Solaris

Nedovedu posoudit, do jaké míry je Soderberghův film důstojnou adaptací Lemovy předlohy, či do jaké míry může soupeřit s Tarkovského klasikou. Nicméně po shlédnutí modernistické verze kanonického sci-fi díla mohu říct s jistotou jedno: je to skvělý film. Po vizuální stránce dovedně estetizovaný, po režijní stránce zvládnutý, působivý, sugestivní, emotivní. Bohužel je na něm cítit, že je to nejasná kontura ideového masívu, z nějž dokázali tvůrci uchopit sotva slupku. Nicmémě i přes tuto limitu je Solaris v. 2002 konzistentním snímkem, který prezentuje v kontextu současné mainstreamové sci-fi produkce vyzrálou a intelektuálnější odnož, která bohužel v jádru trochu připomíná povrchový intelektualismus, dojmologii a podobné neduhy. Tím se ale člověk nesmí nechat odradit. Ani tím, že Clooney na složitou roli psychologa Kelvina herecky nemá. Zvláštní příchuť futuristické love story, existenciálně setmělá atmosféra a nejistá perspektiva Soderberghovy narace činí z filmu příjemný požitek pro všechny smysly. To, že je otupený limitem obsahu, je kupodivu malá vada na kráse. (09.10.2005)

Neviem koľko má tento film spoločné s Tarkovskeho klasikou, ale podľa reakcií asi veľmi málo. Podľa mojej sa jedná o nejakú verziu nezávislého, drahého sci-fi filmu, čo znie možno trošku šialene, ale je to tak. Sodenberghovi pomalé tempo veľmi nejde. Nech radšej zostane pri modernej tvorbe s 'Dannym'. A nebyť kamery a impozantnej hudby tak asi zaspím. Herci mali ale tú výhodu, že aj keď hrali dobre, toľko toho hrať ani nemuseli a tu viac ako už aj tak dobrého Clooneyho radšej vyzdvihnem Jeremyho Daviesa. "...and death shall have no dominion." 65%. (11.04.2008)

Soderberh pochopil, co to znamená, když inteligentní planeta není pro lidské výzkumníky jiným světem, ale zrcadlem. Příjemně, až ve francouzském stylu upovídaný film, se složitou střihovou skladbou, zrcadlově reflektující a prolínající různé časové vrstvy, které do sebe hladce zapadají a reagují na sebe tak, že takřka popírají fyzikální a jiné hranice. Solaris ukazuje tu stranu melancholie, která nás sice spojuje s vesmírem, ale hrdinové příběhu se už nikdy nevzepnou k tvořivému kroku. O to je film ve vší své tlumenosti smutnější a působivější. (24.02.2003)

Děj filmu, který trvá téměř sto minut, by se v klidu mohl nacpat do pětadvacetiminutového krátkého filmu. Po uplynutí první půlhodinky jsem si říkal: "Vždyť se tam přece vůbec nic nestalo!" A i když se to ke konci velmi mírně zlepší, stále se tam prakticky nic neděje. Nejde mi samozřejmě o žádnou přehnanou akci. Autoři dle mého názoru nepřišli vůbec s ničím, pochopitelně ani s poměrně ucházejícím námětem, který vytvořil ve své knize polský spisovatel. Je ale fakt, že jsem se příliš nenudil, ale snaha tvůrců vytvořit rádoby skličující atmfosféru na mě nezapůsobila. Film se snaží vypadat jako intelektuální záležitost. Možná jí i je, ale Soderberghovo Solaris se u mě zařadí jako jedno z nejméně záživných science-fiction. (21.10.2005)

Remake ruského slávneho filmu ,ktorý sa mi zatiaľ nepodarilo pozrieť celý. Tarkovský vie vo svojich pomaly plynúcich filmoch navodiť vždy dokonalú atmosféru.Soderbergh podobne stavil na psychológiu a hypnotickú hudbu a funguje to dobre.Hudba vás tu miestami dovedie až do hypnotického stavu a slabšie povahy to múže dostať do stavu ,keď si povedia ,že stačilo a film jednoducho zrušia.Je to ten typ filmu ,ktorý nesadne každému .70%. (09.03.2010)