Kafarnaum

Išiel som do kina na film peknej libanonskej režisérky Nadine Labaki, ktorá ale rozpráva o nepekných veciach, ktoré sa dejú medzi nami, len bohužiaľ, zatvárame pred nimi oči, ksichtíme sa, že sa nás to vôbec netýka, a pritom takýchto osudov sa dá počítať na státisíce, až milióny. Ocitol som sa na Blízkom východe, konkrétne v Libanone. Zain je 12. ročný chlapec. Má mnohopočetnú rodinu, keď ani jeden z rodičov nepracuje, a tak sa o obživu musia starať sami deti, ktoré musia pracovať, aby všetci mali peniaze na stravu. Raz bude mať toto nešťastné chlapča všetkého plné zuby, a utečie, stretáva etiópsku utečenkyňu, mladú ženu Rahil, ktorá má syna Jonasa. Ostane pri nich... _ Capharnaüm je prirovnávaný k 8 oscarovému Milionárovi z chatrče, ktorý je vedľa neho iba takým „chudobným príbuzným” , Labaki ide na koreň veci absolútne nekompromisným spôsobom, ktorý je miestami až neúnosný, čo Boyle nikdy nepraktizuje. Ručná kamera Christophera Aouna podtrháva celkovú surovú atmosféru, čiže máte pocit, že ste priamo v epicentre diania. Strhujúca, mimoriadna a excelentná výpoveď jedného z mnohých slumov na Svete, v akých podmienkach tu žijú ľudia ? To si nedokážem ani predstaviť, nieto ešte tu i jestvovať ! ? Pozrel som si výnimočný snímok, pri ktorom sa mi neustále tlačili slzy, ktoré som nedokázal udržať suché. Silný zážitok ! (27.02.2019)

Univerzálně dobrý film, který má diváka emocionálně rozsekat na cucky a to se mu taky povede. Takže co k tomu vlastně ještě není dodat? Také jsem byl konsternován a šokován, to bych vůbec nezpochybňoval a klobouk dolů před tím hlavním klukem. Tak smutný příběh...  Na druhou stranu to na mě občas bylo trochu moc dlouhý a režisérka na sebe valí výjevy chudoby, osamělosti zmaru hlavního chlapce tak dlouho a rychle, v takovém někdy až dokumentárním (ale dokonale autickém zpracování) bez oddechu, že je to někdy až monotónní. To všechno ale mohl být záměr a jak říkám, film mě nakonec stejně dostal přesně tam, kam měl a dát mu méně než čtyři hvězdy by bylo nefér, (03.05.2021)

Nekompromisní pohled do života nejchudších částí Libanonu (a vlastně nejen něho). Vyčítat N. Labaki prvoplánovost v citovém vydírání kvůli tomu, že točí film o tvrdém životě malých dětí není na místě. Protože jak je to jednou o dětech, vždy je to o emocích. A když je to autentické, což v tomto případě je, je to o to silnější. Hořkosladké drama plynule přechází z problémů chlapce z početné rodiny na problémy ilegální imigrantky a i přes to, že se dvě hodiny občas opravdu zdály až moc, zvlášt v kombinaci s tíživou atmosférou snímku, nakonec (a tady přicháží SPOILER!) všechno víceméně dobře dopadne. A divák odchází alespoň trochu vyklidněn. (09.10.2019)

12-ročný chlapec zažaluje rodičov za to, že ho priviedli na svet. Šokujúce? Šokujúce to môže byť len pre tých, ktorí nikdy neopustili svoju slonovinovú vežu odtrhnutú od reality. Smutné pravidlo demografie hovorí, že veľa detí sa nerodí vtedy, keď je bohatstvo, ale vtedy, keď je chudoba. Akonáhle spoločnosť dosiahne určitý stupeň blahobytu a hlavne vzdelanosti, automaticky stratí záujem sa reprodukovať. Viktor Orbán a Vladimir Putin sa prudko mýlia, ak si myslia, že zdvihnú pôrodnosť vysokými prídavkami na deti. To už dávno nikoho nezaujíma. V tomto filme sme však na opačnej strane barikády. Tu platí, že "jediným bohatstvom chudáka sú jeho deti". Otras. Časť filmu, kedy Zain opatruje malého Yonasa v chatrči z vlnitého plechu, je tá najsilnejšia. Tento film v človeku zanechá pocit, že život je niečo, čo by nemalo byť. (26.09.2019)

Kde jsou ty časy, kdy Féničané vládly obchodům v celém Středozemním moři. Dnes na jejich místě vládne Libanon, který nabízí kvalitní filmové zážitky, ale kvalitní jsou proto, že jsou o lidech na okraji společnosti. Navíc během jejich filmů to kolikrát vypadá tak, že jinak to v této zemi ani nevypadá. Kafarnaum nabízí silný zážitek v podobě příběhu malého kluka, který přežívá na ulici, otrkává se a zažívá i momenty slávy. Ten námět je až klasický a právě proto nedávám pět hvězd. Poslední záběr na chlapce Vás ale donutí zamyslet se...jak stačí málo, aneb fotka snese vše, že? (22.10.2020)