3DD!3

Nikdy bych nevěřil, že něco takového budu vídat poměrně pravidelně. Ale co intelekt to neuraží a sem tam se mihne i nějaká pěkná... kreace ehm. Babička má ten pořad taky ráda a to se počítá.

Dnes už trochu legrační výlet tam někam do vesmíru. Vetřelcovo tajemství, které je odhaleno v závěru mě ale posadilo na prdel. Celý film je tím o třídu lepší. Díky Goldsmithově hudbě se daly přežít i ty zdlouhavé, táhlé záběry na loď.

Možná je to tím, že jsem mezitím přečetl komiksovou předlohu, ale dvojka mnohem slabší než její předchůdce. Zaprvé Jeff Wadlow se Vaughnovi nemůže rovnat. Jeho režie je nevyrovnaná a bez nápadu. Příběh se od předlohy odklání v těch zajímavých pasážích a těch slabších se naopak poměrně věrně drží. Chloë Moretz je fajn, bohužel příliš zestárla a já v ní tu správnou, roztomilou holčičku už prostě nevidím. Většinu času navíc chudera vězí v prostředí Muzikálu ze střední a to nejen že nudí, ale ani to nic nepřináší. Christopher Mintz-Plasse je otravný, jako záporák naprosto nevyhovující a i ten Iain Glen co na plátně strávil zhruba minutu ho hravě zastíní. A nejlepší postavy - Carrey a Leguizamo mají málo prostoru. Akce je slušná, ale místy spíš nechutná než krvavě zábavná. Přechody dramatických a zábavných scén jsou asi tak plynulé jako facka. Proč já tomu ty tři vlastně dávám?

Radost vidět Hankse zase hrát i když v druhé půlce je spíše za statistu. Nervydrásající jízda sice v prostřední pomalejší části trochu ztrácí, ale je to jen drobná vada na jinak perfektním napínavém přenosu událostí minulých. Greengrass tentokrát skvěle využívá kameru - roztřesená somálská vs. poklidný yankee-irský styl. Perfektně vyhrocené konfrontace, somálci jsou do jednoho skvělí a autenticita z celého snímku jen kape. Finále, kde nastupuje US NAVY je vojenská přehlídka nejtěžšího kalibru (i moje drahá polovička docenila majestátní krásu válečných plavidel). Greengrass určitě natočil vyhrocenější i lepší kusy, ale ten punc lidskosti se dostavil až ve spolupráci s Hanksem. Kdyby nebylo bývalo United 93 bylo by to za plný počet.

Kája wins again. Fór s obálkama fajn. Fór s nefungujícím mikrofonem fajn. Kraus, kachny a prase fajn. Objev k smíchu, songy nic moc. Měl jsem radši koukat na film.

Funguje výborně, obzvlášť jako připomínka oné scény.

Mačete je zpátky a dělá si prdel ze starých Bondovek. Motivace hlavní postavy je tu v podstatě totožná s prvním dílem, stejně jako mnoho použitých lokací. I ten Danny Trejo je stejný. Rodriguez lehce navazuje na první nástřel a připravuje si půdu pro velké finále, které zahlédneme v závěru. Herecká plejáda je barvitá, ale nejvíce vyčnívá schizofrenický diktátor Demiána Bichira, který může za nejvíc zvratů ve filmu. Mel Gibson svoji roli megalomanického záporáka docela zvláštním způsobem fláká a Carlos Estevez se jako prezident Rathcock zapisuje do dějin jako jeden z nejschopnějších prezidentů filmového plátna. Akce slušně odsýpá, i když je místy na jedno brdo, ale hlavně jde o tu nezaměnitelnou atmosféru naprosté úleťárny. Už ať je tu pokračování!

Pilot: Mám veskrze pozitivní pocity. Pro hltače roboťáren od Asimova splněný sen. AH bere námět z Ocelových jeskyní a přežvýkává ho po svém. Tu přidá kousek z Blade Runnera, tu ze soudce Dredda, tu ze Smithova Já robot a máme tu pěkný koktejl pro televizi, který polechtá sci-fistovo srdéčko. Snad si po prvním díle udrží kvalitu a nebudou se bát jít dál než konkurence. Tým na to rozhodně mají.

Napínavé, hutné drama a zároveň perfektní detektivka o hledání dvou unesených děvčátek. Villeneuve vede jistě a z herců vymačkává maximum. Atmosféra je dokonalá, připomíná severské detektivky, které poslední dobou tak frčí, ale má v sobě tu americkou zrůdnost a lhostejnost. Jackman nikdy nehrál líp, Gyllenhaal je přímo boží a i Paul Dano, který od druhé půlky filmu hraje jen natekltým, krví podlitým okem je výborný. Divák téměř až do konce netuší, zvraty se vrší, rozhodnutí jsou zoufalejší a čas běží. Nebýt pár natahovaných přešlapování na místě, šel bych na plný počet.

Taylor nezvládá vybalancovat dramatickou a komediální rovinu a tak má dívák v jedné minutě téměř slzy na krajíčku a v druhé se přiblblble hihňá. Vím to, protože vedle mě seděl uhrovitý nerd a chvíle naprosté fascinace se mísily s bujarým hýkáním. Chybí i smysl pro gradaci, protože snímek je na vrcholu uprostřed, začátek je trochu pomalý a konec vysloveně zkratkovitý (po bitce v Londýně). Jinak má druhý Thor především prodat širší Marvelovský vesmír, vysvětlovat, představovat a ohromovat, což se mu daří. Bez problémů vrší rozmáchlé scény, ve kterých se nehraje o nic menšího než právě o onen vesmír. Mezi jeho anhilací a padouchem stojí parta nešikovných vědců, korbič s kladivem a patologický lhář/podvodník/masových vrah. Z nichž nejzajímavější je právě poslední jmenovaný. Ano Loki znovu vládne (doopravdy) a film si ve scénách, kde se vyskytuje, krade pro sebe. Asgard je konečně představen v celé své velkoleposti, stejně jako další z devíti světů toho stromu či co to je. Zlí elfové jsou prima záporáci, s velmi osvěžujícími střelnými zbraněmi a efektními granáty. Bitek je tu požehnaně, i když by se hodila jistější ruka a víc nápadů. Natálka chudák vyfasovala jednoznačně nejblbější postavu (asi jako protipól k Bohu) a to jak moc jí to v těch šatech sluší, je jediným kladem, který se dá směle prohlásit. Potitulková scéna se Sběratelem navnazuje hodně, zvlášť tím co se po ní rozpoutává v diskuzích. Chystají se velké věci a svět Strážců galaxie vypadá velice podivně až vábně. Jsem upřímně zvědavý. P.S: Capovo cameo patří zatím k nejlepším. Bůh žehnej Ameri...