Guardians of the Galaxy
Strážcovia Galaxie
Režie:
James GunnKamera:
Ben DavisHrají:
Chris Pratt, Zoe Saldana, Dave Bautista, Vin Diesel, Bradley Cooper, Lee Pace, Michael Rooker, Karen Gillan, Djimon Hounsou, John C. Reilly, Glenn Close (více)VOD (4)
Obsahy(2)
V tomto akcí nabitém, výpravném vesmírném dobrodružství se odvážný dobrodruh Peter Quill stává středem zájmu nájemných zabijáků poté, co Ronanovi, mocnému padouchovi s plány ohrožující celý vesmír, ukradne tajemnou kouli. Aby neúnavnému Ronanovi unikl, je Quill nucen spojit své síly se čtveřicí pozoruhodných hrdinů – Rocketem, po zuby ozbrojeným mývalem, Grootem, humanoidem, který připomíná strom, vražednou a tajemnou Gamorou a pomstychtivým Draxem Ničitelem. Když ale Quill objeví skutečnou moc koule a hrozbu, která se v ní ukrývá a ohrožuje celý vesmír, musí udělat vše pro to, aby nesourodá skupina táhla za jeden provaz a v posledním zoufalém souboji se pokusila zachránit osud celé galaxie. (Falcon)
(více)Videa (28)
Recenze (1 955)
(1001) Vážně je tahle přeplácaná (a ničím výjimečná) kombinace dětinského humoru a "brutálního" násilí ten film, ze kterého si všichni předloni sedali na zadek? Pročpak to asi kolektiv amerických kritiků zařadil na seznam filmů, které musí lidé vidět, než umřou? Ze všech komixových filmů a sci-fi filmů a ukecaných filmů a vůbec ze všech filmů na světě, proč zrovna tenhle, god damn it?! A také musím na všechny časy prohlásit, že mě zcela míjí kouzlo Chrise Pratta. Celkem souhlasím s názorem, že film působí jako dělaný pro lidi, kteří nejsou schopní udržet něco v pozornosti déle než dvě vteřiny. ()
Od STRÁŽCů GALAXIE jsem nic nečekal, jednak proto, že jsem už nějakou dobu nic nečekal od Marvel Studios jako takových, druhak co čekat od adaptace neznámého komiksu, co by chtěl být zároveň dalšími AVENGERS i HVĚZDNÝMI VÁLKAMI (nebere mě ani jedno). A po CAPTAIN AMERICA 2 mi Marvel Studios letos už podruhé vytřeli zrak. STRÁŽCI jsou fajn. Hodně fajn. Scénář i přes přímočarost nenudí, postavy a humor neiritují (byť bránici nezboří), celé je to svižné, nápadité, krásně osmdesátkové a pohodové. A umře tu spousta lidí a vesmír tu vypadá tak čarokrásně, jak jsem to marně čekal od INTERSTELLARU. Marvel Studios pro mě definitivně přestávají být synonymem nudného filmovokomiksového průměru. ()
Na tohle jsem se tesil fakt maximalne a i kdyz mi to uplne neutrhlo koule, je to skvela, zabavna jizda. Je videt, jak se tvurci strasne snazili odlisit od jinejch komiksovejch filmu a nedelat z hlavni particky typicky kladase a hrdiny, ale zaroven tam chteli narvat klasicky superhrdinsky proslovy a sceny. Vysledek nastesti dopad nadocekavani dobre, takze ackoliv dojde na uz nespocetnekrat provareny sceny, nikdy nechybi nejaka hlaska, ktera by pocitani hrdinu krapet schodila a odlehcila situaci. Tady prekvapive vitezi Rocket, jakozto nejnahlaskovanejsi clen tymu a doved bych si vcelku dobre predstavit film pouze s nim a Grootem. Ostatni sice nejsou spatny, ale nejak extremne se neprojevi, i kdyz samozrejme kazdej dostane nejakej svuj prostor. Jinak pribeh neni z nejkomplikovanejsich a stejne tak zaporak nevzbuzuje takovou hruzu, jak se asi tvurci snazili, ale nejak zvlast to ani nevadi, protoze je tu spousta akce i foru a ty dve hodiny neni sebemensi chvilka na nudu. Navic tu jsou dokonaly triky a skvela hudba. Takze ja jsem spokojenej a netrpelive vyhlizim druhej dil. ()
Problém většiny Marvelovek tkví v tom, že neumí udržet koncept, anebo jsou součástí rozbředlého seriálového vyprávění. Winter Soldier je se svým zlomem v podobě mluvících počítačů a úhybnému manévru k videohernímu finále příklad prvního. Strážci galaxie spolu třeba s Thorem 2 příkladem druhého. Byť je potřeba říct, že na rozdíl od asgardského kladiváře mají výrazně konzistentnější příběh, zajímavější postavy a i záporák má jakous takous motivaci (ne čistě "i am evil, because evil), která je navíc banalizována tím, že je veřejně přiznáno, že je Ronan pouze pohůnek v rukou Thanose. Jenže právě z toho důvodu nemohou Strážci adekvátně fungovat jako samostatný biják a Marvel tak pokračuje