Turkish Delight
The Sensualist
Režie:
Paul VerhoevenScénář:
Gerard SoetemanKamera:
Jan de BontHudba:
Rogier van OtterlooHrají:
Monique van de Ven, Rutger Hauer, Tonny Huurdeman, Wim van den Brink, Hans Boskamp, Dolf de Vries, Manfred de Graaf, Dick Scheffer, Marjol Flore (více)Obsahy(1)
V „nejlepším holandském filmu století“ zaktivizoval Verhoeven svoje oblíbené téma lidské sexuality a jejího zkoumání. Bouřlivák a promiskuitní sochař Eric Vonka (Rutger Hauer) potkává po četných avantýrách tu pravou, krásnou Olgu. Po krátkým čase se berou a v sérii retrospektiv sledujeme jejich vztah. Jak mezi „milenci“ postupně vzrůstají neshody, přiživované matkou Olgy, mění se i nálada filmu z extrémní otevřenosti do příběhu o ztrátě iluzí. (Shadwell)
(více)Recenze (85)
Jako první film roku 2023 jsem si zvolil mnou několik let odkládaný Turkish Delight. A lepší film na start roku jsem si nemohl přát. Skvělej Rutger Hauer v(pro mě) nejlepším Verhoevenově filmu. Kontroverzní ale zábavný. Za mě 5ti hvězdičková záležitost, která ale nemusí sednout každýmu. Proto bych byl s doporučováním opatrnější. ()
Romance pro otrlé rebely a volnomyšlenkáře. Film, který je stejný jako jeho hlavní hrdina - otevřený, provokativní, divoký, neurvalý, oscilující mezi přitažlivou povrchností a hlubokou citlivostí... 80 % ()
Vášnivá love-story dvou spontánních asociálů podaná vrcholně pravdivým a odvážným způsobem. První role Rutgera Hauera, jehož excentrické herectví připomíná Klause Kinského a jehož andělský zjev ostře konstrastuje s jeho démonickým chováním. Absolutní nepodřízenost rovná se absolutní svoboda – to platí jak pro postavy, tak pro tvůrce filmu. Buřičská gesta a buřičské činy ve jménu lásky, fuck off autority, fuck off pravidla – Turks Fruit mohl být libertinskou oslavou l´amour fou. Ovšem nebýt toho tak drásavě smutného konce, který zpětně celý příběh přehodnocuje a zanechává pocit hořkosti a beznaděje. ()
Podľa mňa jedna z najlepších milostných romancí prenesená na plátno. Nekonvenčný vzťah dvoch nekonvenčných ľudí, ktorí sa aj nekonvenčne milujú. Samozrejme, sme vo filme P.V., takže nechýbajú zábery na Hauerovu pýchu a ani na tú Monique van de Ven, ale pozerať tento film ako na erotický by diváka nemohlo dostatočne uspokojiť. Postavy sú nám spočiatku nie príliš sympatické, sochár Erik sa javí ako čisto sebecký alfa samec, na čom aj niečo bude, ale v momente, keď spoznáva svoju vyvolenú dušu, jeho nevybujarené telo sa sústredí iba na svoju lásku. Film ponúka množstvo silných scén, štipku melodramatickosti, väčšiu štipku revolty, riadnu dávku opĺzlostí a napriek tomu, respektíve možno práve preto, dokáže poriadne vtiahnuť a diváka prinútiť sa do dvoch hlavných postáv dostatočne vžiť. P.S.: Mama je na odstrel... 90% ()
Tenhle film projde obrovskou proměnou, stejně, jako jeho dva hlavní hrdinové. Ze začátku, na svou dobu až nezvykle otevřený film, později vášnivý, milostný vztah a na konci už jen čekání na ránu z milosti. Rutgera, toho jsem měl vždy zafixovaného jen se seriózními hrdiny, což se tady rozhodně říci nedá. Tady předvedl opravdu v celé své kráse, že hlavně na začátku své kariéry hrál úplně jiné role, než později. Monique za ním moc nezaostává a její přerod z vášnivé milenky, po nevypočitatelnou hysterku je určitě také k zapamatování. Jinak je tenhle film plný vážných i komických situací, hraničících až s černým humorem, který ani po těch čtyřiceti letech nějak extra nevybledl. A to je jen a jen dobře. ()
To se hned tak nevidí: bizarnost, která má energii. Jenomže bez skvělého Rutgera Hauera by "Turecký med" byl opravdu jen úlet. ()
V dobrom aj v zlom, v zdraví aj v chorobe ... tí dvaja sa fakt našli. Výborná atmosféra a herecky skvelé - nespútané. ()
Extrémně provokativní film plný násilí, sexu a nahoty. První větší Verhoevenův film mu přinesl velký úspěch (nominace na Oskara) a zároveň ukázal, co od Paula můžeme očekávat. Rozhodně se jedná o snímek na který se nezapomíná a zároveň mě nikdo nedonutí vidět ho znovu, protože stavy, které sem při něm měl se nedají popsat slovy a na konci sem si vyloženě oddychl. ()
