Noční můra

Sakra, tak těsné hodnocení jsem tu už dlouho neměl. Tak upřímně, vadí mi ty šílené střihy (co naštěstí nejsou celý film), nic pro epeleptiky, ti by z toho byly v háji ještě dlouho, toho techna je taky až moc a je dost otravné. Sice to vyvolává atmosféru těch pařeb mladých, ale... A hlavní herečka moc krásy nepobrala, ale mě se nikdy Němky moc nelíbily. Jenže ten bizarní příběh mi sedl. Holka chodí s kamarádkami na pařby, hodně tančí, chlastá, kamarádka si občas něco šlehne (hlavní hrdinku jsem tam fetovat vůbec neviděl). No a pak se vrátí domů a má pocit, že tam viděla nějakou příšeru. Začne chodit k psychiatrovi, ten jí poradí, ať se přesvědčí, že (ne)existuje, což taky udělá. A pak se z toho stane E.T. Nuže, nevím, jestli to v sobě má nějaké artové hodnoty, já tam žádné nenašel. Já si to prostě pojal jako příběh o tom, že holku pronásleduje nějaká potvora, jenže se s ní blíž seznámí a zjistí, že ta potvora není zlá a že ti dva mají něco společného (kdo viděl E.T.ho, možná tuší) a pak tu vlastně jde o to jejich podivné přátelství, ačkoli jejím kamarádem je nějaká příšera (upřímně, určitě mi přišla hnusná míň, než ten blb s fialovýma vlasama, to byla pro mě noční můra). A vzhledem k tomu, že filmy z Německa jsou většinou nudné nebo špatné, tak to tu nadhodnotím a dám slabé 4*. Pokud můj komentář někoho motivuje, aby se na to podíval, tak zmiňuji, že já film nebral jako techno drogovou jízdu, ale jako film o strachu a později podivném přátelství s nějakou příšerou, co vlastně nebyla zlá. Taky v tom je možná pocta E.T.mu, který se možná pan režisér AKIZ oblíbil jako dítě, ale to jenom odhaduju. (12.08.2018)

Rave film v2.0. Ve skutečnosti milé a citlivé dílo o zhmotněné distanci od odzicené společnosti rámované výsostnou agresivní formou bez jakéhokoli přešlapu. Nechat odpálit v průběhu filmu repráky je povinnost, stejně jako zlynčovat majitele kina, jenž odmítá uposlechnout výzvy autorů "Tento film by měl být puštěn NAHLAS." Od pořadatelů Festivalu otrlého diváka se však takových podpásovek netřeba bát. PS: je možná i interpretace, ve které dívka a její mazlíček strádají v okolí ohavného fialovovlasého žabího monstra, které chystá pozřít ze světa poslední zbytky dobra svým pohledem (13.03.2016)

Do toho filmu jsem se zamiloval už po zhlédnutí jeho traileru a divácká očekávání ještě umocnila informace o tom, že tvůrci "této intenzivní audiovizuální jízdy varují před zvukovými a stroboskopickými efekty, ale zároveň nabádají provozovatele kin, aby snímek promítali s maximální hlasitostí." Něco takového jsem si přece nemohl nechat ujít! Samotná projekce (na včerejším Otrlci v totálně natřískaném kině Aero) potom byla čistá radost - ten film je neuvěřitelně zábavný, vizuálně úchvatný, herecká představitelka hlavní role se mi strašně líbila - a stejně tak design příšerky, a kapitola sama pro sebe je dokonalý zvuk a GENIÁLNÍ soundtrack - při tanečních scénách jsem umíral v kině blahem a říkal si, že pokud existují filmy, jejichž kvality naplno vyniknou teprve na velkém plátně, tak u Noční můry to platí kvůli zvuku - teprve v podání kvalitní kinosálové zvukové aparatury je možné si tento film užít naplno (vidět ho někde na notebooku by automaticky znamenalo ochudit se minimálně o polovinu dojmu). A pro samotný závěr filmu a jeho finální záběr nenacházím trefnější slova než velká radost a nádhera - Noční můra je velká libovka nejen pro všechny fandy taneční hudby, a osobně doufám, že jsem tento film neviděl naposledy - za mě bezvýhradné nadšení a divácký zážitek roku. Stránka filmu na Facebooku zde. P. S. Dodatečně jsem si uvědomil, že se jménem režiséra jsem se poprvé setkal už před 6 lety, kdy v r. 2010 natočil krátký film Painting reality, v němž auta rozjezdila 500 litrů barvy na asfaltu berlínské křižovatky Rosenthaler Platz. UPDATE 06. 05. 2018 - Na podruhé už se mi to tak nelíbilo, především některé herecké výkony jsou dosti slabé. Carolyn Genzkow se mi naopak líbila hodně, a stejně tak soundtrack je prostě super, stejně jako celkový vizuál. Možná se jenom potvrdilo, že ten film mimo kino skutečně nefunguje - podruhé jsem ho viděl doma v televizi a prostě to už nebylo ono. (13.03.2016)

Éééj veru skoro 5*. Mindfuck ako vyšitý ktorý mi v prvej polovici nedal oddýchnuť. Ťažké techno, stroboskopické zábery, hmatateľná atmosféra po užití drog, prepad do temna po užití nadmerného množstva alkoholu, no audiovizuálna dokonalosť. Po príchode porušeného embrya to na kvalite síce nestratilo ale tempo sa spomalilo čo ma tak trocha zamrzelo. David Lynch ani Gaspar Noe by sa za túto snímku rozhodne nemuseli hanbiť. (06.01.2017)

,,Říkala jste, že to mělo slepé oči, ale stejně se to na vás dívalo?" Tina ráda vyráží na party, kde duní hudba, stroboskopy hrozí oslepením, teče alkohol a k mání je i něco onačejšího. Pak přijde moment, kdy nedokáže rozeznat realitu od snu. Tajemné stvoření ji nejprve vyděsí, postupně si však k němu nachází cestu. Je to skřítek Dobby, E.T. nebo noční můra, kterou ztvárnil malíř Henry Fuseli (a už se zjevila ve filmu Gothic - Noc hrůzy 1986)? Možná je to cosi, co se jen od Tiny oddělilo, ale je stále její součástí.... Zpočátku jsem nebyl nijak překvapen ani zaskočen, jenže jak do sebe začaly zapadat jednotlivé dílky skládačky, líbil se mi film více a více. Nu a závěr zvedá mé hodnocení na 4*. Herci moc krásy nepobrali, hlavní postava je taková německá držka. Ale když se hodí do gala a vyrazí na závěrečnou party...není úplně k zahození. Hudba zpočátku nebyla má parketa, jakmile se přehoupla do dark industrialu, začala mě bavit. Film nejspíš pro okrajové publikum. (18.04.2017)