ve svém ne-úplně-dokonalém konceptu vyprávět svoje filmy jako seriály, kdy každá fáze představuje jednu seriálovou sezónu s tím, že Strážci, Thor, ale i Iron Man či Kapitán Amerika představují v samostatných částech pouze více či méně podařené a zásadní epizody směřující a předávající informace k "season finale" v podobě The Avengers. Avengeři budou moci vždy vytáhnout z rukávu nejlepší záporáky (Loki, Ultron, Thanos) a budou se moci regulérně odvázat pro potěchu geeků, ale i mainstreamového diváka, kteří i dnes berou samostatné filmy jen jako výplňovku mezi tím velkým ohňostrojem, v němž si dá do papule Hulk s Iron Manem, popřípadě mutantská dvojka s Avengery či Avengers a Šílený Titán se zálibou ve skládání darů pro samotnou Smrt. Přijetí tohohle konceptu Marvel od svého publika očividně vyžaduje a nehodlá na něm nic měnit, což logicky vede k tomu, že pro některé jde o zajímavou skládačku motivů, žánrů a scenáristických háčků, zatímco druzí se v oné seriálovosti pomalu ztrácí, anebo je koncepčně logické využívání stále stejných zápletek (protože se musí etablovat i ujeté látky typu Strážců a v budoucnu například Dr. Strange či Ant-Man) pomalu ale jistě nudí. Strážci přitom nejsou výjimkou, neboť se jedná vesměs o sled obratem se shazujících klišé, která překvapí leda osmiletého caparta s rukami žmoulajícími Čtyřlístek. Avšak v tomto případě funguje ústřední tým, jeho vývoj a vzájemná profilace do adoptivní rodiny a zasazení do již poznaného vesmíru. A to je to, o co Marvelu šlo. Navíc v zábavné podobě, kdy se i finální souboj povedlo pojmout z části originálně, byť pro někoho infantilně. Mise je tudíž splněna. ()
Galerie (231)
Photo © Marvel
Zajímavosti (155)
-
Když Sběratel (Benicio Del Toro) vypráví o původu prastarých mocných artefaktů, lze vidět jednoho z předchozích majitelů Orbu - Esona z prastaré vesmírné rasy Celestialů.
(NiaWolf)
- Režisér James Gunn si zahrál odmaskovaného Sakaarana, kterého jako prvního Yondu (Michael Rooker) zabije svým šípem. (Mikahu)
- Ve scéně na Kdovíkde (Knowhere), kdy Taneleer Tivan alias Sběratel (Benicio Del Toro) ukazuje Strážcům hologram kamenů nekonečna, je možné si všimnout, že Groot sahá na Teserakt, který se objevil ve filmech Kapitán Amerika - První Avenger (2011), Thor (2011), Avengers (2012), Thor: Ragnarok (2017), Avengers: Infinity War (2018), Avengers: Endgame (2019) a seriálu Loki (od r. 2021). Samotný Teserakt je jeden ze 6 kamenů nekonečna, které odrážejí samotnou podstatu vesmíru. Teserakt (kámen prostoru) ovládá prostor a hmotu, Agamottovo oko (kámen času) ovládá čas, Aether (kámen reality) ovládá realitu, Svítící část Lokiho žezla (kámen mysli) ovládá mysl všech živých tvorů, Orb (kámen moci) poskytne uživateli nadpřirozenou sílu, Kámen duše umožní propojení se všemi dušemi ve vesmíru. (GejmronCZ)
Související novinky
James Gunn získal dohled na DC filmy
Hollywood se po delší době opět mírně otřásl v základech, to proto, že režisér a scenárista James Gunn byl studiem Warner Bros. Discovery potvrzen do role jednoho z šéfů sekce DC films. Kompletní… (více)
Srpen se ponese v duchu velkých premiér
Měli jste pocit, že letošní léto bylo, alespoň co se nabídky v kinech a na streamovacích službách týče, doposud poněkud chudé? Pak vás nejspíš potěší zpráva, že srpen v tomhle směru ledacos napraví.… (více)
Čtvrtý Thor naverboval Gladiátora
Natáčení čtvrtého dílu asgardské ságy pod režijním vedením Taiky Waititiho (Thor: Ragnarok, Králíček Jojo) právě v těchto dnech probíhá v Austrálii a už nějaký čas víme, že mimo známých tváří Chrise… (více)
Strážci Galaxie ve čtvrtém Thorovi
Následující článek obsahuje mírné spoilery ke konci Avengers: Endgame. V posledním filmu s původními členy Avengers se Thor s tváří Chrise Hemswortha na konci vydal do vesmíru v lodi týmu Strážci… (více)
