lillien

Za opravdu výrazný úspěch tohoto filmu považuji to, že jsem ho vydržela dokoukat do konce. To se mi dosud u žádného „sovětského“ válečnému filmu nepodařilo. Nicméně ani zde nás tvůrci neušetří typického ruského patosu, i když pravda, zde trochu říznutého hollywoodštinou. Nejprve všude panuje soudružský duch a také kopa legrace. Výcvikovou selanku ukončí drobná nehoda již na letišti v Afgánistánu..to kdyby věděl soudruh voják druhého ročníku, který nemohl letět a TOLIK CHTĚL, snad by tak moc neplakal a nelitoval, že také nemohl jet sloužit Sovětskému svazu. V samotné akci chlapcům občas nastane sem tam trocha problémů, ale vše vyřeší nesmrtelné katuše na URALECH alias Stalinovy varhany. Mezitím máme ovšem možnost pokochat se např. “létající laňkou“ MI-24, sovětským jeepem UAZ a všudypřítomnými BéVéPéčky. Vzájemné střílečky soudruhů a Usamových „borců“ obstarávají samozřejmě na obou stranách nepřekonatelné AK-čtyřicetsedmičky…ale i hezké okamžiky pod minomety jednou skončí a nakonec jako vždy skoro všichni zemřou (až na hrdinného Vitalije Tlamova) ,protože soudruzi v Moskvě udělali chybu a zapomněli, že mají na kvotě 3243 ještě pár soudruhů…(v rámci zvýšení dramatičnosti samozřejmě blahosklonně odpustíme tvůrcům poněkud nepřesné počty hrdinsky padlých a zraněných členů 9.roty oproti skutečnosti) Když na závěr poslední zbytky „zachránců afghánského lidu proti imperialismu“ opouští území, můžeme tedy jen konstatovat: když už cikány z pouště nedobyli ani sovětští soudruzi, kdo jiný by to mohl dokázat? Ale nevadí..neboť jak v závěru filmu praví hrdina: My..my jsme zvítězili!! ..škoda, že nám v závěrečných titulkách nevyskočil přes celou obrazovku ještě tradiční НУ ПOГOДИ! (a pamětníci doplní: Kotěnočkin, Rusakov..)

Takový sympatický hrdina a jak to měl těžké, když se mu do zachraňování sere pošahaná megera s biblí. Mlha uvězní partu domorodců v americkém Lidlu a nastane prekérní situace, protože kromě luxusního svinstva, které z mlhy dotírá, megera postupně totálně demoralizuje většinu přeživších domorodců. Akční scény chutné a v období mezi nimi (po Kingovsku trochu rozvleklé) má divák možnost poučit se, že v krizových situacích je opět člověk člověku vlkem. Za nečekaně překvapivý závěr přidávám ještě jednu hvězdu..no a mlhu očekávejte samozřejmě tak hustou, že by ji bezesporu „neukrojila“ ani nadrcená řetězovka od husquarny.

Ujeté? Ano. Britské? Totálně. Humorné? Neskutečně (ale naštěstí bez trapných komiksáků nebo zombie, kteří se vnucují do ulítlých komedií současnosti skoro neustále) Vtipné vám to tedy bude připadat jen za předpokladu, že nejste intelektuál, co se pohoršuje nad každým uprdnutím ve filmu. Hoďte na chvíli za hlavu konvence o tom, co je ještě ve filmu košer a co už ne a zapomeňte konečně už na to věčné srovnávání s Trainspottingem. Prostě se jen bavte.... Pro mě jeden z kultovních britských filmů.

Přemýšlím, jestli tato úchylná debilita měla být parodií na Pulp fiction s desetiletou Pipi dlouhou punčochou místo Samuela Jacksona, nebo jestli stárnoucí Nicolas Cage, nevěda kde hledat inspiraci pro svůj vyhasínající sexuální život, nehoní nad komiksákama v latexu..nicméně takovou slátaninu všech možných bláznivých motivů (komiksy, příhody teen outsiderů, střílečky, trampoty drogové mafie) jsem opravdu už dlouho neviděla. Ovšem musím uznat, že první půlku mě bavily vtipné hlášky a mělo to docela spád. V závěru už těch pitomostí bylo nějak moc, bohužel na úkor humoru a jen jsem čekala, kdy se zjeví Michael Jackson v trikotu spidermana. Skoro sem se nespletla, ve finále se opravdu dočkáme i poletujícícho hrdiny s tryskopohonem. Všichni úchyláci, co tu onanujete nad tou holčičkou z námořní pěchoty, prosím vás zkuste se zeptat matky, jestli se neúčastnila pokusů s oplodněním lidského vajíčka šimpanzem v laboratořích profesora Ivanova. Jinak si totiž neumím vysvětlit zdejší nadprůměrné hodnocení.

