samkko

Zklamání. Zklamání které mě často dovedlo až do bodu úmorné nudy a nutilo mě přímo prahnout po konci. Ono to není špatné herecky, vizuálně a ani příběhově, jenže na mě to prostě nepůsobilo. A když už ano, tak právě onou zmiňovanou nudou. Bohužel to nemohu přirovnat k původní hře, ale jako seriálové zpracování, byť vím, že není dokončené, mě ničím nenadchlo. Klišé kam jsem se podíval, pár epizod doslova mrhalo můj čas, a akce byla na poměry rozpočtu směšně mizerná. Do dalších sérií se pravděpodobně nepohrnu.

Že by Nolanův nadčasový triumf? Těžko říct, ale to na faktu, že Nolan posunul hranici biografických snímků na jinou, do dnešní doby nevídanou úroveň nic nemění. Schopnost zachytit 3hodinové dílo pouze pomocí neustálých dialogů muselo být neuvěřitelně náročné. A byť se nejedná o můj oblíbený Nolanův film, scénář je jeden z jeho nejlepších. O zvuku, kameře a obsazení se nemá cenu bavit, stačí si jen přečíst jakoukoli zdejší recenzi a víte, do čeho v těchhle ohledech jdete. Na jednu stranu chápu zklamání lidí, kteří od toho čekali něco "víc" a následně dostali "jen" soudní drama s jedním výbuchem. Já si to vychutnal maximálně. Robert Downey Jr. mě přesvědčil, že dokáže hrát i mimo železnou masku, a dokonce mě přesvědčil natolik, že bych se nedivil, kdyby dostal nějakou tu cenu.

Nepopsatelný masterpiece! Terrence Malic překonal mé očekávání takovým způsobem, jak to snad ještě nikdy nikdo nedokázal! Ta hudba, ten obraz, ty myšlenky.. Do háje, musím sehnat tu 189minutovou verzi! PS: Být slavný, či neslavný režisér, The Tree of life je přesně ten film, který bych chtěl mít ve své filmotéce.

Navzdory příjemnému obsazení mi scénář přišel dost pokulhávající. Občas jsem měl pocit, že způsob, jakým mi jsou, jakožto divákovi, předávány podstatné informace je na levlu animáku pro malé děti. Zpracování, jak už vizuální, tak audiovizuální neurazí, ani nenadchne. Co však potěší je hned tří vrstvá dějová linie, která do sebe krásně zapadá a tvoří, i když místy předvídatelný, tak minimálně nenudící příběh. Film je jako letní jednorázovka dostačující, ale na více zhlédnutí to nevidím.

Tak k nám opět zavítalo další velmi obstojné a svérázné drama. Sám bych snímek nepopsal lépe než satira na novodobou společnost, kde se řeší jak bohatství, rovnoprávnost, naše "dnešní láska", tak i světové ideologie a ekonomické systémy. Co zaujme na první dobrou jsou jednoznačně špičkové herecké výkony a úžasný scénář. Scénu ve výtahu, hned ze začátku filmu, jsem viděl snad 4x a pořád se rozplývám and tím úžasným dialogem. Film v sobě skrývá spoustu hlubokých myšlenek a při mnoha scénách vás přímo nutí klást si otázky o naší vlastní lidské rase. Velmi příjemný zážitek. Těším se na blízký rewatch.

Jak by napsal Nezval: Bylo to krásné, ale bylo toho dost. Kubrickův převzatý příběh vyprávěn s královskou lehkostí je skutečně na šlechtické úrovni. A to jak bohatý scénář, kamera, připomínající slavné i méně známé obrazy, vznešená doprovodná hudba, tak samozřejmě i výběr herců a jejich následná práce. Nebýt film tak neuvěřitelně zdlouhavý, troufám si říct, že by si ho oblíbila i široká veřejnost. Přece jen, takhle kvalitní historicko-dobrodružný portrét doby a člověka se dnes už velmi těžko shání.

