Pouhá formalita

Průtrž mračen, od místa činu/nečinu prchá vrah/nevrah/sebevrah; všichni znají jméno Onoff, ale ani on sám neví, co všechno zahrnuje, co se pod ním skrývá. Pod pichlavými očky psychoanalytika, komisaře Polanského, v dešti, který proniká vším, střechou podivného komisařství i clonou zmatené mysli, se skládá puzzle muže (zde naprosto skvělý Gérard Depardieu), který prochází destrukční krizí středního věku, krizí uměleckou i mileneckou. Nepíšící propisky, nefunkční psací stroj, nepopsané papíry, nekomunikující telefon, odkazují, jako tabula rasa, na počátek něčeho nového, na nový "román". Podobně jako se amnestický syndrom hroutí pod komisařovými "důkazy". I když tato noc přece jen zůstane navždy zamlžena (i o Nietzchem se říká, že byl "benebelt"), je pouhým předělem mezi duševní nemocí a zdravím... Pozn. 1: Také jsem odmítal teplé mléko, zvláště když na něm byl škraloup. Pozn. 2: "Ricordare, ricordare è come un po' morire" (rozpomínat se je tak trochu jako umírat), zpívá italsky sám GD) (05.09.2017)

Chvíli jsem váhala s hodnocením, ale na plný počet tenhle film bohužel skutečně nemá. Je to prostě tak, Jiří Menzel je jediný, který je stejně dobrý před i za kamerou. Pouhá formalita přímo nutí ke srovnání s filmem Svědek. Stejně minimalistické prostředí, stejný déšť, dva hlavní aktéři v podobě policisty a podezřelého, po ukončení vyšetřování přestává pršet. Další shodou je pouze výkon vyšetřovaného, který v obou případech překoná vyšetřujícího. Jenže Serrault v souboji hereckých osobností porazil Lina Venturu! Depardieu se prakticky vůbec nemusel snažit, stačilo, aby vedle Polanskiho byl. Ševče, drž se svého kopyta, Polanski, prosím zůstaňte ZA kamerou. Být v roli inspektora nějaký skutečný herec, mohla se Pouhá formalita stát nejlepší italskou kriminálkou. (01.07.2012)

K překvapivé pointě se prokoušete poměrně těžkým a pro mnoho běžných konzumentů filmového materiálu těžce stravitelným a chaotickým marastem. Na druhou stranu, atmosféra, hudba a hlavně geniální výkon Gérarda Depardieu stojí za to ! Dalším problémem je, že opravdu „nečekaná“ pointa většině diváků na poprvé prostě nedojde a chce to zkouknout ještě jednou (aspoň posledních 20 minut :-) ). Na poprvé jsem to prostě nedal !! Mnohem srozumitelněji a koukatelněni to zmákl o pět let později jeden indický klučina a slavil s podobně „nečekanou“ pointou celosvětový úspěch. Každopádně jde o mimořádný snímek, který většině filmových fajnšmekrů dlouho zůstane v hlavě a určitě se takový kousek hned tak nevykouří z hlavy ! (24.05.2016)

Totální dialogovka, u které Vám možná může být více než jasné, jak to s tou vraždou je, ale stejně Vám nedá spát a donutí Vás sledovat jeden dialog Gérarda s Romanem za druhým. Gérard Depardieu tu sice mluví italsky, což byl pro mě slušný nezvyk, ale na druhou stranu tu rozjíždí úžasné herecké řemeslo, což je u něj na druhou stranu vlastně standard. Popravdě jsem si tímto filmem uvědomil, proč mám Gérarda vlastně rád. V dnešní době mě totiž úplně nepřesvědčuje, ale filmy z jeho minulosti mluví za vše. Třeba tato pouhá formalita, která v hereckém ansámblu samotného Gérarda pouhá formalita úplně není. (05.05.2017)

Tohle komorní psychologické drama s kriminální zápletkou má několik předností, tou první je samozřejmě Gérard Depardieu (v roli spisovatele), válí první hereckou ligu a divák mu zbaští vše, každý pohled, každé slovo.. Druhou je výtečně dusná atmosféra, déšť s bouřkou, výpadek proudu, zchátralý dům, do něhož teče a v podstatě jedna místnost, kde se koná výslech.. Zajímavá a zároveň působivá je i hudba a stejně tak závěrečné rozuzlení, každopádně k zamyšlení.. (09.11.2022)