Nejprve jsem se lekla, že budu sledovat trampoty nechtěného těhotenství třináctileté holčičky, protože v tomhle snímku E.Page na víc nevypadá. Ale "holčička" tu roli pojala s přirozeným sebevědomím dnešních teenegerů, a tak se to těhotenství tak nějak vtipně a mile odvíjelo, že jsem se ani nestihla moc nudit. Žádné akutní zápaly bránice z dlouhotrvajích křečí od smíchu nečekejte, nicméně je to velmi koukatelné, chytré a nebýt toho, že to bčas Ellen Page přehání s divně ilustrativními gesty, kdy např. u spojení "šťavnatý hamburger" roztáhne kostnaté prsty, podivně je pokrčí a ruce připraví do pozice ragbyového hráče očekávajícího přihrávku, dala bych tomu možná i pět hvězd. Nejlepší ovšem byla v roli Vanessy toužící po miminku J. Garner, která to mateřské nutkání zahrála tak brilantně, že jsem byla před koncem filmu rozhodnutá jí darovat ošatku koťátek, kdyby to náhodou s tou adopcí nevyšlo. Takové to bylo celé výchovné, hezké a bez potracených děcek. No prostě krásná americká instruktážní pohádka pro školáky o nutnosti používat šprcku.

Tento film mě příliš nepotěšil, neboť opět posílil můj zcela laxní a závadný postoj k mateřství a rodičovství vůbec. Ano, i zde můžeme totiž názorně pozorovat, jak z každého v dobré víře stvořeného nového života mnohdy vyroste spratek, parchant a hovado bavící se týráním zvířátek a nebohých turistů. Nechte se překvapit, kam až takové „jdu si hrát s kamarády do lesa“ může zajít. Dokonce i hodný, lehce dementní chlapeček, kterému jsme od začátku filmu spolu s hodnou paní hlavní hrdinkou důvěřovali, se posléze ukáže jako jidášské zrádcovské hovado a na frontě by si vysloužil kulku! Tady nedopadne naštěstí o moc lépe a vůbec mi ho nebylo líto. Spratkové mají také povedené zkurvené rodiče, takže v závěru filmu se potvrzuje známá pravda, že z debila vyroste ještě větší debil. A jelikož mám podobné filmy v oblibě, hrozí dost velká šance, že i ze mě by vypadl podobně postižený idiot, který místo aby si před spaním četl Mladou frontu dnes nebo poezii, sjíždí podobné hovadiny.

Úplně chápu ty, kteří dali odpad kvůli zfušovanýmu "filmařskýmu zpracování", protože i mě, jinak "uměleckýmu dementovi", to chvílema b(l)ilo do očí. Například použitá hudební kulisa je takový humus, který mi celý film neustále dokonale kazil. Výběr hudby jsem nepochopila a vysvětluji si to pouze tím, že tvůrce musel dlouhé hodiny, ne-li dny čumět na obrazy Hieronyma Bosche, až se z toho naprosto pomátl. On by ten film jinak nemusel být až tak špatný, protože námět by na to měl, jen to zpracování by se mělo více blížit třeba takovému Bony a klid s jeho nezapomenutelným a naprosto vhodně zvoleným soundtrackem, který filmu hodně pomáhá. Oproti ostatním zde nebudu kritizovat herecké výkony, docela chápu, že do takového filmu navíc s dost špatným scénářem nenalákáte obvyklé profláklé televizní ksichty. Vyjímky se i zde najdou, nevadila mi postava Davida a výborný byl Kostas Zerdaloglu, kvůli němu rozhodně mělo smysl to vidět i s tou přepálenou stopáží. A protože jsem v té době taky zrovna prožívala pubertu, mohu potvrdit, že ano, takhle debilně jsme se oblékali, takhle debilně vypadali a Praha opravdu byla takováhle hnusná špinavá děvka, kde si nikdo kondom nenavlékal, protože o aidsu se jen vtipkovalo a každý na to sral. Bohužel. Natočit film o chlapecké prostituci je poměrně originální nápad, takže kdyby tvůrci trochu dotáhli nedostatky, mohl to být určitě nezapomenutelný film, takhle se jen člověk pokřižuje, tfuj, zaplaťpánbu, že jsou ty devadesátý leta za náma, zaplaťpánbu, že jsem nikde jako šestnáctiletej nešlapal a nefetoval a na film raději ihned zapomene. A to, že se to nějak takhle opravdu dělo, nebo děje, na to vemte jed. Za odvahu těch kluků v tom hrát, za celkem dojemný nápad v jedné části filmu, aneb poselství ve smyslu: od dobrého kamaráda ani ošukání do prdele nebolí a za výborného představitele Krysy tomu s klidem napálím tři hvězdy. Dívala jsem se na to s nadhledem a po shlédnutí poděkovala všem mocnostem, že jsem ty devadesátý leta přežila.

