařinu plnou poctivých filmových záběrů beze sporu užije. A minimálně se do pár herců bláznivě zamiluje. ()

Spiker01 

všechny recenze uživatele

Každoročně se musí najít nějaký divnofilm s oscarovými ambicemi...letos je jím Birdman, později dokonce korunován. V první řadě zaujme samozřejmě střih, který je umně zamaskován a výborně tak dotváří dojem jediného záběru, i když mezi jednotlivými "prostřihy" je třeba několik hodin. Nesmírně však tento neokoukaný způsob vyprávění oceňuji (zírali jsme na podobný záběr ve filmech jako Snake Eyes nebo Children of Men, nyní má celý film a je to paráda). Druhou velkou předností je obsazení, kterému samozřejmě kralují Michael Keaton jako ex-Batman (pardon ex-Birdman) a Edward Norton jakožto mistři divadelního parketu, ovšem neztratí se ani "opět-blondýna" Emma Stone, v jejichž obřích kukadlech se jinak ztrácím pravidelně a věřím jí každou větu. Překvapil i jinak pouze obtloustlý komik s vražedným příjmením Zach Galifanakis, kterého jsem v podobně normální herecké poloze viděl vůbec poprvé. Málokdy v komentáři vyjmenovávám celé obsazení, ale cítím, že u tohoto filmu je to vhodné, protože stojí a padá na hereckých výkonech a samozřejmě příběhu, pojednávajícím o jednom vyšeptalém herci a který je správně psycho, ale jinak je vlastně celkem o ničem. Necítil jsem totiž nějakou blaženost z příběhu samotného, ale spíše z té formy, jakou je podán (na což pravděpodobně sází i předloha). Jednou za čas by divák měl zkusit něco podobného shlédnout, možná se mu nebude líbit právě Birdman, ale podobné filmy a náměty jsou třeba, abychom naplno nepropadli oněm proradným bezduchým blockbusterům, viď Riggane Thomsone :)...70% ()

Galerie (120)

Zajímavosti (32)

  • Koberec, který lze spatřit v několika scénách ze zákulisí, je stejný koberec s hexagonálním vzorem z Kubrickova Osvícení (1980). (HellFire)

Související novinky

Michael Keaton vs. třetí světová válka

Michael Keaton vs. třetí světová válka

10.03.2016

Poslední dva ročníky Oscarů měli jasného vítěze - Michaela Keatona. Hvězda Burtonových Batmanů sice neurvala žádnou sošku, objevila se ale v Birdmanovi i ve Spotlightu, tedy v obou vítězných filmech.… (více)

César Awards - výsledky

César Awards - výsledky

27.02.2016

41. ročník vyhlášení Césarů, francouzských filmových cen, měl trio hlavních filmů, od kterých se očekávalo vítězství. S jedenácti nominacemi to byly filmy Trois souvenirs de ma jeunesse a Marguerite,… (více)

TOP filmy 2015 dle TOP uživatelů ČSFD.cz

TOP filmy 2015 dle TOP uživatelů ČSFD.cz

30.12.2015

V letošním přehledu nej filmů, které viděli naši top uživatelé v roce 2015, jsme dali prostor i filmům s jiným rokem výroby/uvedení než 2015. Anketu vyhrál postapokalyptický akčňák Šílený Max:… (více)

Reklama

Reklama