Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Dokumentární
  • Horor

Recenze (2 050)

plakát

Důvěrný nepřítel (2018) 

Do kina jsem šel s nulovým očekáváním, avšak v některých momentech filmu jsem byl, k mému velkému údivu, příjemně překvapen. Důvěrný Nepřítel má totiž zajímavou nosnou myšlenku, což v kombinaci s temnějším tónem filmu a faktem, že na něčem podobném se ve skutečnosti vážně pracuje a některé fragmenty této technologie jsou dostupné již dnes, vytváří tísnivou a vtahující podívanou. Bohužel, celý tento slibný start zcela zanikne v tváří tvář děravému scénáři, velkému množství “WTF” momentů a neúměrné délce. Ve finále tedy dostaneme snímek, jehož celkové ambice dalece převyšují schopnosti tvůrců. Škoda, potenciál natočit skvělý film zde vážně byl. PS: Gabrielu Marcinkovou chci domů! (Viděno v kině CineStar IGY České Budějovice)

plakát

Bajkeři (2017) odpad!

Nevěřil jsem, že je to fyzicky možné, ale celý film je jedna velká odporná žumpa, při níž vyzvracíte i oběd z minulého týdne. Jakýkoli smysluplný příběh založený na solidním scénáři zde vážně nehledejte, jelikož 99% filmu obsahuje stupidní narážky a "vtipy" založené na mobilních telefonech a sociálních platformách. Na kole se zde jezdí minimum času, po většinu času totiž útrpně posloucháte dialogy, při nichž dostáváte rakovinu konečníku. A aby toho nebylo málo, všechny herecké "výkony" jsou na úrovni slintajících mameluků, vyplivnutých žvýkaček, rozbitých houpacích koní a použitých kondomů. Po filmu "Špindl" jsou Bajkeři tím nejhrůznějším filmovým zážitkem jaký jsem kdy viděl. PS: Bohužel mám tu smůlu, že téměř každý den chodím v Telči kolem lokací, kde se toto "dílo" natáčelo. Achjo.

plakát

Operace Entebbe (2018) 

Snímek 7 Days in Entebbe se opírá o dramatické události roku 1976, což by logicky mělo vyústit v hutnou podívanou se svižným spádem. Bohužel, výsledek je všechno možné jen ne dobrý. 7 Days in Entebbe se totiž po většinu času věnuje přípravám na únos a poté "hloubavým" úvahám na téma smrti a nakládání s unesenými lidmi. Celý tento filmový "guláš" obsahuje pochybnou třešničku na dortu v podobě prostřihů na nějaký skupinový umělecký tanec. Upřímně, po většinu stopáže jsem nevěřícně kroutil hlavou nad tím, jak moc jde zkazit tak zajímavá a poutavá látka. „If your government does not cooperate, I will kill two children every twenty-four hours.“

plakát

Neposlušnost (2017) 

Syrový náhled do zvyků a tradic jedné londýnské židovské komunity, v níž se i přes "ztvrdlou" konzervativnost objevují výkřiky osobního vyjádření, nezdolné touze po svobodě a sexuální individuality. Disobedience si s tímto nosným tématem vcelku nepochopitelně pouze "pohrává", jelikož ve většině případů pouze "klouže" po povrchu této tématiky. Je až k nevíře, že se režisér Sebastián Lelio více nepohroužil do této látky, která nabízí více styčných bodů, více emocionálních odboček a více dráždivých náznaků volnosti každé jednotlivé osobnosti. Takto dostaneme pouze snímek, který je udělán jen tak "napůl". A to je vzhledem k vtahující vrstevnatosti onoho tématu vážně velká škoda.

plakát

Než přišla bouře (2018) 

