Jack staví dům

Pokud se podíváme na lehkou marketingovou kampaň, která mluvila o stovce lidí, která odešla z projekce, tak můžeme předpokládat, že možná přeháněla, ale rozhodně ne moc. Podotknu, že úplně nerozumím tomu, co divákům na Jackovi z hlediska brutality vadí více, než třeba na Tarantinovi. Scény mají většinou celkem rychlý střih (druhý a čtvrtý incident) a zcela určitě se nejedná o nic, co bychom neviděli někde jinde. Problémem tady bude spíše morální hledisko, nebo přemíra uměleckého záměru. Oba zmiňované faktory totiž z kina vyženou nejvíce lidí. Jelikož většina píše recenzi na nového Triera podobným stylem, vezmu to z trochu jiné strany. Otevřeme-li si tedy krátké statistické okénko, můžeme rozebrat projekci, které jsem se zúčastnil. V sále nás nakonec bylo celkem 10 (projekce v 21:40 vysvětluje už tak nízký počet diváků). Z toho byly 3 páry, dvě kamarádky (které přišly až po prvním incidentu - je proto možné, že se vrátili se snahou o druhý pokus, aby film zkusily dokoukat znovu), jeden klasický divák a já (pokud má vaše přítelkyně/přítel stejný problém s krví a brutalitou jako ta moje, na Jacka ji neberte). Skupinka se držela celkem dlouho. První a druhý incident všichni přečkali celkem v pohodě. Nejdelší záběry jsou na hlavu rozraženou heverem (znáte z traileru), a Jack se chová jako typický vrah. Třetí incident je z pohledu člověka asi nejsilnější a jedná se o pořádnou "prasárnu". O tom svědčí i fakt, že pár s popkornem opustil kino ještě před návštěvou mrazáku a úžasně nechutným/děsivým Bručounem. Člověk by čekal, že následně se film trochu zvrhne, ale kromě jednoho řezání (pro které platí, že střih není dlouhý) je to už celkem snesitelné. Na konci film dostojí svému názvu a vytvoří prapodivnou kreaturu, která plynule přejde do nečekaného "Dantovského finále". Zhruba na pomezí mrazáku a finále odchází další pár, kde to podle reakce přítele vypadá, že na tohle už nemá nervy. Odešli teda ti, kterým film přišel zvrhlý, nebo je pojetí snímku s prostřihy na zvířata (a podobně) opravdu nezaujalo. Celý závěr je pro většinu lidí nepochopitelný, ale pokud znáte Božskou komedii, tak pochopíte na čem jste. Kompozice tohoto povídkového filmu je celkově dost zajímavá, avšak Trier je z hlediska morálky opravdu dost za hranu a stopáž mírně přestřelil. Pokud vás trailer zaujal a nejste z něj znechuceni, tak do kina vyrazte, protože se jedná o podivuhodnou zkušenost. Jestli vás odradily už otázky, radši se na to rovnou vykašlete a nekoukejte na Jacka, kterak staví domeček ani nikde jinde. (12.10.2018)

Konečně jsem Jacka viděl... A asi nejvíc šokující pro mě na něm bylo, že ten dům na konci fakt postavil 😅 Ale to jsem začal od konce... První polovina dá vzpomenout na krásné klasiky jako "Henry: Portrét masového vraha", "Angst", "Maniak" atd. V podstatě syrové a celkově nepříjemné koukání na Jackovo řádění, kde snad ani moc "over the top" nejsou ty samotné vraždy a jejich brutalita, jako spíš Jackova sadistická krutost před samotným úkonem a spíš psychologické týrání obětí... Já ovšem nemám problémy s Jackem, toho jsem si v podstatě oblíbil, mám problém s Trierem... Tak nějak tam tradičně namíchal všechno co měl po ruce, na to dal kopec ještě wtf filosofování, hodil tam krutost vůči dětem, zvířatům, všechny možné filosofické sračky, Hitlera a Holocaust - který nazval v podstatě "uměleckým dílem" v jednom okamžiku, peklo, Danta... svoje filmy jako "Melancholii" a "Antikrista"... no a vlastně mě málem unudil k smrti... škoda... Film v podstatě o ničem, kde si Trier masturbuje nad svým "uměleckým egem", jenom doufám a věřím, že se on sám jednou po svojí smrti do toho pekla sám dostane. Jinak za samotného Jacka palec nahoru, syrová výpověď fajn, herecky taky OK. /40%/ (27.03.2024)

