Katie88

Popravdě jsem ráda, že jsem si What's Love Got to Do with It nikdy nepustila - tento dokument splňuje vše, co potřebuji a hlavně chci o Tině vědět. Měla jsem někde vzadu v hlavě povědomí o Tininé minulosti, ale až s dokumentem to vše zapadlo na své místo. Jako fanoušek 50kového (oldschool) rock'n'rollu a blues, se mi stejně nejvíc líbí písně, co Tina složila nebo zpívala s Ikem (Nutbush, Proud Mary). Důkaz toho, že člověk nemůže jen tak odříznout všechno se špatným člověkem, protože ne vše co udělal bylo špatné. Tina si toto na konci svého života uvědomuje. Byla to úžasně silná žena a já ji za to obdivuji.

Parodie na Dead Poet's Society at its finest :-D 

Celý to bylo tak strašně dlouhý, že jsem to chtěla několikrát vypnout, ale nemohla jsem. Vidět a slyšet Beatles spolu zkoušet mě jako fanouška prostě fascinovalo. Když ale člověk spadne dolů z toho orgasmu, uvědomí si, že vlastně vůbec netuší, co byl účel tohoto dokumentu. Jestli byl cíl ukázat nám sestřih zkoušky z doby, kdy se Beatles dali opět dohromady před svým posledním turné, jsem s tím naprosto v pohodě. Obávám se ale, že to byl opět takový pokus diváka vmanipulovat do nějaké představy Disney+. V tomto případě přesvědčit ještě některé nepřesvědčené, že paní "Oh No!" opravdu neměl co dočinění s rozvrácením této kapely. Předpokládám, že na světě už není moc fanoušků brouků, co by nevnímali realitu (holky už při poslechu I Wanna Hold Your Hand nepiští, většinou) a každému je snad jasné, že kdyby Beatles fungovala kapela jak měla sama o sobě, tak by nějaká ženská nikoho nerozvrátila. Jsem si jistá, že toto byl primární záměr celého dokumentu, jak napsal Jiří Špičák pro deník A2larm "Yoko nemůže za vaše posraný životy"! Já to považuji za dost slabý pokus, protože i přestože si nemyslím, že by tato dáma měla až takovou moc, její přítomnost během zkoušení, kde si vyšívá nebo čte (protože nuda, neasi!) považuji za dost vysírající. Nedivím se, že si v druhé části Paul přitáhne rovnou celou svoji rodinu. Jako film je to ale dost těžké hodnotit. Čtyři hvězdy jen kvůli tomu hudebnímu zážitku.

Tak tohle byl dost propadák. Nápad s parodií na Godfathera mě zaujal dohromady s ženskou v hlavní roli (dobrým názvem), ale Toni Collette byla tak příšerná, že jsem to musela v půlce vypnout. Jediný, kdo to zachraňoval byla Monica Bellucci a italské prostředí.

Strašně mě to bavilo! Dva sympaťáci, parádní atmosféra Londýna - těch neokoukaných ulic a parků, i hudba se dala a Colin Firth jako cameo v bistru Love Guac'tually mě rozesmál nahlas! Bohužel to ke konci spadlo na úroveň klasické romantické komedie a je to škoda. Původně jasných 5 snižuju na 4, ale mrzí mě to...

Dvacet minut koukám na ty ohrané tváře a jejich cheesy konverzace (ve snaze být zábavný a strašně cool) a pak mi to došlo! Já už tento pilot viděla, kdysi... A nezaujalo mě to ani tenkrát a nedonutilo k pokračování. Po 21 minutách vypínám...

"What if she wakes up? - Tell her you're smitten with her, you followed her all night and then make passionate love to her! - Couldn't I just kill her?" Skvělá komedie s parádními hláškami! Typická Screwball komedie, která když není konzumována ve velkém, dokáže pobavit a potěšit diváka. Perfektní herecké výkony - začínám mít tu Barbru Streisand víc a víc ráda. A v neposlední řadě kulturní stereotypy, které tomu dodávají tu třešničku.

Další teenage drama, později spíš NA drama se skvělým zpracováním, ale motivem, který se hodně opakuje a není moc originální. I když jsem Connelovi a Marianne držela od začátku palce, dost mi určité věci seriál znechutily a tak jsem zbytek už jen prolítala v rychlosti. Irská produkce je určitě méně klišoidní a tak to celé vyznívá lépe, ale já jim na tento trik neskočila. Klišé převzaté z méně kvalitní knihy jako např. naprosto dokonalý sex v 18ti letech (tak určitě) v kontrastu s chováním hlavního hrdiny na střední - je smutné, že i dnes se potřebují náctiletí přetvařovat, aby zapadli do určitě skupiny nebo typické nedorozumnění, kdy je otázkou několika hodin či dokonce minut si to vyříkat. Vím, že hážu flintu do žita moc brzo, že později jde seriál možná hlouběji a je psychologištější, ale obávám se, že na to nemám. Reálné hodnocení bych viděla tak na 3 a půl hvězdy.

Předpokládám, že se tvůrci domnívali když obsadí hlavní roli Richardem Armitagem, tak to bude mít skvělej ohlas. Pravda - dívala jsem se na to jen kvůli němu, ale i to bylo velké zklamání. Bohužel to vypadá, že je tento skvělý herec už za hereckým zenitem, protože si na celou sérií vystačí s jedním výrazem. Nehledě na to, že mi totálně zkazili představu pana Thorntona - vidět ho jak v hotelovém pokojí "ojíždí" polštář, lehce se mi navalilo. Psychologicky by tento thriller mohl být zajímavý, kdyby se pokusil jít aspoň trochu do hloubky. To by ale nesměl být děj neustále narušovat úchylný sex hlavních hrdinů, což byl pro diváka solidní cringe. Oproti tomuhle je Fifty Shades fakt vzrůšo. Konec taky ještě navíc podělali, takže ve finále je Armitage za toho největšího hajzla. Jedna hvězda za to, že jsem to vůbec dala do konce :-)

Líbílo se mi to, ale po tak vydařeném startu jsem čekala víc. Možná trochu delší "oťukávání" se na začátku a ke konci by určité scény mohly být zkráceny. Muzikálovou vskuvku jsem nepochopila, ani dějově ani stylově se tam nehodila. Pochopila jsem, že jí vyléčil hlasivky, ale dle dalšího vývoje asi špatně. No a stylově to bylo taky mimo. Je to škoda, námět je to skvělý a mohlo se z toho vytěžit mnohem víc. Závěr pro mě překvapivý...