samkko

Povrchní slátanina všemožných hororových triků a klišé, na kterou v roce 23 už kdekoho přechází chuť. Koukatelné to je a společně s příjemnou kamerou a rychlým spádovým rozjezdem to jsou jediné pozitivní prvky snímku. Film, jakoby se vás snažil za každou cenu, v každé minutě něčím překvapit, šokovat nebo jen držet v hustém napětí. Z traileru si možná řeknete, že se mu to i podaří a Cobweb se tak začlení mezi hororové špičky podobného typu: Hereditary/Babadook, avšak v praxi je Cobweb jen krok a pád do naprosté průměrnosti, tvořené zmíněnými klišé, které jsou místy hodné poklepání na čelu a subžánrovou neurčitostí, kdy se snímek chvíli chová jako spirituální horor, pak jako psychologický a ke konci máte pocit, že koukáte na béčkový slasher. Zrovna tohle by sice na škodu být nemuselo, avšak to pouze za předpokladu, že by se jednalo o úplně jiný film s lepším a promyšlenějším zpracováním.

Raw je mistrovské dílo. Za takto hluboké ponoření do psychiky mladé studentky a za možnost sledování její brutální degradace osobnosti jsem režisérce Julii Ducournau neskonale vděčný. Společně se zdrcujícím soundtrackem ve mě dokázala vyvolat pocity, které ve vás jen tak něco nevyvolá. Nadpozemský herecký výkon Garance Marillier jěště podepírá intenzitu celého snímku, který v době dnešní i minulé nemá obdoby. Raw je jeden z nejsilnějších kinematografických zážitků mého života. Zatím jsem film viděl dvakrát a pocity slovy nepopsatelné stále přetrvávají a jsem si jist, že navždy budou.

Nebýt scénáristicky a herecky téměř bezchybného monologu Miy Goth, film by se dal kvalitou přirovnat ke svému předchůdci X. Naštěstí je to právě scénář, který z Pearl dělá statnější a z mého pohledu tak lepší a zajímavější film. Ale ne lepší horor!

Zdali jsem hlavní myšlenku, kterou nám Noé předal skrze titulek filmu pochopil správně, a zdali byla skutečně myšlena jako hlavní myšlenka tohohle epochálního, existencialistického a psychotropního díla, jedná se o jedno z nejhlubších sdělení filmaře publiku co jsem kdy viděl.

Podmanivé zachycení šíleného Road TRIPU do té nejtemnější, nejvtipnější a nejšílenější acidem napuštěné noty, která vás krom občasného ódia naplní i pozoruhodně příjemnou pozitivní energií. Benicio Del Toro na vrcholu své herecké kariéry, Depp překvapil netypickou rolí a zahrál ji bezchybně a scénář a režie a zvuk a příběh a postavy a všechno v tomhle filmu je zkrátka geniální. Aplaus!

Hororový průměr, který vás oslní snad jen krásnou Brittany Snow a autentickým osmdesátkovým vzhledem. Ti West možná trochu spadá do oné škatulky nesoucí název "osobití režiséři", ale aby v ní setrval, do svých příštích filmů snad vloží trochu více originality, na kterou jsme od studia A24 tak nějak zvyklí.

Bylo to úžasné! Mé srdce zůstane v Albuquerque už na věky. Avšak jediné, čím Gilligan předčil nekompromisní genialitu Breaking Bad, bylo intro.

Na goru jsem si pochutnal. Na rok 82 precizní záležitost a to vesměs po všech stránkách. Mínusem je, že jsem téměř od všech postav dostával signály, že jim je vlastně celkem jedno, co se tam odehrává a že to, co se právě děje je jen rutinní záležitost. Příběh je jednoduše krásný a atmosféra ledově hustá. Jako hororová klasika moc hezké.

Nenahraditelný filmový klenot. Nemine vás trochu filozofie, myšlenek hlubších, než dno oceánu a ani trochu přemýšlení. (Trochu hodně přemýšlení).

Skvěle zahrané, výborně obsazené a dobře natočené. S mými děrami ve znalostech ekonomiky na mě byl film místy přehnaně rychlý a sem tam mi chvíli trvalo, než jsem se v rychlém, ale poměrně kvalitním scénáři zorientoval. Děj se točí kolem zajímavé události a film nás do ni ponořil se vším všudy. Ovšem ne vše, co je zajímavé, si zaslouží pět hvězd.