BoJack Horseman

Úvodní série je mix premisou slibovaného sarkastického humoru s over the top příměsí, určité porce suffering for success deprese a kvalitně napsanými postavami s dobře najetou dějovou linkou, avšak s ještě viditelným hledáním té nejlepší tváře, jež si bude později držet. Spokojených 8/10. (15.09.2019)

Po skvělém nakousnutí první série do postav a jejich příběhů došlo k velkému vylepšení. Cynickým sarkasmem protkaný humor přitvrzuje, over the top sekce je zeštíhlena na skvěle vyváženou úroveň, díky čemuž se satirický pohled na téma Hollywoodu, jeho hvězd a celkové administrace, stává přesnější, trefnější a mému vkusu na humor jde přímo na ruku. Charakterům se začínají vybrušovat zásadní rysy, kde veselost spadá do uvěřitelné deprese z důsledku většího zaoblení příběhových oblouků. To vše přidalo pro BoJacka chuť a zápach, jenž minule tak trochu postrádal a já si tuto sondu do lidských duší s dobře vyváženou porcí myšlenku nerušící nadsázky začínám vážně užívat už kvůli té snaze o vymamení se z určitých klišé a dobře pojaté serióznosti. Po všech stránkách lepší a dospělejší než zbytečně přeceňovaný Rick a Morty, jehož hype je způsoben lehčím humorem a diváckou přístupností, tedy tím, čemu se BoJack výborně vyhýbá a sedne mu to jak hrnec na prdel nebo jak prdel na hrnec, to už záleží na vkusu každého soudruha. 9/10 (18.09.2019)

Pojem "kreslený seriál" byl více jak půl století škatulkován jako ten typ zábavy pro děti, jenž stojí na lehkém humoru. Tento vzorec se podařilo víceméně narušit veličinám jako Simpsonovi, Griffinovi či South Park díky svému připepřenému humoru a lepší či horší satirizaci společnosti. V mých očích však právě třetí série BoJacka Horsemana dosáhla kompletního porušení základního popisu kreslených seriálů a to díky mnoha důvodům. Jedním z nich je skvělý a na první pohled viditelný styl, tedy zvířata chovající se jako lidé a žijící po boku lidí ve stoprocentní rovnocennosti. Ta je tak přirozená, že vám téměř ani nepřijde, že se koukáte na zvířata, to tedy musí být připomínáno maličkými stereotypy, jimiž ten či onen druh trpí. Kupříkladu v prostřihu, kdy si pejsek, jenž dělá hotelového poslíčka, hází sám sobě aporty, a těchto situací je tu mnoha a já se nad jejich originalitou neskutečně bavím. Avšak nejdůležitější aspekt je propletenost příběhu a dokonale napsaných postav, díky čemuž získáte potřebnou emocionální zainteresovanost, jež vyústí v růst několika emocí s typickými protiklady. Jednou se bavíte nad čím dál vybroušenějším černo sarkastickým humorem s popraškem nadsázky, když tu náhle dojde ke kompletnímu obratu a vy sedíte a s nevěřícím výrazem a pomale dopadající melancholií zjišťujete, jak geniálně zde funguje představení deprese a jejího dopadu na psychiku člověka, což vše vyvolává pocit o uvěřitelně napsané sondě do duší různorodých charakterů a jejich psychickému rozpoložení. Tuto BoJackovu na vrchol dotaženou specialitu jen podpoří nově zkoušené experimenty v podobě nezvyklých nápadů, až kontroverzních pohledů na silná témata společně s jejich vyústěním a zesílení vůči detailům. To vše a mnohem více je důvod, proč tu teď tak neskrývavě obdivuji tento seriál a proč mě zasáhl tak, jak se dlouho nepovedlo konkurenci ve všech myslitelných žánrech. Obdivuplných 10/10. (29.09.2019)

Po minulé erupci koncepčních nápadů a emočních rozmrdávaček je tahle série takový pád vzniklého popela k zemi. Tedy se znovu jedná o horskou dráhu s emočně zničujícími pády a over the top vrcholy. To vše zabaleno do tvůrčí hravosti, jež zmiňované kvality jen posiluje na dříve určenou notu, tedy buď to člověka rozmrdá do sraček ještě více nebo to vytáhne skvěle fungující přehnanost na další vrchol. 9,5/10 (16.10.2019)

BoJack, jako správný kůň, se mi pomalu začíná zakusovat do ruky a silně se dostává pod kůži. Po minulé slabší sérii se BoJack popáté vrací v plné síle a sopka tvůrčí nápaditosti zase vybuchuje, aby přinesla další originální nápady, cílevědomou komplexnost a charkterní růst našim oblíbeným postavám. Také mi přijde, že je tato série také nejvíce depresivní, což mé emocionální zainteresovanosti podkoplo nohy, což vedlo k tvrdému pádu. BoJack se pro mě začíná stávat srdeční záležitostí. Můžete tomu odporovat, můžete s tím nesouhlasit, ale to je tak jediné, co se s tím dá dělat. 10/10. (26.10.2019)

Tak, přátelé, po 6 dlouhých letech BoJack Horseman touto sérií končí a já jsem po zhlédnutí vnitřně mrtvý tak, jak to umí jen BoJack, díky zmiňované skutečnosti konce možná i víc. Závěr seriálu byl zpunktován hlavně Netflixem, což je velmi smutné, když si nechtějí držet takto originální počin a místo toho cpou peníze do sraček typu 13 Reason Why či Riverdale a prachy cpou do kupování nadmíru přehodnoceného Ricka a Mortyho. I přes tento bolestivý osud a omezeným možnostem se tvůrcům povedlo ukončit seriál s neskonalou důstojností. Charaktery dosáhly cílů, k nimž s ohlédnutím tak nějak celou dobu směřovaly, jejich příběhové oblouky se určitým způsobem zacyklily s menším rizikem nedostatečného zadostiučinění vůči fanouškům, protože ta uspěchanost tam v pár momentech vidět je, převážně u pár postav jsou zanechány nežádoucí otazníky. Já osobně jsem víceméně spokojen, BoJack skončil tak, jak ho celý seriál prezentoval, tedy hořkosladkou tečkou, jejíž melancholické účinky se na vás určitě podepíšou. I na závěr přišlo několik nápaditých epizod jak svou formou, tak obsahem (jmenovitě například epizoda Suprise nebo tradičně ta předposlední). Nebojím se tvrdit, že BoJack Horseman byl největším přínosem žánru kresleného seriálu za poslední dekádu a jsem rád, že jsem měl tu čest ho poznat a dokonce si ho tak moc oblíbit. 9,5/10. (31.01.2020)