Aningaaq

Podobně jako spousta ostatní (alespoň dle komentářů) se domnívám, že některé věci mohou zůstat nevysvětleny - a tím si zachovat své kouzlo. Stejně jako onen tajemný hlas z vysílačky, promlouvající k Dr. Ryan Stone (Sandra Bullock), ve chvílích, kdy se smiřovala se svým koncem. Na druhou stranu, musím uznat, že to měli otec a syn Cuaróni promyšlené do posledních detailů, i včetně této scénky.. (16.03.2014)

Tak tenhle nápad se mi opravdu líbí – zachycení paralelního příběhu osudů lidí, kteří se objevili v celovečerním filmu „Gravitace“ jako hlasy ve vysílačce. Pod tíhou osudu kosmonautky v bezradné situaci opuštěné uprostřed vesmíru sílu příběhu tento krátkometrážní snímek jen podtrhuje. Jeho účelem je připomenout si emoce z dané scény ve filmu, tak nevím jak může tento klípek fungovat bez návštěvy kina.. Krásně vypointováno. Žádné lidské drama není příliš malé. (22.11.2013)

Spíš za tu propojenost, než za cokoliv jinýho. Gravity osobně chápu jako strašně těžké filozoficko-psychologické drama plné narážek na žití, jsoucno, jášství a jiných sci-fi legend typu 2001: Vesmírná odysea. A tak není divu, že propojitost s Gravitací u mě zabodovala. Gravitace samotná je plná otazníků. a Aningaaq v ní byl jedním z nich - jaký byl jeho osud? Jaký byl jeho život? Jaký byl jako člověk? A tenhle kraťas vysvětluje všechno, a co hůř, ještě i vysvětluje, jak to s Ryan Stone mohlo v klidu dopadnout. Uvědomnění si vlastního já a epizodičnosti vlastního života a jeho nutného konce, a k tomu připomenutí jeho začátku jako ve scéně, kdy se Sandra v Gravitaci svlíká z toho skafandru a leží tam jako embryo ve vzduchoprázdnu, a pak přijde tady Aningaaq a v sedmi minutách bez toho, že by prodal nějaké emoce, připomene začátek života, jeho konec, a všechno to mezitím. Myšlenkově je tak Aningaaq spíš jen doplněk k filmu, a sám o sobě neobstojí, nemá co nabídnout, ale dohromady s Gravitací funguje výtečně. (10.02.2014)

Nebýt toho, že se mi vrátil ten pocit rozhovoru člověka, který nemá pevnou půdu pod nohama a uvědomuje si, že možná už ani nikdy mít nebude, a toho druhého, který stojí pevně nohama na zemi a neuvědomuje si, do čeho se to vlastně namočil, tak bych si ten kraťas ani neužil. Ale jelikož tam alespoň tenhle jeden pocit z celé Gravitace přetrval, byl jsem zase zpátky v kině a na chvíli jsem měl čistou hlavu. A to se cení. (21.11.2013)

Pěkně upečený doplněk Gravity, který mohl být lepší, kdyby se méně snažil být zajímavým doplňkem k velkému filmu a víc samostatným filmem. Kde v Gravity jsou obě strany rozhovoru dobře využity, v Aningaaq jako by atmosféra prázdnoty pohltila všechno ostatní. A nemůžu se rozhodnout, zda by film bez znalosti Gravity fungoval hůř, nebo lépe. (21.11.2013)