Insidious 3: Počátek

Překvapivě svižná a atmosférická hororová jednohubka, která za Wanovými předchůdci zaostává méně než bych čekal. Obzvláště v první polovině se fungujícími lekačkami rozhodně nešetří. Škoda, že v poslední třetině už to celé podstatně ztrácí dech a celé se zvrtne jen v nenapínavou variaci na závěr předchozích dílů. I přesto ale tato série pořád nečekaně baví. (29.01.2016)

O soundtracku: Žádná velká inovace se z Bisharovy strany nekoná; proč by také měla. Insidiouská hudba je jeden z nejlepších hororových soundtracků nového milénia, ne-li všech dob. To právě on nám připomněl, že housle jsou v hororech tím nejtrýznivějším možným nástrojem. Mistr Herrmann před ním v hrobě dozajista smeká klobouk. Bishara nám totiž v dějovém ohlédnutí, jak to vlastně všechno začalo, dokazuje, že společně s Clouserem a Bañosem tvoří v současnosti hororový trojlístek machrů přes nervydrásající hudbu. Je zastáncem názoru, že hororová hudba nemá mít hranice, a dává nám to pořádně sežrat. Připravte se opět na ďábelský tanec smyčce na vykloktaných houslích, drásavé tóny zrezavělého klavíru a další melodie Bisharových experimentálních nápadů. S nástroji se nemazlí a když se do letitého klavíru začne bušit kladivem, odnesou to divákovy nervy. Přestože je Chapter III. subjektivně o chloupek nejslabším článkem trilogie, právě hudba je jedním z aspektů, který i přesto film jako celek drží kvalitativně vysoko nad hladinou současného hororu. Jak krásně jde soundtrack ruku v ruce s obrazem jsme se mohli přesvědčit už v předcházejících dílech. Samotný střih na démona s širokým úsměvem by sám o sobě příliš strach nenahnal. Ale když se vám k tomu do uší zaříznou ohlušující vysoké tóny příšerných houslí, je to pomalu na resuscitaci. Co se týče soundtracku tedy opět není co vytknout a připravte se na okousané nehty, proud potu na zádech a pořádnou masáž srdce. Recept na strach? Samota, tma a pochopitelně - pořádná hlasitost. 70 % (04.06.2015)

Séria Insidious bude za 30 rokov vnímaná tak, ako je dnes séria Amityville Horror z osemdesiatych rokov, pri ktorej sa dnes možno len čudovať, prečo si niečo také nudné a smiešne vyslúžilo toľko pokračovaní a pozornosť publika. Insidious je ľakačkovová lunaparková atrakcia, ktorá spojením šokov a hlasitých zvukových efektov dokáže v prítmí kina dodať adrenalín do krvi, no inak je to banálna klišé báchorka. A ja - fanúšik fenoménu hororových sérii - budem podobne ako pri Amityville Horror pozerať každý diel a vedome pri tom trpieť viac ako hlavní hrdinovia posadnutí démonmi. (04.11.2018)

Už pozvánka Mulroneyho lákajícího mě do CineStáru na děsivý Počátek mně přišla podezřelá. Dermot v ní vypadal, jakoby právě ve světovém rekordu dosvištěl druhou lajnu a vzápětí se potvrdilo, že na něčem musel ujíždět kompletně celý štáb. Natočit průhledný horor můžete možná pokud se jmenujete James Wan, a ani tak se to nemusí pokaždé povést, jak se ukázalo ve dvojce. S visačkou Leigh Whannell ale očividně můžete akorát tak v cateringu podávat chlazenou limonádu, ne se cpát do ateliéru na rejžovskou stoličku. Překvapivé jako výplatnice za měsíc, ve kterém jste se vys*ali na práci. (18.06.2015)

Velká část diváků tak dlouho opakovala mantru, že bez Wana to nejde, až jí nakonec zcela uvěřila a odsoudila Insidious 3 do modrých čísel. Whannell při tom ve své režijní prvotině dokázal, že má mnohem větší potenciál než Wan a vytvořil horor, který je po všech stránkách kvalitnější než předchozí dva díly. Wan sází na kvalitní atmosféru s lekačkami a Whannell ji přivádí k dokonalosti. Insidious 3 je mnohem intenzivnější, nápaditější a má také o poznání děsivější look. Disponuje zkrátka potřebným atmosferickým drivem, který u Wanových hororů zcela chybí. (16.04.2016)