Holandský provokatér č. 1 - Paul Verhoeven - následne azda čo úplne najviac vyprovokoval i zrovna tohto umelecky [sochársky] založeného jedinca, ktorý sa vskutku čoraz viac začal oddávať nekonečnému »sexuálnemu harašeniu« s viacerými neukojenými partnerkami, až teda pokým Erik Vonk i konečne aspoň raz nenašiel tú akože pravú partnerku v podobe Oľgy Stapelsovej, s ktorou vzápätí pokračoval v naprosto extravagantnom spôsobe života so súčasne aj akýmisi «dekadentnými prvkami» v rámci celkovej štylizácie nasledujúceho diania, čo asi ani neveštilo nič extra priaznivého do budúcnosti zo strán až povedzme práve takto zainteresovaných, ústredných postáv, z ktorého by si určite nejeden kultivovaný divák mohol vziať i akési ponaučenie do budúcna, že to skrátka taktohľa nemôže pokračovať ďalej; a veď v podstate nakoniec posúďte sami, ako sa veci vlastne majú... • Skúste teraz počítať zároveň i so mnou, čo že to všetko približne asi obsahovalo dané, živočíšne ladené, kinematografické dielo, à la „umelecké porno” v podobe: Tureckého medu : I.) nahota; II.) sex; III.) genitálie; IV.) perverznosť; V.) vulgárnosť; VI.) exkrementy; VII.) násilie; VIII.) dekadencia; jednoducho k dispozícii bolo až toľkoto všelijak rôznych ingrediencií, ktoré sa vďaka akémusi "verhoevenskému" mixéru, podarilo celkovo naraz zmixovať dohromady, keď z toho potom priamo vzišiel presne takýto zaujímavý a jednoliaty t v a r, ktorý na moje veľké počudovanie - nebol zdeformovaný na celkový vzhľad, ako by sa na prvý pohľad mohlo vôbec zdať, ale skôr presne naopak; sledovanie vyšinutých postáv disponovalo akousi povznášajúcou pointou, prečo by sme sa nemali správať, ako On a Ona, ktorí boli doslova, ako odtrhnutými z reťazí bez akýchkoľvek hlbších zábran, ktoré by ich včas upozornili konkrétne i na to, že je už hádam i najvyšší čas zatiahnuť ručnú brzdu pred samotným nárazom do betónového múra, pričom ešte stále nie je neskoro začať novú etapu bytia, len to by museli mať najskôr tieto zhýralé postavy akýkoľvek prejavený záujem... • Predstaviteľ Erika Vonka, t.j. debutujúci Holanďan, Rutger Hauer, dôkladne stvárnil mimoriadne frustrovaného, a k tomu i sexom posadnutého protagonistu, ktorý si svoj nahromadený s t r e s veľmi často vybíjal na nežnom pohlaví, ktoré podobne nemalo takmer žiadne zábrany sa v danej forme naplno realizovať, čo v spoločnej kombinácii, jednak prinášalo explicitne zobrazovacie scény, a jednak na mňa našťastie ani nijako zvlášť zase nepôsobili samoúčelným dojmom, čo iba kvitujem; keďže celé zobrazenie príbehu malo svoju opodstatnenú logiku, kvôli ktorej som sa dokázal naladiť na vlnovú dĺžku týchto [ne]charakterov, i keď nie práve tak, ako si asi myslíte; to už vtedy akosi hraničilo so sebadeštrukciou, čoho určite nie som žiadnym fanúšikom ← žeby akási holandská odpoveď na predchádzajúci, škandalózny titul v podaní Mechanického pomaranča? → nebezpečné záležitosti v obidvoch podobách: ako v holandskej, tak rovnako aj v britskej. ()
Moje druhé "holandské" stretnutie s tvorbou Paula Verhoevena dopadlo prekvapivo na výbornú. Kontroverzný príbeh je zmesou provokatívnej perverznosti a kúzelnej romantiky, dramatických skokov a úsmevných obrazov, v každom prípade je to konzistentne poskladaná dráma búrliváka Erica a krásnej Olgy, ich vzťahu a vzťahu k vonkajšiemu svetu. ()
Olympiáda ve vylučování. Vylučuje tady totiž naprosto všechno. Těhotné nevěsty vylučují plodovou vodu, kterou následně vylízávají psi. Ti vylučují na chodníky města, které vylučuje černý odpad do moře, na jehož pobřeží rostou krásné květiny, které zase vylučují červy a hmyz. Jediné, co tu není vyloučeno, že možnost nálezu koňského oka v gastronomické specialitě luxusní restaurace. Zrcadla jsou pokrytá zvratky a hovna jsou rudá po červené řepě. Verhoeven urvanej ze řetězu mi tu připomíná kombinaci beatnických non-konformistů se sedmdesátkovými explotacemi (ty zejména díky divoké ruční kameře) a je to strašná zábava. Jakkoli jsou tam všichni (naprosto vědomě) na přejetí válcovačkou. Zaujalo mě, že tohle klišé rozervaného narcistního umělce se za těch pár let příliš nezměnilo, protože spousta kluků, co znám z AVU jsou přesně takovýhle vocasové obklopující se přerostlejma dětma, na kterých se pak realizujou. ()
