Půlnoční expres

Dopredu varujem každého,kto sa rozhodne vstúpiť na túto pôdu,aby sa poriadne zamyslel,či chce vidieť príbeh jedného amíka,ktorý po chytení políciou na letisku za drogy,vyfasuje tvrdo 30 rokov,a čo ho čaká tam,tak to je len pre silné žalúdky. Brutálny extrém,fyzická záťaž každého zúčastneného,ktorý si myslí,že toto je prechádzka ružovým sadom. Vyvediem z omylu každého,kto si myslí,že to tak nie je.Fakt odporúčam,prečo nie? (14.03.2014)

Úžasné vězenské drama, které je podle mě mnohem silnější a působivější než Shawshank. Atmosféra beznaděje a brutálních podmínek v tureckých věznicích je vykreslená maximálně sugestivně a každého okamžitě vtáhne do děj a nepustí až do závěrečných titulků. Brad Devis podává skvělý výkon, stejně jako všichni ostatní spoluvězni a dozorci. Vše je ještě umocněno výborným soundtrackem v pozadí. Po tomhle filmu si člověk uvědomí, že svět není jen západní kultura. Opravdový klenot světové kinematografie! (20.02.2006)

Oliver Stone, v té době uznáván jako scénárista inklinující k násilnější tématice – Barbar Conan nebo Zjizvená tvář (až poté přišlo jeho ryze osobní téma Vietnamu), napsal scénář i k pravdivému příběhu Půlnoční expres. Strhující drama z tureckého vězení mu vyneslo nejen Oscara, ale i zájem velkých studií. Jeho scénář (i když místy zbytečně odtažitě) zužitkoval britský veterán Alan Parker, který do hlavní role hašišové mozaiky obsadil prakticky neznámého Brada Davise ( 1991). Díky němu zaznamenáme radikální obrat u vnímání jeho hrdiny - na konci byste udělený trest odseděli snad i za něj!! (15.04.2008)

Až za mnou jednou příjdou mé ratolesti, že by toužily jet do Turecka, velmi ztěžka oddechnu, pomalým krokem se vydám do své filmové knihovny, vezmu malý disk s nápisem Midnight Express a vložím jej do přehrávače. Velmi bych se divil, kdyby se jim při závěrečných titulcích do té země ještě chtělo.... Ač Turci nejedí vepřové jsou to Pigs! 80% (12.10.2020)

.....Nejprve se chci zcela oprostit od tendenční knihy izraelského W. Hoffera, která byla z větší části předlohou pro scénář a záměrně popisuje protiislámské nálady a postoje. Samotné zpracování děje, zobrazení nálad, osob, hudební doprovod a celkové změny v chování života mladého drogového dealera je do posledního okénka v záběru mistrně odvedená práce. Spolu s P. Bonacellim, J. Hurtem a P. Jeffreym tvoří jeden velký obraz vězení, státu ve státě, pocity lidí před mříží a za ní, psychické trauma uvězněných, vznikající postupem let " továrnu na stroje". Moroderova hudba je citlivě vložena a na celkovém dojmu spolu s ostaními ruchy přidává na síle a působí přirozeně......... (13.11.2004)