tombac

Ačkoliv jsem marně doufal, že v tréninkových pasážích mi ušní bubínky rozvibruje úderná skladba od Tomoyasu Hotei (po Transformerech bláhové přání), použitá v traileru, Kung Fu Pandu jsem si parádně užíval. Naservíroval mi téměř všechny esence, které mě pravidelně dostávají u Pixarovek. Ještě by to chtělo sličnou kung fu bojovnici (pardon, paní Tygřice) a romantiku, a byla by to dokonalá rodinná zábava. 9/10 (kinoverze s českými titulky)

Po projekci jsem před sálem blekotal něco o sedmičkovém filmu, jenže s odstupem jsem byl při rekapitulaci plně konfrontován s plytkostí a prázdností snímku a frustrací z marného čekání na (šokující) rozuzlení celého toho sebevražedného divadla, jež Shyamalanovu kousku uměle dodávalo na napínavosti. Ne že by tam napětí přítomno nebylo, ale několik "napínacích" scén v podstatě hraničilo s demencí a docela se divím, že mě ty Wahlbergovy teorie a etudy s poryvy větru neuvedly v smích. Marno platno, asi jsem to klukovi indickému žral více než ostatní a minimálně za pár nápaditých úmrtí a místy slušnou atmosféru prozatím pod 5/10 nepůjdu. Každopádně pro mě větší zklamání než (druhá polovina) Vesnice.

Možná film urazil inteligenci Mi Nü-Chai, ale to nic nemění na faktu, že je to průměrné satanistické béčko, z kterého bych v porevoluční videoéře skákal radostí do stropu. Autoři se zřejmě tak trochu zhlédli v prvních dvou Terminátorech, takže tu máme dívku, jejího ochránce a zdánlivě nezastavitelného vrahouna, jenž skáče dle libosti z těla do těla a pase po dívce, přičemž po sobě samozřejmě zanechává litry kečupu. A jeho řádění učiní přítrž jen magie. Koukatelné to je a řekl bych, že v intencích nízkorozpočtového horrorového videofilmu i zdařilé, jen to nechce od snímku čekat kdovíjak oduševnělou zábavu se super triky. Zhruba na stejné úrovni jako jednička.

Asie je poslední dobou na horrory skoupá, takže není na škodu občas zapátrat mimo horrorové mocnosti a vyštrachat nějaký neznámý kousek... Rok 2004 byl pro filipínský horror zřejmě plodné období, poněvadž po slušném Sigaw z onoho roku pochází i Pa-siyam. Ačkoliv bych trochu mírnil nadšené ohlasy, jež snímek doprovází na netu (stačí se mrknout na imdb), určitě se jedná o mysteriózní nadprůměr. Strašidelný dům patří mezi nejprofláklejší horrorové látky a Pa-siyam také nepřínáší nic nového. V tomto ranku filmy bodují výhradně atmosférou, napětím a lekačkami. Filipínský počin netlačí na pilu, rejdy ducha jako kdyby nebyly dotažené, kazí ho několik zdlouhavých pasáží, kdy se nic podstatného neděje, přesto v prvních dvou atributech obstojí a mě, jakožto fandu mysteriózních podívaných, uspokojil. 7/10

Po velenudném Evil Twin jsem se dlouho dalšímu korejskému kostýmnímu mysterióznímu dramatu vyhýbal jako čert kříži. Navzdory vlasatici a nadpřirozenu má tento snímek blíže než k duchařině spíše k podívané typu Blood Rain. Zajímavé vyšetřování v areálu královského paláce, poutavá výprava, naturalistické scény mučení a popravy... O solidním řemeslném zpracování netřeba mluvit, to je v Koreji u takovýchto snímků standard. I když nenabízí nic drastického, nadpřirozená složka ve filmu svou funkci plní, takže s výsledkem jsem byl vcelku spokojen. 7/10

Zručně natočené únosové drama říznuté horrorem, s obvyklou strukturou, kdy lidé s odznaky jsou nebozí a zpočátku nevěřící, takže zvrátit situaci se musí pokusit rodinní příslušníci, a typicky asijskou flashbackovou melodramatickou příměsí. Těšil jsem se především na střet dvou asijských krasavic: mé oblíbenkyně Kareny Lam a protřelé Shu Qi. Druhá zmiňovaná mi díky nevěrohodnému afektovanému projevu lezla v druhé polovině na nervy a ta první neměla kvůli práci maskerů a povaze postavy moc co hrát. Několik sekvencí se zdařilo, co se napětí týče, leč nebylo jich tolik, abych mě to zarazilo na celou dobu do křesla. Zkrátka lehký nadprůměr. 6-7/10

Vrchol hentai tvorby z prostředí školaček? Hmm, tak to nemají příhody nadržených kreslených holek s krátkými sukýnkami a vlhkými kalhotkami laťku nasazenou moc vysoko. Příběh o vydírání je tu jen aby se neřeklo, tedy souložilo, potažmo byly ojížděny matka s dcerami chlípným dědkem a jeho výkonným poskokem. Všechno to kopulování už v prostředku nudí a zvědavý našinec si musí drahnou chvíli počkat, než si to tvrdě rozdají i dámy. Ne že by pak křivka vzrůša vyletěla strmě nahoru...

Jestli jsem se před měsíci vyjadřoval o tématicky příbuzném My Father, že "pokračuje v tradici korejského dramatu nesoucího hluboce lidské poselství", o My Son (podobnost anglických názvů čistě náhodná) to platí ještě více. Je úžasné, jak Korejci dovedou do melancholicky laděného snímku s natolik závažnou a smutnou tématikou propasovat positivní náboj a v určitých okamžicích ho odlehčit (divoké husy jak z pohádky :), aniž by to narušilo míru divákova prožitku. Ne všichni asi budou plně akceptovat určitý dějový přelom, ale za sebe můžu říct, že komorní My Son s jistotou spadá mezi silná dramata, jež mě svedla složit na lopatky. Malý velký film.

Zase jednou jsem se krásně dojal u klasické korejské romantiky a s hrdinou bezezbytku prožíval pátrání po jeho polozapomenuté lásce. Ano, není těžké brzy vytušit, která dívka je jeho vyvolenou. No a co? Stejně film nevtíravě pohladí, polaská a hezky zvedne náladu. Korejské romantiky jsou v tomto jedinečné a jsem rád, že v době, kdy kvalitních kousků už v Koreji tolik nevzniká, jich mám neviděných stále slušnou zásobu a můžu se nechat zčerstva příjemně dojmout, kdykoliv mám chuť. 9/10

Jackie ještě před letošním americkým Forbidden Kingdom zafušoval do rodinné podívané v hongkongské variaci na Tři muži a nemluvně. Stejně jako fantasy mlátička od do té doby režisérského packala nevzbuzovaly Jackieho eskapády s minimem v řadách ortodoxních fanoušků dopředu moc nadšení. Ne že by nebyl Chan komediálně schopný a otrkaný, jenže ve filmu tohoto typu musí nebohý chlap obvykle zapásit s plínkami plnými hovínek, marným utěšováním malého řvouna apod. a ještě k tomu balit nějakou pěknou maminku, což zde (kolikrát v méně zábavné formě) ve spojení s uslzeným patosem dostává více prostoru na úkor typicky chanovsky ekvilibristických okamžiků. Jelikož stopáž spadá opravdu mezi přemrštěné, z průměrné zábavy tento kousek nevytrhne ani pár slušných bitek, ani dolování mléka z Jackieho bradavky.