Musím uznat, že po tomhle filmu se ze mě stal psychopat, milovník Trierovo filmů a v budoucích pár hodinách sériovej vrah v base. (Pro všechny členy Policie, FBI a dalších orgánů vykonávající spravedlnost - byla to jen prdel, takže žádný mrtvoly v mým sklepě, rozumíme si?) Každopádně, kde sakra začít. Vyjádření pocitů z tohohle kousku bude trochu náročnější (hlavně když se to snažíte vyjádřit, abyste nevyzněli jako úplnej psychopat, spoiler nepovedlo se), ale pokusím se to nějak smyslupně shrnout (takže budu mlít hovna jako vždycky). Už dlouho se chystám vydat se víc po dráze artovejch filmů, protože i když jsem jich viděla fakt málo, zatím mě ani jeden nezklamal, naopak se mi líbí originalita v každým kousku. Na Triera jsem se chtěla taky dlouho vrhnout a hlavně na tenhle film, ke kterýmu jsem měla vysoký očekávání. A určitě mě nezklamal, spíš to bylo ještě lepší než jsem myslela. Je to kontroverzní, brutální, pro aspoň z 50% psychopatickejch lidí vtipný, divný, disturbing (nemůžu si vzpomenout na českej název), nevhodný pro slabý povahy (polovina lidstva) a především artový a originální. Tenhle film dal dohromady snad všechny věci, co mi chybí ve filmech v týhle politickokorektní době, kde dělaj filmy tak, aby nikoho neurazili, hlavně aby na to mohly chodit děti a nebyla tam žádná krev. Nene v tomhle filmu se budou přímo vraždit děti, mrazit mrtvoly, zabíjet ženský a bude se chodit peklem. Přesně takovej film, kterej je zároveň tak divnej a disturbing a zároveň poutavej a mistrovsky udělanej mi chyběl. A jsem kurva ráda, že jsem se k tomuhle filmu dostala. Mistr Trier mi sednul do vkusu tak moc, že mám chuť nasednou do dodávky.. (Just kidding chill out FBI) (Pokud dlouho nenapíšu žádnej koment, víte kde mě najít.) (31.01.2019)

Stand by Lars. Manifest misogynie, autorské úzkosti, provokatérství i sebe-obhajoby. Terapeutický hapening, který na příkladu vraždící lidské karikatury demonstruje, jaké to je, když se filmař ocitne v osobním očistci a jediná cesta vede do pekla. Neiritovalo mě ani tak to, že Lars hranice překračuje a vysmívá se tabu (skoro každou takto narušenou hranici totiž hájí a relativizuje ve voice overu sám Jack). Spíš mi vadilo, že se mnou film skutečně neotřásl a nemanipuloval s tradiční trierovskou neomaleností. Ale čím víc času uplynulo od projekce, tím víc musím uznat určitou formu očisty a neodolatelné kompulzivnosti, kterou Jackův dům přináší. A při střihových scénách se Speerem a Hitlerem jsem ryčel smíchy. To je fakt mimo dobro a zlo. Tam mám odulého dánského trosečníka nejradši. BTW nenechte se zmást atraktivními titulky. Přijetí v Cannes bylo celkem vřelé. Asi i proto, že většina haters opustila sál v průběhu dětského halali. (17.05.2018)

S mistrovými filmy to mívám od odpadu (třeba Melancholia) až k plnýmu počtu (třeba Antichrist). A tohle je spíš ten první případ. Vo co jako v tomhle rejžovi gou?? Nejsem zase taková lopata, abych nedokázal ocenit artovost a pochopit filosofování, naopak, ale tohle... tahle alighierovská alegorie mě minula o několik světelných let. Na realistický thriller o sériovým vrahovi je 'Jack' málo realistický i thrillerový, na filosofující art je málo artový a filosofický, na komedii málo vtipný, na provokaci málo provokativní. A směrem ke konci film svými rádoby rafinovaně oduševnělými plky víc a víc nudí. Jsem hodně zklamaný touhle prázdnou nafouknutou filmovou bublinou, protože jsem od pana samorosta von Triera očekával daleko předaleko větší nálož všemožných divností, bizarností, extrémů, exkrementů... Každé průměrné béčko mě zaujme a osloví víc, než takováhle pseudofilosofická duchoprázdná břečka. I vizuál stojí za houby, protože kameraman je těžký epileptik, takže zaokrouhluju směrem dolů. Přesto je ve filmu (z 'béčkového hlediska') několik zajímavých vražedných momentů, kvůli kterým ho nepovažuju za úplnou ztrátu času. (27.12.2018)