Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Animovaný
  • Drama
  • Akční
  • Dobrodružný

Recenze (439)

plakát

Hadžime no ippo: The Fighting! – Kimura Tacuja vs Mašiba Rjó (2003) 

Druhý film Ippa se odehrává někde kolem prvního filmu a jak mě ten zklamal, tak tenhle potěšil. Hlavním hrdinou tentokrát už není Ippo, kterého jsme viděli snad příliš mockrát. Dokonce jsem v seriálu i párkrát fandil proti němu. Tentokrát je hrdina asi nejzastrčenější známá postava... Kimura. Ten se má postavit v zápase o titul proti popravčímu Mashibovi, jak asi rozeznáte z názvu. Kupodivu jsem slovo popravčí převzal z filmu a taky je to první, které vás napadne, když Mashibu uvidíte. Osobně doufám, že se nikdy nedostane do žádného z mých snů. Freddy mi stačí. Ale v čem je to o tolik lepší? Prostě se podívejte... pořádné motivace, velmi strategická příprava, inteligentní souboj, minimum klišé a navíc pár výborných vtipů. Prostě Ippo v nejlepší podobě.

plakát

Hadžime no ippo: Champion Road (2003) (TV film) 

Film se řadí za konec původního seriálu. Naštěstí nejde o dlouhý opakovací díl, jak by se z názvu mohlo zdát, ale vypráví o dalším Ippově souboji s... vlastně ani nevím, kdo to má být, ale tradičně to je někdo supersilný z dobrými důvody, proč bojovat :-) V podstatě se od seriálu nezlepšila animace a všechny ty kliše, které se povedlo seriálu vymyslet a profláknout, tak jsou zde tak hojně zastopena, až to občas nudí. Pár momentů je světlých, ale jinak bych řekl podprůměr toho, co můžete vidět v seriálu. Prostě udržovací souboj, který nic nikam neposouvá a nemůže se tak rovnat všem předchozím.

plakát

Hadžime no Ippo: The Fighting (2000) (seriál) 

Je to tak trochu paradox, že seriál, kde se 10 vteřin na vzpamatování v ringu může protáhnout na několik minut, vám může znehodnotit všechny budoucí akční scény, které kdy kde uvidíte. Po dokoukání jsem zahlédl v televizi superakční bojový film, ale souboje tam byly těžce zdlouhavé. A kde je rozdíl? V obvyklých akčňácích neuvidíte, na co který ze soupeřů myslí, nebo v jakém je rozpoložení. Ale abych nemluvil jen o soubojích, ještě radši jsem měl tréninky a osobní životy hrdinů, ale bez bojů by to nebylo ono. Box jsem nikdy neměl rád. Vždy jsem ho považoval jen za násilný sport, který je o bití ostatních a ve kterém rozhoduje hlavně rozpoložení rozhodčích. Hajime no ippo mi ukázalo, že tam jde o něco víc, ale obávám se, že žádný z reálných soubojů se průběhem a napětím ani zdaleka nepřiblíží jedinému zápasu zde. Možná jen kdyby to byly moje vlastní zápasy :-) O tom bych před tímto seriálem ani nezauvažoval. Teď už jsem i celkem nadupaný reálnou i nereálnou teorií. Nejprve jsem nechtěl hodnotit tak skvěle, ale díl s medvědem byl jeden z nejlepších dílů všech seriálů, co jsem kdy viděl, tak nemůžu hodnotit hůř. Doporučuju seriál nedávat najednou, ale pěkně si ho rozložit do etap, protože všeho moc škodí.

plakát

Strážci - Watchmen (2009) 

Asi si film zaslouží kvůli některým scénám velké plátno, ale kdybych na něj šel do kina, odcházel bych zklamaný. Přitom ten úvod byl úžasný. Rychle zapojil do děje a pak prolítl historii takovým způsobem, že jsem se nemohl dočkat každé další scény. Jenže ty už tak chytlavé nějak nejsou. Všechny ty pasáže, kde hraje pouze hudba, jsou fantastické, ale když dojde na mluvení a nějaké emoce, tak alespoň pro mě ticho po pěšině. Těšil jsem se na doktora Manhattana (už jen to jméno zní skvěle), ale pak přijde snad ta nejnudnější filmová postava, která celou dobu jen smutně kouká, přestože má téměř neomezenou moc. Ostatní tam jen tak probleskují a moc nevěřím, že by si k nim někdo vytvořil nějaký vztah. Snad jen Rorschach je správný skeptický drsňák s téměř Batmanovským hlasem. Vlastně kvůli němu jsem film dokoukával, protože děj mi byl celkem ukradený. Nebyl by, kdyby se mu věnovali delší dobu, ale protáhnutí už by producenti do kin radši nepustili. Škoda, že jsem si rovnou nepočkal na prodlouženou verzi, protože teď už mě asi nenaláká.

plakát

Star Trek (2009) 

