Zběsilost

V tomto filmu napětí neplyne tolik z řešení otázky kdo je vrah, protože ten je divákovi od začátku znám, ale z toho, jakým způsobem bude odhalen a zda bude očištěn hlavní hrdina (tedy pokud za něj nepovažujete samotného vraha). Film jsem viděl proklatě dávno, ale některé scény jako ta v náklaďáku naloženém bramborami se mi vryla do paměti hodně hluboko. (11.10.2012)

Falešně obviněný muž na útěku vs cynický a šikovný sériový znásilňovač a vrah. Suverénně vyprávěný příběh se silnou scénou znásilnění (kterému chybí kopulační pohyby) a nočního výletu s mrtvolou na náklaďáku brambor. V mých očích filmu hodně škodí (černý) humor - speciálně inspektorovy kulinářské trable s manželkou bych z fleku škrtl. (12.05.2017)

Celou první půlku filmu jsem si říkal, že Hitchcock už měl v sedmdesátých po kariéře a v konkurenci nového Hollywoodu působí jako plivátko mezi porcelánem. Kamerové triky působily tu směšně, tu samoúčelně a otevřená nahota jako by měla tenhle handicap vynahradit. Pak to ale Alfred rozjel na plný koule a já jsem nestíhal valit oči. Hitchcock měl zásadu, že pokud umisťuju děj do nějaké specifické lokace, měl bych ji představit tím, co je pro ni typické. Často volil až příliš zjevné symboly, z nichž nejkřiklavější byl asi případ závěrečné scény Na sever severozápadní linkou na Mount Rashmore. Ve Zběsilosti ale ukázal, že i jako domestikovaný Američan svým Britům rozumí a neváhá si z nich bez okolků střílet. Důkazem budiž vtipné scény s komisařovou manželkou, která miluje francouzskou kuchyni. Stále živý smysl pro černý humor prokázal ve scéně, kdy Barry Forster láme prsty Anně Massey, přičemž mu její noha brousí po obličeji. Je to zcela nový pohled na klasického Hitchcocka, ale zároveň velmi osvěžující, mistrovská podívaná. (07.10.2011)

Ach ty ironické Alfredovy kriminálky, ve kterých je jednodušší zabít ženu, než sníst francouzskou večeři! Hned na začátku, když jakýsi politik demagogicky slibuje čistou Temži a právě po ní připlave mrtvé tělo, jsem měl radost, že Hitchcock i na konci své kariéry dělal filmy, jaké mám rád - politicky nekorektní, napínavé, originální, technicky brilantní a plné černého humoru. Dalším milým překvapením bylo, že Hitch zůstal i až do konce pokrokovým režisérem, nezamrzl někde v 50. letech; zobrazuje tu vraždy neobvykle naturalisticky, včetně odhalených poprsí. A hlavně - záporák v podání Barryho Fostera rozhodně není nějaké laciné strašidýlko, kterému by se dnešní divák smál, ale opravdu nechutně slizký psychopat. Takže já volám sláva - Alfred zůstal svůj, ale zároveň se mu i v pokročilém věku povedlo překvapovat. (02.10.2011)

Byl jsem zvědav, jak se mistr napětí vyrovnal se sedmdesátými léty. A jak? S grácií. Přitvrdil co se týče naturalistických scén (na scény znásilnění či ve voze s bramborama by měl odvahu málokterý tvůrce i dnes) i černého humoru (opět scéna s pytlem brambor). Klasický příběh a zápletka nevadí a herci jsou výteční, z nichž mi byl nejvíce sympatický Alec McCowen coby detektiv - podpantoflák. 85%. (23.05.2011)