Lehce zvrácený filmeček, který mi udělal docela radost. Perverzita, nahota a zkaženost – mé oblíbené… Rutger Hauer ojede každou, na kterou se jen podívá, dělá si sbírku „bobrů“ a nevadí mu ani sahat na hovna – ale když do jeho života vstoupí ONA, začíná ta správná jízda…Paul Verhoeven vždy rád něčím šokoval a tady se mu to opravdu povedlo. Zvrhlá podívaná však nabídne i celkem zajímavý příběh a hlavně pochmurný osud obou hlavních aktérů, jo a ten pískový panák na pláži byl vážně excelentní… ()
Nemôžem súhlasiť s množstvom komentárov, ktoré film označujú za odťažitý a neschopný emocionálneho pôsobenia. Už dávno som nevidel taký hlboko dojímavý film plný nehy a autentických emócií. Koho sa Turecký med nedotkne, asi nebol nikdy zamilovaný. Verhoevenovi sa pomocou umeleckej narácie a dynamického (často sebareflexívneho) štýlu darí vykresliť všetky polohy a nuánsy vášnivej lásky. Či už je to nekonečná vzájomná spriaznenosť milencov alebo pocit neznesiteľnej žiarlivosti. Prirodzenosť vo vzťahu milencov posilňujú momenty, keď je Eric k Olge krutý, násilnícky, majetnícky a drzí, ktoré zdánlivo do "príbehu o láske" nepatria. Práve vykresleným týchto momentov dodáva režisér inak konvenčnej lovestory šťavu a darí sa mu komplexne nazrieť ich vzťah. Preto nepôsobia samoúčelne ani exploatačné čísla sexu, násilia a nechutností. A neexploatujú sa len pudlíkové bobky! Najväčší exploatát je postava nadržanej, žiarlivej matky s jej monštróznym predkusom. Scéna, keď sťahuje zo svojej dcéry mrdajúceho Erika, je vrcholom šialenstva..................Film mi svojou bláznivosťou a témou pripomínal Jakubiskových Vtáčkov, siroty a bláznov. Je zaujímavé, že oba tieto ľahko anarchistické snímky zaujímajú často prvé miesto v rebríčkoch kvality vo svojich krajinách. Podobne ako vo Vtáčkoch aj v Tureckom mede sa buduje melancholická nálada užitím jedného tklivého hudobného motívu, ktorý funguje na vyvolanie deja vú prežitých krásnych chvíľ v mysli hlavného hrdinu a zároveň v pamäti diváka. ()
najúprimnejší film o láske ()
Zvláštní, zato zdařilá záležitost. Zdejší zainteresovaní zdvořilosti zatraceně zkrátí, zažívají zběsilý zápal a zásun. Záletníka a zasněnou zasáhne zaslepená zamilovanost, zažijí zázračné zrcadlení. Zatěžkávací zkoušky znamenají ztráty a zdevastují zrozenou zkazku. Ze závěrečného zúčtování zamrazí… ()
Pán Verhoeven sa v Hollywoode sám sebe nezaprel. Toto je predobraz jeho násilných a sexuálne založených snímkov z jeho najúspešnejšieho obdobia ( obdobia americkej kariéry ). Ústredná dvojica síce z môjho pohľadu nespĺňa tie pravé chemické parametre medzi sebou, ale ich herecké výkony sú presné a spoľahlivé. Európske kino, ktoré ma tentokrát rozhodne nesklamalo. ()
Yuppie rulez. Přiřadil bych i Holky z porcelánu a možná i Célinu s Julií a samozřejmě Buzíky. Proč ne, barevné to je a mladé je to maso taky. Jo a Betty blue. ()
Je to teda pěkná magořina, jen co je pravda, trochu jako Blierovi Buzíci, prostě taková manifestace mládí...i s R.H. je to jen pěkný úlet, celkově ale docela pozoruhodné... ()
Pokud jste nahodou premysleli, zdali byl Verhoeven uchylny uz ve sve ranne .NL tvorbe, premyslet uz nemusite - byl! Turks Fruit je ultra-kontroverzni snimek plny sexu a nechutnosti, ktere diky syrovemu stylu nataceni pusobi pomerne dost efektivne (neplest si s efektne, protoze vizualne to buhvijaka slast pro oko zrovna neni). V podstate se jedna o portret neobvykle extrovertniho a promiskuitniho paru od zacatku az do konce. Tah na branu tomu rozhodne nechybi, bohuzel jsem se s tim nebyl sto poradne spojit, protoze mi jsou oba hlavni charaktery extremne nesympaticke. A zeny - pokud jste vzdy snily o tom, jak asi vypada penis Rutgera Hauera, tenhle film je stvoren primo pro vas! "I screw better than God." 6/10 ()