Recenze (166)
Zázraky se nedějí (2008)
Ten film nebyl špatně natočený (byť tématika filmu jde zcela mimo mě)... ale proboha... kdo těm filmům přiděluje žánry? V neděli večer jsem se chtěl podívat na fajn komedii a místo toho dostanu film, který většinu času nahání depresi. Ještě, že jsem měl zrovna docela dobrou náladu. Kdybych si chtěl komedií napravit zpackaný den, asi bych si v půlce filmu podřezal žíly. >|
Neřízená střela (2010)
Ale jo.. šoupnu této komedii plný počet. Trochu jsem na tento žánr už zanevřel, jelikož v 21. století jsou komedie buďto plné stupidity a nebo jsou komediemi jen na papíře a člověk je rád, když se za celou dobu jednou či dvakrát uchichtne. Opravdu vtipných komedií, které zároveň nejsou plné lidské vypatlanosti, je jako šafránu. A jsem tedy rád, že jsem narazil na takovýto vzácný kousek. Bavil jsem se dobře, nemám co vytknout. Skvělá komedie. >|
Akta Pentagon: Skrytá válka (2017)
Na jednu stranu chválím, že film s historickými reáliemi je poměrně seriózně zpracován. Ovšem z druhého pohledu, tedy z pohledu filmového diváka, který není fascinovaný novinařinou, to byla prostě nuda. Ve filmu nebyl jediný otazník, jediný zvrat, jediný nečekaný okamžik. Zkrátka divák nemohl být ničím ani trochu překvapen. A přestože herecké obsazení bylo jednoduše famózní, jednotlivé postavy z mého pohledu nebyly zas tak moc zajímavé. A tak i z výše uvedených důvodů by mi přišlo užitečnější udělat dvacetiminutový dokument, než dvouhodinové drama. Svoji kvalitu však tento snímek nepochybně má. >|
Zoufalý únos (2016) (TV film)
Fajn film na sobotní večer. Takový typický zámořský thriller s tématikou útěku před vším a před všema, a to já můžu. Film sice ničím nepřekvapí, ničím nenadchne, ale ani ničím vyloženě nezklame. Jen ten konec by si zasloužil lepší zpracování... >|
Geostorm: Globální nebezpečí (2017)
Méně je někdy více. Film z kategorie "nepřemýšlej a koukej". >|
Úhoři mají nabito (2019)
Poslední dobou mám docela "štěstí" na filmy, které obsahují velmi zajímavý nápad, který je však režisérsko-scénáristickou dvojicí zmuchlán a zahozen. Nejinak je tomu i v tomto případě. Při sledování tohoto filmařského pokusu mi několikrát v hlavě rezonoval hlas Zdeňka Svěráka... "Jen o jedno prosím... aby se věci nechopil břídil". Stalo se. >|
Priťaženije (2017)
Vizuální stránce bych dal jedničku s hvězdičkou. To se mi vážně líbilo. A zatraceně mě mrzí, že tvůrci v tomto ohledu odvedli zatraceně dobrou práci, kterou pohřbil mizerný scénář a většinově nesympatické postavy. Výborných prvních 20 minut vystřídá záhy laciná lovestory, a to ke všemu jen stěží uvěřitelná.. stěží bych si vybavil film, jehož potenciál byl takovým způsobem zahozen, jako se stalo v případě "Priťaženije". Stačilo najmout lepší scénáristy a soudruzi mohli strčit "halywůd" do kapsy. >|
UFO (2018)
Značná část "UFO" filmů se v určité fázi zvrtne v poměrně bizarní podívanou. Přesto mám filmy na motivy možné mimozemské inteligentní existence rád. A tento film je výjimečný právě tím, že dokáže tuto tématiku zpracovávat velice seriózně, a to od prvního do posledního okamžiku. Žádné dělení na "ty zlé" a "ty dobré". A to kvituji. Přesto přese všechno.. když se člověk nad tím zamyslí... celý film je jenom jedna matematická hádanka, jejíž výsledek může mnohé zklamat. >|
Teroristka (2019)
Zabité. A teď nemyslím Macha. Tématika změny z idealistky na tvrdou pragmatičku a vzetí spravedlnosti do vlastních rukou je pro mě, z hlediska diváckého, strašně lákavá. Tato tématika se jistě dá dobře zpracovat jak v dramatu, tak v komedii. Nechápu však, proč je film komedií až od druhé poloviny, a to komedií vyvedenou ad absurdum. A to z ničeho nic. Do té doby poměrně čistokrevné drama se mění ve sled naprosto nelogických rozhodnutí a situací. Stává se z toho takový podivný spletenec, který bohužel není mezi filmy naší domácí tvorby 21. století nic ojedinělého. Obrovská škoda i vzhledem k Ivě Janžurové, která svoji postavu hraje velice dobře. Tohle bylo scénáristicky neuvěřitelně nezvládnuté. >|
Grandhotel (2006)
I kdybych od začátku nevěděl, že se jedná o film Davida Ondříčka, po pár minutách by mi to muselo dojít samo. Jeho specifický režijní "rukopis" nelze nepostřehnout. A přestože Grandhotel obsahuje pár vtipných a originálních okamžiků, nevyrovná se v tomto směru Samotářům ani filmu Jedna ruka netleská. Tentokrát David Ondříček vsadil o něco více na atmosféru, vztahy a lovestory, a trochu méně na samotný vtip. Mně to sedlo trošku méně, než dva výše zmíněné filmy. Osobně bych uvítal více Macháčka s Trojanem a méně oné lovestory. Ale chápu, že asi už nechtěl točit do třetice téměř to samé. Nenudil jsem se, ale i tak mi přijde, že tento film spadá do kategorie průměrných. >|