Filmu jsem se předem trošku bál. Měl jsem rád staré Star Treky a změny nedopadají zrovna nejlíp, myslel jsem, že půjde o prequel, co se bude až moc držet pokračování, a mladý kolektiv z trailerů mi byl od pohledu nesympatický. Naštěstí nic z toho neplatilo a mohl jsem si užít slušnou podívanou. Vizuální zpracování je lahůdkové. Žít na palubě Battlestar Galacticy, brzy bych z té tmy měl těžké deprese. Na Enterprise by se to stát nemohlo. Z toho světla bych měl totiž migrény už po první směně. Naštěstí film tak dlouhý není. Všude je spousta světla, barev, různých technologických nápadů... to mám rád. Obzvlášť na začátku, kde museli pravděpodobně použít teleport při porodu, aby to stihli :-) Sice tam nějaké ty černé díry jsou, ale nic, co by nešlo obletět a zažít pořádnou jízdu vesmírem.

plakát

Zběsilý útěk (2006) 

Takhle má vypadat správná napínavá akční jízda. Žádné zbytečné tlachání, přehledné motivace všech postav a některé nervydrásající scény. Kvůli závěru se budu muset podívat znovu, jestli opravdu všechno sedí, jak má, protože pokud ano, tak musím smeknout. Většinou totiž scénáři jaksi netuší, co to znamená kauzalita, a bývá to vidět, což zde neplatí. Jen úplnej začátek mě až tak nebavil, protože jsem se děsil, že všechny ty filtry, zpomalování a zrychlování vydrží celou dobu, a to by mě mohlo nějak mentálně poškodit. Taky je mi celkem líto Rodena. Přijde mi to, že když hledají američané někoho do role anglicky mluvícího rusa, tak vždy sáhnou okamžitě právě po něm.

plakát

Ran (1985) 

Což o to, 100 minut sledovat postupný rozklad zombie Hidetory mě bavilo, ale to by to nebyl Kurosawa, kdyby se nepokusil o nějakou zbytečně dlouhou scénou. Stejně jako v Krvavém trůnu to pro mě byl pohyb armády. Tentokrát vojáci alespoň nebloudili v mlze a proháněli se viditelně po dvorku pevnosti. Co mi ale přišlo fantastické, byly snad všechny rozhovory. Těch tam tedy na 160 minut bylo málo, ale opravdu stáli za to. Ať už pletichaření mocných, nebo šaškovo filozofování, tohle jsem si opravdu užil a zase se o něco víc těším na další Kurosawovi filmy.

plakát

V (2009) (seriál) 

Jednoho krásného rána se nad největšími metropolemi světa objeví mimozemské lodi a nikdo netuší, co se bude dít. Namísto brutálního frontálního útoku alá Den nezávislosti se však objeví sympatická mimozemšťanka v lidské podobě a pronese krásná slova o míru a vzájemné spolupráci. To by však nebylo ono, kdyby neměli návštěvníci nějaké vedlejší zlořádné úmysly… Na seriál jsem se dost těšil, protože má skvělý potenciál, ale ty čtyři díly byly celkem zklamání. Když pomineme pár záběrů na vesmírnou loď, v podstatě se to víc podobá české předvolební agitaci. Těch sci-fi prvků je tam žalostně málo a schopnosti návštěvníků také nejsou bůhví jak odlišné od lidských. Navíc hlavní mimozemšťance by podstatně víc slušely delší vlasy. Každopádně jsem pořád zvědavej na pokračování, které ten potenciál stále má. Jen by mě zajímalo, jestli se ho vůbec dočkáme. To přerušení je podle mě kvůli zjištění ohlasů diváků, než se pustí do dalších výdajů, a nejsem si jistý, že to při současné popularitě bude stačit. Přecijen sci-fi fanoušci už mají jiné seriály, které jsou víc sci-fi.

plakát

Pozemšťan (2007) 

Pár lidí posedává v chatrči a baví se o známých událostech z různých časů. Říkat víc by byl asi spoiler. Na druhou stranu teď jsem pověděl skoro vše. Být to můj první film v životě, tak bych byl unešenej, ale asi jsem už příliš mnoho přemýšlel o světě a viděl mnoho filmů, kde si lidé povídali o méně profláklých věcech, zajímavějším způsobem a třeba i s obrázky. Představte si třeba takové Interview s upírem, kde by si Bred povídal s novinářem celou dobu v jedné místnosti. Nebyla by to nuda, ale stejně jako tohle by to nebylo nijak naplňující.

plakát

Nebeští jezdci (2008) 

Tohle se hodnotí těžce. Jak píše Marius, opravdu je dobré se po skončení zamyslet, ale mělo by stačit pár minut. Rozhodně to není žádná odreagovačka, přestože tam ty akční a poetické scény jsou a povedly se. Takže kdo máte rádi americké blockbustery, rychle prchejte pryč. Oshii umí dělat vše skvěle, ale podle mě je mu ukradenej divák. Když srovnáte jeho filmy s žánrově podobnými blockbustery, tak je jasně vidět, že se nesnaží lidi pobavit, nebo zaujmout tempem, ale že chce představit svůj svět a na příběh dlabe. K čemu by byla taky ta nepotřebná věc, když je tu tolik zajímavého (až budete někdo vědět, jak napsat, aby se poznal sarkasmus, tak mi prosím dejte vědět). Prostě je to dobré na nějaké ty ceny a pro rádoby intelektuály, ale v kinech u nás by to podle mě byl propadák.