samkko

Shyamalan volně pokračuje v jeho nevšední trilogii a upřímně řečeno, Rozpolcený na mě udělal mnohem lepší dojem než jeho záhadný předchůdce Vyvolený. Jedna z věci která vám po dokoukáni zakotví v paměti je skvělý herecký výkon Jamese McAvoye, bujná atmosféra a zajímavá hlavní postava. Film samozřejmě trpí i několika nedostatky a jedním z nich je snad pravidelné prokletí všech hororů v podobě nesympatických a hlavně enormně hloupých obětí. Poté tu máme ještě pár hluchých míst kdy se v pozici diváka tak trochu nudíte a jen netrpělivě očekáváte následující akci. No a ta taky přijde, na konci. A musím říct, že se o ni Shyamalan postaral báječně. Na tenhle temně thrillerový snímek totiž nepůsobí vůbec přehnaně, ba naopak funguje velmi autenticky a svým způsobem ještě podtrhává filmové napětí, které gradovalo už od samého začátku.

Synonyma pro tento počin: bezvadnost, perfektnost, bezchybnost, vzornost, příkladnost.

Nemám co vytknout! Dokonalý scénář, úžasné postavy a kolísavý děj, který z vás, v tom pozitivním slova smyslu, vysaje všechnu pozornost. Tarantino nám své scenáristické umění ukazuje hned při prvních sekundách, kde je nám v úvodní scéně delikátně rozebraná situace proč Pan růžový nikdy nenechává dýška servírkám. No a potom se film rozjede a nezastaví ho ani konec sám. Výborná kultovka.

Jelikož nemám s Lovecraftem žádné zkušenosti, film budu hodnotit jako samostatný celek. Po úžasné Mandy si Nicolas Cage střihl další roli v podobně lazeném snímku, a tak přichází s filmem nesoucím název Barva z vesmíru. On už i ten název tak trochu napovídá onomu filmovému pojetí, (je to šílené, docela zábavné a neskutečně ujeté), se kterým tady budeme mít tu čest a troufám si říct, že divák je schopen už podle plakátu poznat, jestli se bude jednat o jeho šálek kávy, nebo ne. Jako kvalitnější horror film funguje skutečně jen místy. Atmosféra je vesmírnému pojetí nepřiměřená a gradace napínavých scén ve většině případů chybí úplně. Na druhou stranu má film i svou světlejší stránku v podobě zábavných, i když enormně hloupých postav, celkem obstojného vizuálu, a v závěru to prostě všechno tak hezky pluje od začátku až do konce. Trocha goru taktéž nechyběla, ale místo odpudivého zhnusení mě spíše pobavil. Za mě tedy neurážející odpočinková záležitost.

Přísahám, že jsem ještě nikdy nikde neviděl Bruce Willice ztvárnit tak sympatickou, zajímavou a nevšední postavu. Šestý smysl, (podle csfd) vrcholové dílo M. N. Shyamalana na mne udělalo příjemný dojem, a to i přes to, že patřím k nevelké skupině diváku, kterým leze na nervy prostředí takových měst. Na druhou stranu jsem si však jist, že bych po druhém vzhlédnutí filmu udělil hvězdy jen tři. Přece jen celé tohle 88procentní nadšení stojí převážně na finálním zvratu, který je sice opravdu na úrovni, o tom žádná, ale vidět tenhle film po druhé mě vůbec neláká a to převážně z důvodu, že bych se asi nudil.

Upřímně ani nevím, co jsem od toho měl čekat, natož to v jakém pojetí si tenhle kousek ruského umění pan Tarkovskij zpracuje. Každopádně uživatel Radek99 svou recenzí vyjádřil přesně to, jak celý snímek funguje a s jeho názorem se naprosto ztotožňuji. Doporučuji přečíst si jeho vyjádření.

Sláva filmu! Chazelle to dokázal. Dokázal ve mě vyvolat pocit, který jsem už dlouho u žádného filmu nezažil. Pocit který přechází všechny ostatní pocity. Pocit že jsme neodtrhnutelnou součástí Damienova tří hodinového veledíla. Pocit, že jsme součástí něčeho většího. Babylon se pro mě hned po dokoukáni stal srdcovou záležitostí, která ve mě skoro i slzičku vyvolala. Neuvěřitelně nabitý scénář dokáže přebít snad jen srdcelomný příběh tří hlavních postav, kdy opravdu nevíte, koho si zamilovat více. Margot Robbie zde hraje způsobem, kdy vám opravdu místy přijde, že je to otřesná herečka a jinými místy by jste jí zaházeli Oscary. Chápu, že pro někoho může už jen vědomí přehnané stopáže znamenat automatickou odtažitost a nechuť se do snímku pustit, ale věřte, pokud se filmu poddáte, pak každičká scéna, každičký dialog nebo jen obyčejný záběr ve vás bude rezonovat ještě dlouho po skončení. Damien Chazelle to prostě umí. Nejprve nám podsune rytmickou genialitu Whiplash a teď tohle. Nemůžu se dočkat na jeho další, (pravděpodobně taktéž hudební), mistrovské dílo!

Jo, za mě proč ne. Netradiční dramatický thriller který vás na konci překvapí svým rozuzlením. Gosling si zde střihl další tajemnou, tichou a zajímavou postavu, McGregor nám skvěle ztvárnil sympatického psychiatra a Naomi Watts, i přestože na plátně moc času nestrávila a její postava taktéž není dvakrát zajímavá, dělá z naší sympatické dvojce rozšířenou verzi neurážejícího hereckého tria. Lepší je si o filmu nic nezjišťovat a rovnou se do něj po hlavě pustit.

Každý ostřílenější režisér jednou v životě natočí ten jeden film, který už není schopen nikdy ničím jiným překonat. V Kubrickově případě se Stanley, z mého úhlu pohledu, nechal unést vlnou dokonalosti už v roce 1971 kdy stvořil jeden z nejunikátnějších filmů vůbec: Mechanický pomeranč. Říkám to proto, že i přestože je Osvícení nepopiratelně jedním ze základech kamenů klasického hororu, na mě film až tak velký dojem neudělal. Ovšem pokud nepočítám nadlidský herecký um Jacka Nicholsona, závan Kingovy tvorby no a v neposlední řadě mistrovskou režii. Bohužel pro mě, jsem viděl Special Edition, tudíž tu nejdelší 146minutovou verzi. A abych řekl pravdu, našly se tu i místa u kterých jsem se nudil, a čekal už nějakou tu zajímavější scénu. A ta taky časem přišla, a přinesla nám ji pomalu po celou dobu filmu gradovaná psychická proměna hlavní postavy, což taky pokládám za nejzajímavější a obecně tu nejděsivější věc na celém snímku.

Oliver Stone napsal a stvořil jeden z nejlepších hudebně/životopisných filmů. Nejenže danou americkou éru + atmosféru vystihnul, (dle mých představ), dost věrohodně, ale hlavně nám dokázal naservírovat úchvatný filmový portrét hippiesácké legendy Jima Morrisona. Všechny scény na podiu, a vše co se v nich odehrálo a v podstatě všechny ostatní scény jsou natočeno s tak velkou porcí uměleckého zpracování, že vám snímek místy připadá jako něco opravdu netradičního. Film mě extrémně překvapil svým špičkovým vizuálním zpracováním a definitivně potvrdil hvězdné nadání Roberta Richardsona. Tudíž pro případ že byste si chtěli rozšířit svůj filmový obzor, doporučuju.