Najnou

Tak tohle bylo peklo. Když se na začátku parta nadrženejch bulharů počala telepaticky dorozumívat pod hladinou, mohlo mě napadnout, že tohle bude ještě lepší, než tradiční borhyovská tvorba. A nejlepší na tom je, že ten prkennej Bjúkenen to snad myslel vážnějc, než svého času sám ó velký poeta Dejvid. Vlastně ne, nejlepší a naprosto unikátní vlastností tohoto, mno, jak to nazvat a neurazit komunisty, lesbičky ani vegetariány, snad by možná šlo použít výraz "věc" - takže tedy nejlepší a unikátní vlastností této věci je to, že k celkové 88 minutové stopáži tvůrci potřebovali pouze 12 minut záběrů, které se nestyděli opakovat mnohokráte za sebou. Musel jsem to prostě dokoukat do konce. Ten čas už mi nikdo nevrátí, ale zase jsem si posunul práh bolesti. Blbý filmy už mi nepřipadaj tak blbý.

Příjemný krátký letní film. Bratrské škádlení je hlína, miniony nějaké to spadlé mýdlo nerozhází a zřel jsem dokonce dříve netušenou kombinaci manly kňouru, vlasové housky a náměstí. Rychle to uteklo, párkrát se člověk zasmál, ruměnce na stehnech ani otlaky na pozadí se nedostavily a na cestě domů jsem měl veselou náladu. Takže asi tak.

Rozhodně horší, než jsem doufal, ale na druhou stranu zase nijak tragické. Prometheus se mi líbil (Bah!), Covenant ve mě ale takové prazvláštní pocity nezanechal. Strejda Bender byl super, hudba a zvuky taky (to aliení, jak to nazvat, chrochtomlaskání bylo v Atmosu vskutku zajímavé), Gigerova tapetáž komnat uchvacující. Mohl tedy za to účes hlavní hrdinky? Debilita pilotky? Absence huhlajících albínů? Nebo všechno dohromady? Těžko říci. Rozhodoval jsem se mezi čtyřkou a trojkou, nu, a nakonec jsem se rozhodl. Jedinou záhadou tedy zůstává to, jak duo bukvic položí základy nového ráje lidské rasy.

Nikdy by mne nenapadlo, že si pro zahnání trudnomyslnosti budu v hlavě přehrávat záchvaty smíchu dvoumetrového a dvoumetrákového wrestlera. Inu, život je plný překvapení. Když já fakt, nezlobte se za to na mě, u každýho toho jeho hlaholu uchcával. A uchcávám do teď. A za tyto střípky veselosti v dnešním neveselém světě (+ za onen andělsky jemný hlásek) odpouštím i zbytečně rozvodněné potoky slz. PS: Skoro jsem nabyl dojmu, že toho vcelku charismatickýho číraře odněkud znám. Neznám.

Wow. Tolik headhitů nerozdal Wolverine za celou svojí dosavadní kariéru. Vlastně mi je trochu divný, že se na nejvrchnější část těl svých obětí zaměřil až na stará kolena. A že se tenhle starokolenatý ovousený pajda hodí k nemládnoucímu (sorry ženský) Hjúovi víc, než poskakující tajtrdlik.

Vidím hrdost. Vidím sílu. A vidím pořádnýho chlapa, kterej se s ničím a s nikým nesere!

Pjů! Pjů! PjuPjuPjů! Pjů Pjů! Pjů! PjuPjů! PjuPjuPjů! Pjů Pjů! Pjů! Pjů! PjuPjů! Pjů! Pjů! Pjů! Pjů! Mám Tě rád Betmene, víc než svoje děti! Ale počkat, kdo je ještě lepší než Betmen? No přeci Robin!! Pjů!

Achjo. Docela jsem se na reinkarnaci Survivora těšil, nevšiml jsem si ale (nebo jsem si nechtěl všimnout) toho zpropadeného loga v rohu obrazovky. Ano, ostrov toho chudáka, kterého si tvůrci pořadu berou do huby, se hrdě hlásí do služby bok po boku kolegů ze stáje nejlepší české televize. Výběr tragických bytostí jistě pro nikoho překvapením nebyl, ovšem produkčně diktované herecké výkony na úrovni soudkyně Barbary a "moderátor", který sice Jeffovi čornul košili, ale jinak v minulém zaměstnání uspával hady kombinací mocného hlasu a nevyčerpatelné studnice charismatu, mne již poměrně zaskočily. Přiznám se, že jsem zvládl jen prvý díl a kus jakéhosi dalšího, poté mi už nezbylo dost mentálních sil ani na upoutávky. Ještě že je mezi Wolkra nestrkají.

Čekal jsem megaprůser a on to nakonec nebyl průser ani standardní velikosti. Ba naopak! Dvě hoďky uplynuly jako voda a já jsem se po celou dobu dobře bavil. Nejsem nekritickým fandou ubisoftí série a ve snímku se zopár kiksov našlo, když ale skončily superdlouhé závěrečné titulky, odcházel jsem ze sálu příjemně překvapen a dobře naladěn lehce netradiční akční podívanou. Vyhýbejte se ale českému překladu. Jinak to zničí vaše přesvědčení.

Tenhle příběh sekače salátu s perníkovým srdíčkem miluju. Nedojme mě kde co, ale Winona tančící v ledových krůpějích nebo nedokončené předvánoční obdarování téměř spolehlivě ano. Nejsem zrovna Johnnyho skalní fanda, ale tady je dokonalý - stejně jako je dokonalý hudební doprovod. Atmosféru navíc dokresluje spousta více či méně sympatických vedlejších postaviček jako dobrosrdečný policajt nebo vilná stará pornografie.