Ryuuhei

Extrémně generický, předvídatelný snímek, který mě ovšem nijak nenudil a k celé té bláznivé hispánské rodině jsem si udělal po dobu sledování celkem vřelý vztah. Zbytek tvořil superhrdinský patos, tentokrát cílící až na příliš uřvané transformace, či na dnešní dobu příšerné vizuální efekty. Kdybych to neviděl, absolutně o nic bych se nepřipravil. DC jde zkrátka taky trochu do kelu, asi jedou s Marvelem na podobné vlně.

Je to výplach, ale zábavný výplach. Vyšší rozpočet byl na rozdíl od jedničky znát a dal možnost mnohem silnějším a zábavnějším scénám, jako byl třeba průjezd autem budovou s následným výskokem z okna. Příběh taky zvlášť nezklamal, měl hlavu i patu, zkrátka parta delikventů musela zabránit jednání vlády ovlivněné záporáky a opět zachránit 13. okrsek, který se nakonec bohužel nedočkal slíbených změn k lepšímu. Film byl relativně nudný, dokud se na scéně neobjevilo charismatické duo z jedničky a nerozjela se klasická "buddy" řežba, kde si protagonisté vystačili jen s pěstmi, mrštností a chytrou improvizací. Samozřejmě bylo vtipné sledovat, jak jednoho chlapa nepřemůže ani celá jednotka těžkooděnců, ale přistoupil jsem na tuto absurdní hru scénáristů. Bavily mě i jiné postavy, jako třeba strašně drsná, polo-asijská mařka s břitvou na konci copu - styl jako prase! Nakonec jsem si sledování užil natolik, že si ze sympatie přidávám hvězdu navrch. Francouzi jsou holt v kinematografii také světová třída.

Chválím praktické efekty a trochu méně abstraktní přístup, než co byl v jedničce. Ale za mě byl snímek příliš zmatečný, příliš pracující s něčím, co se stalo v televizní sérii, jen málo vysvětlující a prostě na dnešní dobu extrémně zastaralý způsobem vyprávění. Záporák měl být geniální a vypočítavý, nicméně přesto podlehl emocím a uvrhl sebe a i svou posádku v záhubu v mlhovině - to mi ňák nevychádza. A konec ve mně zanechal silný WTF pocit. Průměrná podívaná, po které mám pocit, že mi prostě starý formát Star Treku nesedne a víc se mi zavděčil moderní přístup třeba právě v nejnovější alternativní trilogii.

Za mě mnohem osobitější, přívětivější a obecně příjemnější snímek z prostředí profesionálních závodů, než byl třeba Le Mans '66. Aneb nepodceňujte hráče! I pouhé nadšení ve virtuálním prostředí může vést k úspěchu. Skvěle zpracované a napínavé závody, hezká auta, výborný David Harbour, obecně skvělá práce s dynamikou mezi postavami a náhledem do místy šokující reality, která se s tou správnou perspektivou zase tolik neliší od věrně zpracované fikce. Asi takhle si představuju kvalitní životopisný a obecně závodní film. Neil Blomkamp se nezapřel ani na trochu jiném písečku, než na jaký jsme od něj zvyklí - zvládl to bravurně.

Skvělý filmový nástupce neméně poutavého #martyisdead, kterého jsem totálně žral a podobně mě zaujala i #annaismissing - film, který si pohrává s divákovou myslí, neskutečnými způsoby ji ohýbá a přiznaně se inspiruje v podobně stavěných příbězích z Černého zrcadla. Když takový námět padne do správných českých rukou, může z toho být i kvalitní snímek - zde se vydařilo.

Něco tak nudného a utahaného jsem už dlouho neviděl. Ke Star Treku jsem si našel cestu až s novou filmovou sérií, s níž je tento snímek absolutně nesrovnatelný. Celé úmorné dvě hodiny se řeší nekonečná cesta skrz umělou životní formu a jediné naděje vzbudí až posledních cca 15 minut, kde dojde k zajímavému odhalení pravdy, následovanému jen další fantasmagorií, jíž je tento snímek plný. Nezachraňoval to Spock, Kirk, absolutně nikdo z jinak známé party. Nebylo to zábavné, vtipné, dialogy nikam nevedly, děj se posouval až šnečím tempem a místy se podle mě snažil až křečovitě navázat na úspěch Vesmírné odysey svým polouměleckým pojetím. Jestli takhle vypadal i seriálový Star Trek, rovnou to s ním vzdávám. Nachytal jsem se, že během sledování najednou sedím u počítače a nevěnuju pozornost televizní obrazovce. Netuším, jak k tomu došlo, ale asi i mé tělo odmítalo dál snášet celou tu galaktickou nudu.