Seann Penn bezesporu skvělý, role sympatických parchantů by mu šly. Ovšem mezi začátkem a koncem to celé absolutně postrádalo koule. Pokud se jako já necháte zmást v žánrovém označení filmu tím "mysteriozním thrillerem" , budete trochu zklamáni. To správné mrazivé napětí jsem nepocítila ani jednou. Psychologické kriminální drama určitě, ale thriller ani náhodou, pokud si tedy pod tímto pojmem nepředstavujete dva záběry na mrtvolu. Také by to klidně mohla být divadelní hra. Vypiplané herecké výkony, jímavý hudební doprovod ve správný okamžik..no někteří z nás už se po tom dlouhém sezení a čumění na kaleidoskop emocí tryskající z vrásek na čele pana Penna docela těší na pauzu a presso ve foyer. Slabé tři hvězdy. Tu třetí jsem přidala jen za závěr, kde se Penn zachoval trochu více zparchantěle, než bychom očekávali.

U mě je to jen tak na tři a půl hvězdy, protože film se místy tak divně vleče a místy mi připomínal zfilmovanou strašidelnou historku, která se vypráví na dětském táboře u ohně. To je ovšem pro S.Kinga /předloha/ typické a kdo ho má "přečteného", už se s tím nějak vyrovná i zde. Pro nás holocaustové maniaky nutně záživné téma a vcelku podařený scénář. McKellen výborný, akorát jsem si na něj po tom hodném dědouškovi z pána prstenů těžko zvykala v roli vysloužilého kápa sonderkommanda. No "síla ideolologie" na vás i z tohoto večerníčku pro dospělé určitě dýchne. Vcelku zdařilá mrazivá rozprávka pro chvíle, kdy si potřebujete oddechnout od všech těch zkonzumovaných exploiťáků.

Strčte kameru do ruky amatérskýmu kreténovi s parkinsonem, na 20 minut ohulte jeden zvuk houkačky a pouštějte ho pořád do kola... a těm několika málo chudákům, kteří tenhle teror vydrží a snaží se dopídit mezi tímto filmařským rádobyuměleckým humusem také nějakého příběhu, pak předveďte anální znásilnění nějakým hovadem a máte asi tak v kostce tento film. Jo, abych nezapomněla, celé to musíte vyprávět od konce, aby to bylo dostatečně IN..To měla být pomsta francouzských filmařů za to, že si jejich národ celý svět dobíral ohledně zbabělé kapitulace za 2.světové? nebo co teda? nebo jsme my ženské takové idiotky, že je třeba nám ve filmech názorně nechutným způsobem vysvětlovat, co nám hrozí, když budeme s trojkama prsama oplendovat samy v noci v podchodu v ordinerních šatech bez podprdy? Kdyby ty postavy byly alespoň trochu sympatické, ale když už se po tom "fenomenálním" stroboskopickém úvodu začalo konečně nějak normálně mluvit, probíhalo to tak, že si všichni skákali do řeči, bavili se dlouhé minuty o tom, proč bejvalej týpek ani za celé hodiny nebyl schopen tu slečnu přivést k orgasmu a pak to pokračovalo k totálně trapnému večírku, kde se všichni chovali tak idiotsky, že vám už pořádně lezli na nervy a celá ta následná lidská tragedie vyzněla ve finále stejně jaksi do prázdna. Když totiž do vyčerpaného a znuděného diváka nasypete dávku oplzlého násilí, už to prostě nezachráníte a pořádný film z toho převládajícího balastu udělat již nelze.