Sněžné bratrstvo

Intenzivní a dechberoucí příběh boje o přežití dle skutečných událostí je natolik nosný, že ho s technicky a režijně obstojným zpracováním snad ani nešlo úplně zkazit a zpracovat hůř, než minimálně průměrný film... a tenhle byl pro mě naštěstí vysoce nadprůměrný (starší zpracování jsem neviděl). Na začátku mě sice zaskočilo, že ústřední katastrofa v Sněžném bratrstvu přijde již kolem 13.–14. minuty, aniž bychom dostali trochu představené postavy a s tím i větší příležitost si k nim vytvořit hlubší vztah a s vědomím dvou dalších hodin jsem se obával monotónního utrpení plného chladu, jímž oplývaly zasněžené andské hory. Ale nakonec jsem si to pouto k přeživším trosečníkům začal díky více silným okamžikům úspěšně vytvářet, ve druhé polovině si mě čistá atmosféra prostředí a tísně hodně podmanila, až se mi (vzhledem k pocitu souznění s přežíváním v tak dlouhé pusté zimě) přestávalo tempo vybraných scén zdát dlouhé. Jednou ze sytě naplňujících chvilek bylo pro mě završení putování ve svahu skal, u osvěžujícího potůčku. Za zdařilý nápad považuji krátké asociativní flashbacky, které během dlouhého času mezi ztroskotáním, přibýváním obětí a okamžikem záchrany dělají z vnitřního prožitku až lehce psychedelickou záležitost. V závěrečné dojemné části jsem ocenil, že aspoň v krátkých záblescích mimo obvyklých happyendových záběrů ukáže i relativně méně radostné nadcházející situace (u lékaře, s médiemi), byť klidně bych si nechal toho vyprávět o ústředních postavách ještě víc, ještě dál. [80%] (26.01.2024)

Sugestívnejšie ako jeho hollywoodsky predchodca ALIVE, ale v podstate menej zábavné. Nechcem vyznieť zle, slovo zábavné pri takejto skutočnosti možno neznie najvhodnejšie, ale význam tohto slova bol odvodený od diváckej vďačnosti k filmu. Príbeh stroskotancov je pútavý námet, ale tu pôsobí účelovo naťahovane a ukrajuje svojimi zbytočnými minútami z gradácie deja, ktorý eskaluje v emocionálny záver s perfektnou hudbou Michaela Giacchina. (19.05.2024)

Vždycky, když koukám na starší americkou verzi ze třiadevadesátého, cítím u té zastaralé podívané trochu zklamání a lituju, že ještě nikoho nenapadlo o tomhle velezajímavém a silném příběhu natočit remake. A voila, moje tužba se tímto splnila. Cením si nejvíc toho, že ve filmu se konečně mluví španělsky a ne anglicky, a že je prostý nějakých těch drobných hollywoodismů, kterým se původní zpracování nevyhnulo. A i když se tam na můj vkus příliš řeší divácky atraktivní kanibalismus, líbí se mi nová verze určitě víc než stará, takže musím hodnotit maximálně. Každopádně tá pátá hvězda je ale hlavně za ten příběh. Mmch. ve filmu je jedna větší odchylka od reality - po nalezení trosečníků byla do civilizace obratem přepravena jen polovina z nich, zbytek musel ještě vydržet jednu noc na místě, i když se zásobami a v přítomnosti záchranářů. A pro zájemce přidávám i odkaz na místo tragédie na mapě (mapy.cz nebo google maps). (15.01.2024)

Je dobře že Přežít dostalo novou verze. Spousta lidí se na různé remaky kouká skrz prsty, ale za mě je úplně v pořádku, že se vezme nějaký příběh a tvůrci z něj něco vyřadí, něco přidají, něco dají do popředí nebo upozadí. Bayonu mám moc rád. V jeho podání byl Druhý Jurský svět zábavnou hororovou podívanou. Jeho cit pro hororovou scénu jsem zaregistroval minimálně jednou i ve Sněžném bratrstvu. Příběh o skupince přeživších, kteří se v rámci přežití musejí uchýlit k něčemu co běžný člověk nemá šanci pobrat. Přestože jsem věděl jak to celé dopadne, užíval jsem si rozhodně více než ve snímku z roku 93. Navíc hispánský casting a španělština je zcela určitě vhodnější. PS: Na druhý den jsem si dal výšlap na jednu rozhodnu a během výstupu poměrně dosti fokalo. Nahoře to byl učiněný uragán. Čepice musela okamžitě jít na uši ... nebudu vás napínat. Nebyl to vůbec příjemný zážitek a přitom trval pouhých 10 minut. Neumím si představit co museli prožívat pasážeři uvěznění v troskách letadla 72 dní noc co noc. 80% (29.04.2024)

// Už jsem chtěl jít napsat, že tady někdo poctivě vykradl soundtrack ke Ztraceným, ale když se mistr opakuje sám, tak mu to vlastně ani nemůžu mít moc za zlé. Letadlo jako letadlo, žejo. Jinak 140 minut je přepal, v klidu by se to vešlo pod dvě hodiny a stejně tak musím říct, že Nic nás nerozdělí (který jsem okamžitě dostal chuť si pustit) byl daleko intenzivnější a sžíravější zážitek, nicméně Bayonovi ty survivaly jdou, a po velmi explicitní scéně samotné havárie servíruje další silnou podívanou, která testuje divákovy nervy, žaludek a bohužel místy i trpělivost. Mocné finále i parádní kamera to každopádně zpečetily na 7/10 a Netflix si tak zkraje roku připisuje vzácně povedený filmový zářez. (06.01.2024)