American Horror Story

Mám rád horrory a velké herečky (i jmenovitě Langeovou nebo Batesovou), zajímají mě gay postavy a nevadí mi camp, tudíž by seriál měl být pro mě ideální. Jenže nejstrašidelnější bývají fantastická proma, žánrově tvůrci sahají až k melodramatu, tematicky to vždycky přeplácávají a ačkoli tam gay postavy cpou horem dolem, bývají zapomenutelné a často jen pro okrasu. Z queer postav zatím nejzajímavější lesba Lana Wintersová (Asylum) a transka Liz Taylorová (Hotel). Podobně bývá obsazení vždy zajímavější v ženské části, mužští jsou spíš jen snaživí. // 75% (po 5 sériích) (22.09.2021)

Zatím zhlédnuté dokonalé a pro mě dech beroucí dvě série. To, co musí běhat hlavou tvůrcům něčeho tak děsivého a morbidního, si bojím jen představit. Po skončení každé epizody mám hroznou touhu rozjet se do U.S.A a potřást rukou někomu s tak brilantními nápady. Někdy si ale říkám, zda netočí podobné věci jako např. Michael Haneke, který sám přiznává, že třeba Funny Games udělal vyloženě se záměrem ukázat lidem, co v nich musí být, když jsou ochotni dívat se na taková zvěrstva. Možná mají všichni tito pánové pravdu a v každém je nějaká ta " dark side" o které se nemluví a je lepší, když je uspokojována takto, než jinými cestami.... (18.01.2018)

1. serie mě k tomuhle přikovala a nechala slintat po Evan Peters Nechápu milovníky 2. serie, byla pro mě až moc. Coven mě bavil velice. Freak Show je standardu stálice. Hotel byl skvost! Ostatní serie už nic moc... (29.09.2021)

Murder House je děsně zmatená duchařina, která absolutně nemá logiku a místy až trapně kašle na žánrová pravidla, ale nebyli by to Murphy s Falchukem, aby i zde perfektně nenastavili zrcadlo naší společnosti a trefně nevypíchli její nechutné výstřednosti. Co se týče této stránky, tak jsou skoro stejně působiví jako v mém milovaném Nip/Tuck, jenže pak je tady ještě druhá stránka a tu prostě neskousnu. Celá ta hororová stylizace je sice technicky dobře zvládnutá, ale zároveň totálně ujetá. Tvůrci dokazují, že mají velice bujnou fantazii, seriál se však postupně zvrhává v naprostou magořinu, která na mě nemá skoro žádný účinek a osudy hlavních postav mě za srdce příliš neberou. Je to škoda, protože Farmiga, Peters i ďábelská Lange umí diváka připoutat k obrazovce. Asylum diváka zavalí skutečně velkou porcí nápadů. Bohužel se z toho stane tak zmatený guláš, že i samotné dokoukání epizody je utrpení na úrovni nedobrovolného pobytu v blázinci. Hlavní hrdinové tam trpí opravdu hodně, ale mně to bylo upřímně jedno, protože u záporáků chybí pořádné vykreslení motivací, a tak si pořád dokola dělají ty svoje rádoby šokující prasárny, což začne být časem stereotypní. Další věcí je, že z půlky z nich se nakonec stanou správňáci a za ty svinstva, která prováděli předtím, může jejich bordel v hlavě nebo co. Ten měli hlavně scenáristé, protože něco tak nefunkčního se jen tak nevidí. Jedinou zajímavou postavou je slušně hláškující převtělený ďábel a nebýt Petersovy ufonsko-polygamní linky, která se jako jediná alespoň trochu snaží něco odvyprávět, tak se tento paskvil rozpadne úplně. S1: 50% S2: 40% (17.01.2019)

Zajímavý nápad, jde vidět láska k žánru a jeho barvitým odstínům. Líbí se mi obsazování stále stejných herců do různých rolí v různých sériích, hodně to ukazuje na jejich kvalitu herectví. Sarah Paulson mi zpošátku vyloženě vadila, postupem času se z ní vyklubala opravdu kvalitní a skvělá herečka. Díky tomuto seriálu jsem si zamiloval Taisu Farmigu. Co mi na seriálu trochu vadí je postupná koncentrace jeho tvůrců spíše na vizuální stránku. U čtvrté a páté série to dost kazí dojem. (22.04.2019)