Ničitelka

Děsně přetažené a pomalé vyprávění, se skvěle namakeupovanou Nicole Kidman. Jenže i ty nekončící jízdy na její zestárlý, vrásčitý, unavený obličej nakonec přestanou fungovat. Je to taková snaha o napodobení všech těch aktuálně populárních krimi sérií a thrillerů, která ale v zásadě příliš moc nepřináší a funguje jen v několika málo momentech (a řekl bych, že mnohdy těžce neví, co chce říct a tváří se jako něco většího, než co ve skutečnosti je). (02.03.2019)

Nicole Kidman měla evidentně vždycky ráda výzvy. Jakmile se v druhé polovině devadesátých let zbavila nálepky „ozdoba Toma Cruise“, zakotvila ve vodách nejrespektovanější herecké smetánky. Ostře sledovaný rozvod ji rozhodně neposlal do propadliště dějin, postavila se na vlastní nohy a představovala zajímavé ženské hrdinky jak na běžícím páse. I tady je tím největším tahákem, ovšem je na to krapet sama. Coby policistka strávila poměrně dlouhý čas v utajení, kvůli novému případu musí po letech kontaktovat lidi, kteří z toho stejně jako ona nemají úplně radost. Scénář točící se okolo bolestného uvědomování si pokaženého života je ovšem nezajímavý, tempo utahané, řada scén navíc. Zůstává tak jen ztrápená Nicole, která nesleze z plátna, a solidní přestřelka v bance. Víc bohužel. (14.04.2019)

Ambice hlavních aktérů, tedy režisérky, scénáristů a především Nicole Kidman, nebyly právě malé, ale obávám se, že divák si z filmu odnese jen vzpomínku na strhanou tvář herečky, která byla vždy považována za sexy symbol Hollywoodu a nemá nejmenší problém svůj vzhled vylepšovat zákroky plastických chirurgů. Tady se v zájmu role změnila v lidskou trosku trvale naloženou v lihu a zásobovanou nejspíš i nějakým tím amfetaminem. Ničitelka nepředstavuje dobrý snímek, jelikož Karyn Kusama je jen velmi průměrná režisérka, která příběh potápí směřováním k vztahovému sentimentu a snahou o psychologický ponor do nitra postav, na který nestačí síly ani jí a konec konců ani scénáristům. Poslední hřebík do rakve svého projektu zatloukla neochotou stříhat. Ten film měl být minimálně, zdůrazňuji minimálně, o 20 minut kratší. Celkový dojem: 55 %. (15.02.2022)

Vzhľadom na tak nízke hodnotenie som skôr očakával mumlajúcu Kidmanku zdeptanú niekde na posteli v dlhých, nič neriešiacich záberoch. Ale máme tu naopak svižné krimi, ktoré nad priemer dostávajú dve kvalitne nakrútené lúpeže banky. Na druhú stranu ale nechronologické rozprávanie zase film mierne brzdí, namiesto toho, aby ho robilo ešte zaujímavejším, čo bol určite aj zámer tvorcov. Ničiteľka ale aj napriek kvalitám nie je ten typ filmu, k akému by ste sa radi vracali, čo je vzhľadom na žáner tak trochu sklamanie. Ale určite by som si Ničiteľku rád pozrel v kine, kde by určite vynikla lepšie aj tá atmosféra LA. (14.05.2020)

Nejvyšší smysl celé téhle krimišarády spočívá v tom, že nám v něm filmoví tvůrci ukážou, jak parádně dokážou namaskovat Kidmanku. A opravdu, většina diváků by ji asi vůbec nepoznala. I sama Kidmanka hraje dobře, sípe, mžourá krhavýma očičkama, osvojila si podivnou nahrbenou chůzi komparsistů z Walking Dead, prostě válí. A kdyby byla černá, možná by za tuhle roli mohla i dostat Oscara. Ale ani věrohodně ztrhaná a vyžilá Kidmanka celej film neutáhne, když nemá co hrát. Pí rejžová se zjevně snažila dát krimižánru jakýsi (nevímjaký) přesah, snad psychologický, snad artový, ale výsledkem je dvouhodinová nuda, i když se film od prvních záběrů zarytě snaží o temnou a syrovou atmošku. Scénář slabý, zápletka ubohá, záporák v paruce směšná figura, dcera Kidmanky zbytečná a otravná figura... Jde o typickou ukázku typického nešvaru typického "ženského" filmu, že divák je v kriminálce pruzený třeba sáhodlouhými vztahovými dialogy mezi matkou a dcerou, namísto nějaké té akce a napětí, které by od tohohle žánru logicky očekával. A nekonečný závěr a la Tree Of Life je už koncentrovaný vopruz a působí nejvíc ze všeho parodicky. (01.05.2019)