Vlastně hrozná blbina – různobarevná parta sociopatů se žene za stříbrnou koulí, aby zabránila vesmírné genocidě –, ale těžko jí odolat. Heroické interplanetární dobrodružství se zde potkává s ironickou béčkovou space operou, která je nicméně stále serióznější a méně divná, než byste od bývalého spolupracovníka Tromy čekali (Gunn je spoluautorem scénáře Tromea a Julie a knihy All I Need to Know About Filmmaking I Learned from the Toxic Avenger). ___ Není moc pravděpodobné, že by se takhle nesourodá partička dala dohromady, a tak jsme celí film přesvědčování, že z nich fungující tým skutečně být může. Charakterový vývoj postav se omezuje na proměnu tvrdohlavých individualistů v týmové hráče, která je šikovně zapracována do hlavní dějové linie – vícekrát musí být plán změněn za pochodu, protože postavy tupě sledují vlastní cíle a komplikují nebo oddalují tím dosažení cíle hlavního (Groot ve vězení, Drax na Knowhere). Film poměrně přímočaře směřuje k tomu, aby společenští outsideři mohli být akceptováni systémem (který dialekticky reprezentují mírumilovná demokratická planeta Xandar a vojenská organizace Nova Corps), nalézt spřízněné duše a stát se členy pomyslné nové rodiny (jejímž symbolem se v zřejmě nejsentimentálnější scéně filmu stává velký živý strom). ___ V zásadě ale platí, že čím hloub pod povrch filmu půjdete, tím spíše jím budete zklamáni. Akční scény jsou velkolepé, poměrně přehledné, vtipné tak akorát, jenomže ne vždy slouží vyprávění. Například přetahovaná po prvním pokusu prodat orbit by se vůbec nemusela odehrát nebo by mohla trvat pár desítek vteřin, a dopad na hlavní dějovou linii by byl stejný. Schéma „intergalaktický terorista chce za užití supersilného artefaktu (který není ničím víc než MacGuffinem) zničit/ovládnout vesmír“ už je navíc dost ošoupané a film jeho klišovitost nedokáže shazovat tak jako například třetí Iron Man. ___ Dlouho jsem na druhou stranu neviděl blockbuster, který by byla slast sledovat už jenom pro jeho vizuální stránku – a často jenom pro ni. Zatímco zápletka, oidipovský narativ v jeho nejtradičnější podobě, nápadně připomíná Novou naději (mladý muž vyrůstající bez rodičů, jehož otec bude asi dost temnou postavou, je vtažen do dobrodružství, v němž půjde o životy milionů) i laciné Star Wars imitace jako Sador, vládce vesmíru, Ledoví piráti nebo Poslední hvězdný bojovník (jejichž plakáty očividně inspirovaly plakát Strážců Galaxie), obrazotvornost výtvarníků byla zřejmě napájena kýčovitými scenériemi z nové Star Wars trilogie, temnými vizemi H. R. Gigera (planeta v obří hlavě) nebo campovou estetikou Flashe Gordona. ___ Vedle dechberoucího vizuálu, který si díky delším záběrům a množství do hloubky komponovaných celků a polocelků (jež mj. slouží ke zviditelnění motivu týmové (ne)sehranosti) můžeme patřičně vychutnat, jsou Strážci Galaxie pozoruhodní svým paralelním cílením na několik věkových skupin. Oproti jiným sebe-uvědomělým žánrovým pastišům totiž nenabízejí větší požitek pouze divákům obeznámeným s různými fikčními světy (Star Trek, Godzilla, Django), ale také divákům znalým různých referenčních rámců, zde konkrétně naší přítomností a 80. let minulého století. Tuto dualitu v diegezi zpřítomňuje Quill. Na jedné straně bezproblémově zapadá mezi současné nerdovské hrdiny s vlastním, od autorit neodvozeným systémem hodnot, kteří se více než o živé bytosti starají o své technologické hračky (walkman, maska) a jsou chodícími popkulturními encyklopediemi. Quill je ale zároveň dítětem 80. let, kam spadají nejen objekty z jeho palubní desky (starý kazetový magnetofon, troll doll, nálepka s ALFem), ale také většina citovaných filmů (Footlose, Dobyvatelé ztracené archy, Kačer Howard). Také hudbu, kterou poslouchá (přirozeně z osmdesátkového walkmanu), kterou mu nahrála absentující matka a která opakovaně zasahuje do vývoje vyprávění, můžeme chápat jako připomínku období jeho dětství, tzn. 80. let. Pakliže jsou vzorem hrdinovo jednání a uvažování 80. léta, chápána jako období návratu ke konzervativním hodnotám, variuje se zde schéma z Návratu do budoucnosti, kde musela být naopak osmdesátá léta „opravena“ podle vzoru nevinných let padesátých. Co všechno dnes vzhlížení se v hodnotách reprezentovaných reaganovskou Amerikou osmdesátých let implikuje, ponechám raději na jiných, ale moc dobrý pocit z toho nemám. 80% Zajímavé komentáře: kiddo, Psema, Messiአ() (méně) (více)