Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Animovaný
  • Romantický
  • Krimi

Recenze (77)

plakát

Encanto (2021) 

Strašně pozitivní film. Stejně jako u Coco Vás dostanou ty barvy...Docela mě mrzí, že jsem ho neviděla v kině, tohle by chtělo co největší plátno.

plakát

Jak jsem poznala tvého otce (2022) (seriál) 

Recenze po dvou dílech. Přesto, že to extra vtipné (zatím) není, má seriál v sobě takovou záměrnou nostalgii po kultovkách a navíc příjemný soundtrack. A Hilary se "Samanthou", což samo o sobě může být za hvězdičku navíc. Dám tomu čas, jak si to sedne. Jednak i většina dnes slavných kusů potřebovala nějakou dobu na rozjezd a pak, postavy jsou docela fajn a za mě pořád lepší jemnej pokus o humor než fekal na sílu. "Nevýhodu" vidím v tom, že tohle bude asi víc zaměřený na ženský publikum, ženy hlavního hrdinu - chlapa, vůbec neřeší, ale naopak to moc neplatí a tedy nefunguje. Pět hvězd tady dávám hlavně na vyvážení. Lepší názor si udělám po shlédnutí celé řady.

plakát

Spalující touha (1999) 

Čekala jsem víc. NK má za manžela sice sexy, ale nudného doktora, tak se mu jednoho dne rozhodne svěřit se svou fantazií. Doktůrek to nějak neustojí a rozběhne se kolo událostí, megalomansky završenými večírkem jen pro zvané. Podle tohoto snímku to vypadá, že měl Kubrick se ženami tak trochu problém. Důstojní pánové (včetně starých páprdů) vs. urostlé ženy v podřízených rolích. Nakolik se ale snažil Kubrick ženy ve svých fantaziích ovládat, natolik se mu to zřejmě nedařilo v životě, protože je rozhodně neuměl režírovat. V podstatě z každé scény, kde byla i osoba ženského pohlaví čišela nepřirozenost, většina byly možná neherečky, ale chudák Nicole... No a Tom byl takovej doktor Bolíto, sáhnout na čelíčko a čekat (konzultace s opravdovým lékařem by sakra pomohla). A co mě štvalo hodně, samá nahotinka a chlapi (až na trapný, maskovaný výjimky) zapnutí až ke krku. Jdu si radši pustit Far And Away.

plakát

Tabu (1994) (pořad) 

Byla jsem ještě dítě, ale jakmile se rodiče přestali starat o moji páteční večerku, byl program jasný. Pořad měl určitě svoji hodnotu. Jestli šel dělat líp? Z pohodlí domácí sedačky se hodnotí tak lehce... Ačkoliv paměť je děravá a zpětně si můžeme říkat, že probíraná témata už jsou v dnešní době na zívačku, dost možná bychom se divili.

plakát

Projekt Adam (2022) 

Projekt Adam Bernau. Takový filmy už se dneska netočí, říkala jsem si. Bylo to takové uklidňující, osmdesátkové, trochu Návrat do budoucnosti, trochu E.T., trochu váš jiný oblíbený film. A pak se ten krásnej vizuál začal topit v příšernejch dialozích, zpackané režii a pravděpodobně už od základu nanicovatým scénáři. Konec mě už nezajímal. Takhle předražené NIC se jen tak nevidí. Škoda.

plakát

K zemi hleď! (2021) 

Všeobsažná satira, skvělí herci a vizuál. Od Melancholie nám to zase dost pokročilo, že?! V naší době už hříchy dávno nejsou smrtelné a navíc k nim přibylo pár nových, třeba "Neproviníš se proti ekologii". Každý si najde ten svůj a pokud ne u sebe, na vyšších místech je jich celá paleta. Depku stranou, mě to bavilo. Díky.

plakát

Jmenuji se Georgina (2022) (pořad) 

Pokud si myslíte, že pohádková Popelka zůstala skromná i poté, co se provdala na zámek, tak si nepouštějte tenhle "dokument". Ne, Gia přece vůbec není povrchní, navíc se zajímá o druhé...ale teď už vážně, koho by ty peníze nezměnily, ať první hodí ovladačem. Při popisu jejich seznámení jsem pořád čekala, kdy zazní věta " a pak jsme podepsali smlouvu". Po zkušenostech s náhradními matkami bylo tohle zase o level výš. Je mi vlastně trochu líto Christiana a moc nechápu, proč se stále snaží vystupovat jako hetero fotbalovej bůh. Všichni asi víme, co z toho není. Naopak jeho touha po dětech je mi sympatická, i když už ho taky trochu podezřívám, že si zakládá farmu (snad ne Neverland). Teď zajdu daleko a tipnu, že si aktuálně pojistil i IVF a přibudou dva kluci (holky jsou v tomto případě plýtváním dělohy). To bude radosti. U Gii asi míň, její mateřství pro kameru mi "vadí" asi nejvíc, nezdá se, že by k dětem měla ten opravdový vztah. Možná si ho v tom nabitým programu ani nemá šanci vytvořit.

plakát

Shoky & Morthy: Poslední velká akce (2021) 

Mám ráda černej humor. Ale většinu času jsem musela přemýšlet nad tím, kolik asi zaplatili Netflixu, aby tohle pustil. Jako studentskej snímek možná, snad. Jedinej herec (ve smyslu uveritelnosti a přirozenosti) tam byl Štáfek a na paty mu šlapal Hovňajs. Kozub WTF? Hrál, že neumí hrát? A ta krotitelka duchů ten text snad četla přímo z papíru, doufám, že se živí něčím jiným. Hodně věcí bylo díky mizerné režii, ne že ne a podruhé to nedám. Přitom to mohl být slušnej bizár. PS: Trochu se bojím, že teď fakt začnou u křížů nehody, jak všichni ti fans budou přibržďovat. Ale v duchu černýho humoru...zas potom stoupne průměrný IQ národa.

plakát

Šťastný nový rok (2019) 

Videla jsem už asi před rokem a bylo to celkem zábavné v rámci žánru, od nějž je vždy lepší nic nečekat, abyste mohli být příjemně překvapeni. Je potřeba počítat s tím, že největší idioti jsou tu Češi. I když třeba influencerka seděla chováním na každou druhou (spíš prvni) slovenskou co znam, ale budiž, zábava musí být. Plusem filmu je, že se odehrává v pěkných kulisách a tam ta romantika funguje ještě o dva levely výš (tohle si chlapi zapamatujte, šetřit se nevyplácí!)

plakát

Záchranný plán (2018) (seriál) 

Seriál mě bavil, tedy první série, za kterou bych dala víc hvězd. Druhá série se absurdně vyšponovala epizodou z karantény, která jakoby k celku nepatřila a vyzněla jen jako klišé, klišé...klišé. Ve dvojce je to navíc jeden exot za druhým bez nějakého hlubšího smyslu, dokonce použili i Joe Exotica a já se ptám, sakra proč? Scénáristům zjevně došla šťáva. Takže 10 dílů celkem by pro mě stačilo.