Kafarnaum

Nekompromisní pohled do života nejchudších částí Libanonu (a vlastně nejen něho). Vyčítat N. Labaki prvoplánovost v citovém vydírání kvůli tomu, že točí film o tvrdém životě malých dětí není na místě. Protože jak je to jednou o dětech, vždy je to o emocích. A když je to autentické, což v tomto případě je, je to o to silnější. Hořkosladké drama plynule přechází z problémů chlapce z početné rodiny na problémy ilegální imigrantky a i přes to, že se dvě hodiny občas opravdu zdály až moc, zvlášt v kombinaci s tíživou atmosférou snímku, nakonec (a tady přicháží SPOILER!) všechno víceméně dobře dopadne. A divák odchází alespoň trochu vyklidněn. (09.10.2019)

Otevřený pohled na libanonské slumy a jejich obyvatele v tomto případě se primárně zaměřující na jednu místní a poměry bohužel standardní rodinu. Těžká a bohužel zbytečně zdlouhavá podívaná, která dokáže tématem zaujmout ale jako plnohodnotný film, úplně nefunguje a vznikla tam pouze standardní kritika. (22.04.2024)

Další výpověď o tom, jací lidé žijí na Blízkém východě - prý v kolébce naší civilizace. Každopádně se za těch cca 7000 let daleko nepohnuli, tak proč je nevzít k nám a něco je zde nenaučit, o vzdělání přece všichni hrozně usilují. Možná kdyby tam ženy neuměly jen rodit, tak by tam logicky nemuselo být tolik chudých lidí a hlavně dětí. "Zain" to svým rodičům řekl dobře a za svůj herecký (ale díky perfektní autentičnosti možná spíš neherecký) výkon zasluhuje 70%. (23.11.2019)

Film pro západního diváka, který si po filmu akorát tak řekne "no je hrozný, jak to chodí na tom blízkym východě" a zajde si na pofilmový raut, kde dostane bílý nebo červený vínečko a trochu hummusu a může se dál bavit o svých ultra důležitých (neexistujících) problémech. Nicméně tohle je dost špatně hodnotitelný film. Ale s jistotou se o něm dá říct, že to je pure citový vydírání a že vám bude během sledování fakt špatně (a o to víc, pokud jste žena/matka, režisérka Nadine Labaki holt ví, jak nás dostat). Jenže co uděláte, až ten film skončí? Vydáte se na humanitární misi? Pošlete stovku charitě, aby mohli koupit balíček vložek? Opravdu netuším, jaký je význam tohohle filmu, než aby získal nějaký ceny a uznání od špatně se cítících privilegiovaných celebrit v Cannes (a možná i na Oscarech), aby se pak přesunul do arthousových kin, kde na něj přijde pár lidí a budou si pak moct po filmu s vínečkem v ruce plácet po zádech, jak moc jsou sociálně angažovaní, když chodí na takové filmy. Nebuďte jako my. Break the cycle a jděte radši na něco jinýho. Takže jak by řekl uživatel mcb: “měli jsme radši jít na Jak vycvičit draka 3” (22.02.2019)

Pět a už to nikdy nechci vidět! Nikoli proto, že se na to "špatně dívá", nejsem pokrytec. Důvodem je, že mě během projekce napadaly termíny proti lidskosti: "sociální inženýrství, sterilizace, kastrace, odebraní dětí nezodpovědným rodičům, kteří si z vlastních dětí dělají otroky, dále poprava za znásilňování jedenáctiletých děvčátek " a tak dále, a tak dále, a z toho je mi na blití, protože jinak se pokládám za kultivovaného lidumila, přejícího lidstvu jen to dobré. Ovšem tady padla kosa na kámen. Nedělám si iluze, realita je jistě horší, čili je tento film odrazovým můstkem k solidní depce. Natočen tak, že mi hlava nebere, jak to štáb dokázal, fyzicky i psychicky. Zain zahrál skvěle, přirozený talent, a ten maličký roční bobíšek? Pohled na něj mi srdce rval. Pohled na jeho maminku samozřejmě taky. Nic pro slabší nátury. Rovněž jako několik zdejších komentujících, odmítám názor: na co je takový film dobrý, ždímání emocí přes děti a podobně. Film je to důležitý, silný, má vysokou výpovědní hodnotu a pokud není člověk vyložené pako, rychle si u něj uvědomí, jaké štěstí máme my, co žijeme na jiném místě, v reálném blahobytu. (11.01.2020)