Rudá planeta

Tak jasně. V Rudé planetě střídá jeden nesmysl druhý a celý ten film je k smíchu, ale u podobných sci-fi béček jsem schopen na dočasně zapomenout na základní fyzikální poznatky za předpokladu, že je snímek alespoň trochu zábavný. Rudá planeta není. Je to táhlá a ukecaná cesta několika oskafandrovaných lidí po prázdné marsovké krajině, okořeněná prázdnými a stupidními dialogy. Ještě že tam mají toho robotického psa, nedopatřením přepnutého do kung-fu bojového módu :-) (31.10.2007)

Průměrné obyčejné sci-fi, ze kterého se rozhodně dalo vytřískat mnohem víc, než se nakonec stalo. Hodně slabý scénář i místy opravdu směšné scény (viz oheń v....) snížili jeho kvalitu na minimum. No a ani herecké výkony žádná sláva. Chyběla mi zde nějaká pořádná jiskra, která by nastartovala atmosféru do pořádných otáček, protože film opravdu dost nudí. (20.09.2010)

Chtěl jsem se podívat na epizodu Top Gearu s novými moderátory, který jsem doteď neviděl, ale z rodinných důvodů jsem musel přepnout kanál. Pro subžánr vesmírného sci-fi mám docela slabost (seriály jsem ovšem přejeden, přestože jsem se díval většinou nepravidelně) a ze začátku to vypadalo jako celkem fajn béčko. Herci nejsou nejnižší liga, ale Carrie-Anne Moss má přeci jen na víc. Space sci-fi s lidským pohledem a bez výraznější akce moc nemáme (Ztraceni ve vesmíru beru jako pohádku pro děti). To ostatní je bohužel pořádný pád na držku. Jde vlastně jen o bloudění na rudé planetě, popř. některé scény se odehrávají na vesmírné lodi. Výraznější scénář prakticky neexistuje, vše se děje čistě náhodou a vůbec nic nedává pořádný smysl. Postavy po nějaké době už nemají co říct a jejich osud mi byl putna. Ani robot zabiják AMEE tu prázdnotu nevyvrátí. Nedivím se, že NASA ten film zkritizovala (mně trochu vrtala hlavou ta fotosyntéza, ale nic z ostatního na planetě jsem nebral vážně), čímž se stal jedním z těch 'slavnějších' propadáků, rozhodně však zasloužených. Druhou finanční katastrofu o Marsu z roku 2000 jsem sice neviděl, ale pokud něco na podobné téma můžu doporučit, tak loňský Martian s Mattem Damonem. (28.09.2016)

„Na duchovnom živote nie je nič ľahké. Je to ešte komplikovanejšie, ako byť inteligentný.“ Nedám tomu 3*. 2* sú tak akurát. Na jednej strane je fajn, že sa to (na rozdiel od o 20 miliónov drahšej) Misie na Mars (ktorá letela do kín v rovnakom roku) na nič nehrá a je to „len“ survival o postupne sa zmenšujúcom počte hrdinov, ale v konečnom efekte žiadny z daných marťanských filmov neokupuje moje srdce. Misia na Mars ma každopádne bavila predsa len o  hviezdu viac. Mala vyladenejší kasting, boli na nej viac vidieť investované prachy a scenár bol bláznivejší a teda zábavnejší. U Červenej planéty budete kvôli extra monotónnemu deju miestami premýšľať, či vôbec mali scenár, alebo sa skôr v ten-ktorý deň natáčania ráno porozhliadli okolo seba aké majú kulisy a improvizovali. Val Kilmer (odfarbený) je tu veľmi zlý, ale nebojte sa, to aj Benjamin Bratt, budúci Mentalista Simon Baker a Tom Sizemore. Netuším, akej múdrej hlave napadlo postaviť do čela 80-miliónového sci-fi dvoch tak problematických hercov, ako Kilmer a Sizemore, ale v praxi to presne podľa toho aj dopadlo: herci sa zjavne nemuseli, odmietali spolu natáčať, čo bol problém najmä pri spoločných scénach, takže sa natáčalo veľakrát oddelene (čo je pri spoločných scénach fakt záhul) a potom sa to strihalo, aby si divák nič nevšimol. Je to zvláštne, ak uvážime, že len 5 rokov predtým sa stretli v tíme Roberta De Nira v legendárnom Neľútostnom súboji, kde však zjavne obaja cítili rešpekt voči osobe režiséra a tak nebllbli a nedovoľovali si to, čo neskôr pod taktovkou Antonyho Hoffmana. Z hercov v pozitívnom duchu zaujme len Carrie Anne-Moss (ktorá bola vtedy v móde vďaka Matrixom). Je však na plátne málo a na konci k nej nepochopiteľne našraubovaný romantický motív, ktorý sa tam vôbec nehodí, keďže predtým o chémii medzi ňou a Kilmerom padli max. tri vety). Od veci síce nie je ani charizmatický Terence Stamp, ten však dopláca na upotené filozofické reči, ktoré nedokáže dostatočne dobre predať. Zaskočilo ma, ako matne film po vizuálnej stránke vyzerá (ak nerátame fajn interiér i exteriér vesmírnej lode a nie zle vymyslené skafandre). (19.12.2004)

Tenhle film mohl být velmi dobrý, ale je bohužel přesně takový, jako v něm použité dekorace. Plochý, nezáživný, rudý. Šikovný režisér by si dozajista s poměrně slušným námětem a tajemnou záletkou poradil a dokázal by do filmu vpašovat jak myšlenkovou hloubku (i když problém věda vs. víra analyzuje nepřekonatelně Zemeckisův Kontakt), tak akční spád. Hoffman ale natočil nudnou ucouranou konverzačku, kde veškeré pokusy o napětí končí na přílišné předvídatelnosti a veškeré pokusy o filosofické zamyšlení na dvojrozměrnosti postav a křečovitých dialozích. Připočtu-li průměrné triky a až někdy až trapnou snahu po monumetalitě (např. závěrečná scéna na orbitě zřejmě chtěla dosáhnout Kubrickovské majestátnosti, ale výsledek je tristní), vychází mi podprůměrné sci-fi. (10.02.2004)