Alegoricky zaměřená protiválečná podívaná s úkolem ukázat nám, těm, kteří tam nebyli, jaké to bylo peklo. Kubrickova Vesta mi však byla v mnoha ohledech sympatičtější, a v Četě se bohužel naskytla i místa, u kterých jsem se lehce nudil (obzvlášť ke konci). Na rok 86 je však film natočen, i pro mé mladé oči, dost obstojně a příběh založen na vypravování mladého vojáka, který se postupem času stráveným na onom hmyzem prolezlém místě stává k věcem okolo čím dál více otrlejší a zdatnější, ve filmu fungoval na jedničku.

Anderson je skutečný Mistr. Herecké obsazení, bomba. Kamera, fantastická. Příběh, na zamyšlení. No a film, úžasný. Paul Thomas Anderson třímá své řemeslo v pevné, sebejisté a osobité ruce, která je ke všemu schopná si ten film i sama napsat. Na tohle poválečné drama o sektě, přijmutí a složité osobnosti psychicky ne moc stabilního člověka, hraného úžasným Joaquinem Phoenixem, by se dalo koukat znova a znova a jsem přesvědčen, že pokaždé objevíte něco nového. Film propěchovaný tolika dramaticky správnými scénami, do puntíku promyšlenými dialogy a tak nenuceně artovým vizuálem rozhodně stojí za vaši pozornost. A pokud vás neoslovilo nic z výše uvedeného, zkuste si představit a zatoužit po zhlédnutí opět velmi atmosférického díla, které má obrovskou mravní, ale hlavně lidskou hodnotu.

Asterovi jakoby lehce uniklo ono kouzlo duchaplného scénáře, kterým vyplnil svá dva předchozí, a podle mého též smyslnější a lepší filmy. Filmy s podobnou tématikou/zpracováním mám vždy v lásce a on ani Beau is Afraid není tak velkou vyjímkou. Příběh všemi směry protkaný snovými a absurdními sekvencemi zní z prvu, popřípadě vypadá z traileru, nevšedně lákavě a diváka tak už v očekáváních směřuje na svou surrealistickou vlnu. Což rozhodně není na škodu, protože si zde Aster s tím vším šílenstvím pracně pohrál a jeho všudy dost, ne-li až příliš. Hlavní problém však mám s autorovým nejednoznačným sdělením. Je mi jasné, že Beau is Afraid je stejně jako Hereditary/Midsommar film na více vzhlédnutí a po tom jednom prostě není možné pochopit onen smysl díla, avšak u dvou předchozích děl by ta prvotní nevědomost ani tak nevadila, protože si oba filmy stojí pevně nohama na zemi. Beau je pravý opak. Vše sází na svou neurčitost, bizárdnost a absurdnost, která mi místy prostě nedávala smysl. Ale sny smysl snad dávají? Zde se dostáváme do bodu, kdy je možné polemizovat o tom, zda je film tímhle způsobem točen schválně (což je pravděpodobnější), nebo to bylo na Astera prostě moc, a nedokázal do obrazu vložit patřičný a jisté hranice smyslnosti ohraničující scénář. Do nebes vynést můžu naprosto dechberoucí a "zvláštní" část divadelní hry, precizní znázornění vzpomínky na plavbu lodí, která svým nasvícení a vizuálem opravdu působila až snovým dojmem a v neposlední řadě i zajimavý konečný soud a milé překvapení na půdě. Phoenix pecka jako vždy.

Jsem naprosto unesen dějovou propracovaností, chytrými dialogy a nezapomenutelnými postavami. Byť se jedná o mé první anime a já byl do té doby bezdůvodně naplněn stereotypními předsudky, jsem o to více ohromen, jak skvěle dokáže i animovaný seriál budovat atmosféru, bravurně vykreslovat charaktery a odvyprávět příběh. Nemám co dodat. Stojí to za to!