Příběh o tom, jak jedna magická rostlina dokáže rozvrátit i to nejsilnější přátelství. Pro opravu: V obsahu se píše o účinku jen v rámci jedné noci a ano, je to přímo text distributora. Jenže je to trochu jinak - kouzlo trvá po celou noc a po požití další dávky ho lze s přehledem zopakovat. Snímek mě zaujal převážně svou dramatickou stránkou, která prozkoumává krize jednotlivých hrdinek, z nichž jedna se jako kluk dokonce cítí a rostlina jí dá příležitost si tak nějak splnit sen. O zbytek se stará nešizeně filmové zpracování, skvělá hudba, ale i atmosféra, dodávající takový potemnělý podtón, jenž mi silně imponoval. Na to, že na kanál Film Europe jsem se v životě nedíval a na film narazil vyloženě náhodou při hledání nějakého filmu před uložením se ke spánku, jsem měl tu možnost zažít překvapivě hodnotný indie klenot se zajímavým závěrem navíc. P. S.: Ta Felcka potěšila!

Když už se herecká esa propůjčí něčemu takovému, je na tom česká kinematografie opravdu bledě. To je, jako kdyby DiCaprio přijal roli v dalším Žraločím tornádu a ještě by tam měl několikavteřinovou, vyloženě ponižující scénku. A ano, na snímku, z něhož tento krátký patos vzešel, jsem byl a chápu celou jeho pointu. Ale nepřijde mi to vtipné, ani vkusné. A na Kazmu si vážně u svého hodnocení hrát nebudu. Neměl by nikdo.

Chválím vizuální provedení a produkční hodnoty, které si něco takového ani nezaslouží. Stejně tak některé pasáže, které pracovaly s neotřelým nápadem napálit celou republiku. Zbytek je jen sebepropagační patos, který se nazývá něčím výjimečným a revolučním, nicméně věci tak horké rozhodně nejsou. Polodokumentární styl střídající aktuální dokumentární záběry s těmi nahranými se mi vůbec nelíbil. Nahraná část byla z většiny absolutně trapná, až zbytečná a zcela by dostačovalo film poskládat z autentických záběrů. Řešení, jak zakopat auto, nebo naopak vykopat a celé to skrýt pod roušku něčeho úplně jiného, naprosto brilantní! Přesně v těchto částech jsem se dobře bavil. Kazma se mi bohužel jeví jako ohromně arogantní člověk, který by byl schopen i celé nebohé a natěšené davy poslat k šípku jen proto, že se mu to zrovna nehodilo (aneb „postavil cirkus a chodili mu tam lidi“ - génius na entou). Navíc, na nějaké jeho citové vydírání skrz přítelkyni není nikdo zvědavý - jestli si něco podělal, ať si to urovná sám a netahá do toho diváky, je to ubohé. Popravdě jsem dosud od tohoto tvůrce nic nesledoval, jen vím, že je rozporuplný a plně rozumím proč. Celý snímek je obecně postaven na bohatém slovníku a téměř nulovém vkusu. Mladým a nevyzrálým se to zřejmě líbit bude, starší či vyzrálejší si budou jen klepat na čelo. Ale co, jedeme v tom všichni!

Film se za každou cenu snaží oživit žánr bláznivých teenagerských komedií. Cílí na nechutnost, ujetost a ústřední téma točící se okolo upjatého hlavního hrdiny a jeho prodikladného kámoše, kterak se vydávají vstříc festivalovému dobrodružství. Problémem je, že je to, jak by řekli dnešní mladí, strašný „krinž“. Žádná situace nepůsobí nápaditě, zvlášť vtipně a zachraňovat to nechutnostmi typu výměšek na hábitu, či utržená bradavka, bylo téměř až zoufalé. Uznám druhou polovinu, která na rozdíl od té první byla o něco zajímavější, obzvlášť dějová linka s hledáním Šmoulinky. Ale jinak šlo o příliš snahy, z níž vzešla vyloženě trapná podívaná bez jakéhokoliv silnějšího poselství. Ano, zejména ke konci se zde děly věci, které se vymanily z klasických klišé a překvapily, ale upřímně bych tu ta klišé viděl radši spolu s vyšší hodnotou, než aby valná většina snímku stavěla na rádoby vtipném patosu. Na míle vzdálené od Eurotripu, Prciček a podobných, dosud nepřekonaných předchůdců. ČSFD opět přehodnocuje, na 50 % a tedy průměr to rozhodně není. Žádný dobrý vizuál, žádné skvělé postavy, ani propracovaný děj. Leda fesťáková hudba dokázala navodit tu správnou atmosféru, ale to je tak max. co bych z toho vyvařil. Nebýt konkrétně tohoto, nafařil bych jednu hvězdu bez milosti, takhle jsem sledování přežil a necítil doslova útrpnou nudu.