Snímek Adrift nabídne napínavý příběh založený na skutečné události, což skvěle lícuje s hereckými výkony ústřední dvojice v podání Shailene Woodley a Sama Claffina. Až do tohoto bodu je tedy snímek příjemným filmovým překvapením na dlouhé nedělní odpoledne. Avšak poté "nastoupí" povětšinou hluché scény na moři, kdy se snímek doslova "potácí" na mrtvém bodě, přičemž je zakončen očekávaným a rovněž velmi hloupým "plot-twistem". Ve finále tedy dostaneme snímek, který začínal s velmi nadějným potenciálem, avšak i tento světlý bod se zcela potopil pod tajfunem filmové průměrnosti. Škoda. „Come sail with me.“

plakát

Děsivé dědictví (2018) 

Po snímku "A Quiet Place" je i Hereditary velkým hororovým překvapením tohoto roku. Musím ocenit především fakt, že se režisér Ari Aster nedrží zajeté hororové "stupidity", kdy přesně víte, co se bude dít dál a kdo zemře jako první. Toto, společně s precizní režií, neutuchajícím mrazivým soundtrackem a skvělými hororovými momenty vytváří bravurně soustružený hororový koktejl, u něhož jsem měl tísnivý a znepokojivý pocit téměř po celou dobu stopáže. A o to by v hororech mělo jít především ne? Skvělá práce!

plakát

Vyzvednutí Kursku (2002) (TV film) 

Poutavý dokument o vyzvednutí jaderné ponorky K-141 Kursk ze dna moře.

plakát

Upgrade (2018) 

Snímek Upgrade Vás zaujme již v samotném začátku svou stylizací, která nápadně připomíná tu z filmu "Blade Runner". Výsledný dojem, okrem hereckého výkonu Logana Marshalla-Greena, umocňuje i soundtrack a KAMERA. Upřímně, takové epické kamerové veletoče jsem již dlouho neviděl. Připočtěte si k tomuto všemu i šokující závěrečnou pointu, a dostanete jedno z největších filmových překvapení roku. Skvělá práce! „Grey's not here anymore. He's in a better place. In his mind, where he wants to be. I've taken over now.“

plakát

Máš ji! (2018) 

Svižná komedie s originální nosnou premisou a atraktivním obsazením, která téměř po celou stopáž srší skvělými nápady a nestihá nudit. Přesně takhle by se v pár slovech dala shrnout komedie Tag, která na komediálním poli působí jako čisté zjevení. Má totiž něco, co většina ostatních v tomto žánru zcela postrádá - originalitu. Začínaje u příběhu, chemie mezi herci a konče u kamery, to všechno dohromady vytváří skvělý komediální koktejl, na němž zamrzí jen delší stopáž a některá hluchá místa. Až na tyto drobné detaily je Tag pohodovou komediální záležitostí, kterou byste si rozhodně neměli nechat ujít. Skvělá práce! PS: A perlička na konec? Je vážně úžasné, že snímek byl inspirován skutečnými událostmi jedné party přátel! PPS: Tak tohle tedy dělal Hawkeye během "Infinity War"! „Never been tagged. Just sayin'.“

plakát

Mrakodrap (2018) 

Solidní "no-brain" záležitost se sympatickým Dwaynem Johnsonem, který pochopil, že přesně tyhle role jsou pro něj jako stvořené. Nesnaží se totiž hrát ve filmech, ze kterých je "honba" za Oscarem či jinými cenami "cítit" na míle daleko, nýbrž hraje ve snímcích, které většinou spadají do kategorie "béčkových" a v nichž hrdina s jeho mimikrami takzvaně "save the day". Skyscaper se tedy řadí přesně do tohoto ranku, jelikož nějaký hlubší či intelektuálnější podtón tu vážně nenajdete. Premisa celého snímku je totiž jasně nalajnovaná už od samotného začátku, přičemž je doprovázena hutnou a líbivou akcí, na kterou se skvěle kouká. Avšak na druhou stranu vážně zamrzí chabý a průhledný scénář, který výslednému dojmu vcelku ubírá na atraktivitě. Avšak až na tento detail je Skyscraper oddechovou akční podívanou pro fandy Dwanya "The Rocka" Johnsona, ke kterým se nyní již také počítám. „If you can't fix it with duct tape... you ain't using enough duct tape.“