Pan Smith přichází

Neskutečně naivní, ale zároveň i tak nějak Caprovsky upřímné. To samé se dá říct i o výkonu Jamese Stewarta, který svůj zoufalý boj s větrnými mlýny podal s takovou zarputilostí, že si s přehledem získá srdce a přízeň snad každého diváka. I když nejsem příznivcem politických dramat, u Pana Smithe jsem se nenudil. Což je zajisté známka kvality a řemeslné schopnosti. 8/10 (12.09.2009)

Nebudu chodit kolem horké kaše a napíšu to rovnou - ano, Mr. Smith Goes to Washington je možná naivní film, s (povětšinou) naprosto černobílými charaktery, ale krásně se na to dívá. Je to film o klasickém boji dobra versus zla, ale tentokrát je ten boj zasazen do kongresu. A za sebe můžu říct, že některé pasáže mě opravdu strhly (hlavně závěrečný projev). Bravo, Franku. Opět jsi mě dostal. A i když (kdybych byl hodně cynický) bych mohl říct, že tohle je vlastně ta nejkrásnější pohádka, která kdy byla natočena, tak mi to nevadí a panu Smithovi jsem opravdu fandil. Tenhle film nám prostě ukazuje už dávno zapomenutý fakt, že jediný způsob, jak můžeme prohrát, je přestat bojovat za to, co je správné a prostě se "zařadit" do řady. A ano, možná to ukazuje dosti naivním způsobem, ale k sakru, vždyť je to tak krásný! 100 %. (24.01.2011)

Začátek nic moc. Jestli něco nemám rád, tak to jsou přespříliš uvědomělé děti. A o těch, kteří přesně vědí, koho jmenovat za nového senátora, to platí obzvlášť (i když to je jejich vedoucí). O hlouposti s mincí nemluvě. Pak mě však film konečně začal pořádně bavit a nadšený naiva si mě postupně naprosto získal. A konkrétně jeho zprvu plamenný později už zoufalý projev strhne snad každého a divák mu s jiskřičkami v očích visí na rtech. Ale přestože se mu z mé strany dostávalo bezmezného fandění, neignoroval jsem naivitu, která se do filmu pomalu začala vkrádat (jejím vrcholem je senátorův „vstup“, jenž pochází z žánru sci-fi). Poselství snímku rozhodně důležité je, avšak jak píšu výše, několik "ale" mi brání ten plný počet dát, proto "pouze" silné 4*. (12.08.2013)

Mám moc ráda komentář, který k tomuto filmu napsal Deverant. Je důvtipný a úplně jiný, než co si myslim já. // Velmi časté komentáře k tomuto filmu jsou, že se jedná o propagandu. Nesouhlasím, podle mě je to čistá pohádka, jak už Capra měl v oblibě. Je to ten jediný příběh, který si lidé vyprávějí už odpradávna - o tom, jak zvítězí outsider.// Tohle je přece Popelka - ta odstrkovaná, která se stane královnou, tohle jsou přece Jeníček a Mařenka, kteří zvítězí nad ježibabou, tohle je Sněhurka, služka lesních mužíků a mrtvá, která přemůže smrt a stane se vládkyní.// Je zajímavé, že na You Tube je k ukázkám k tomuhle filmu debata, jestli byl Capra komunista. Jakoby skočili na ten špek komunistickým kecům, že je to idealisické hnutí. // Tenhle příběh je starší než ideologie. Je to o člověku (muži), který se vzchopí proti všem a navzdory tomu, co známe a jak to obvykle funguje, zvítězí. A tolik nás to blaží, že tento film dostává čtyři (v mém případě), nebo pět hvězdiček, i když je to předem čitelný, ploský příběh.// Herecké výkony? Jean Arthur je (dle mého soudu) nijak extra hezká, ale vcelku řemeslńě napsaná´figura a hrát uměla. James Stewart? Velmi průměrný komik a výborný charakterní herec, ale protože ho provždy miluji, tak ode mě nečekejte příkré soudy. Samozřejmě, řeč před kongresem je vynikající. // A závěrem. Ještě jednou: je to pohádka, ať už je čteme i v dospělosti nebo ne, je to chvění, které máme pod kůží. Ať už nám je rodiče vyprávěli, četli, nebo ne, je to zakodované v naší myslí, protože my všichi jsme outsideři a doufáme, že takoví i zvítězí.// Poslední shrnutí: herecké výkoy - průměr, režie totéž, scénář - dost bída. Přesto z výše uvedených důvodů dávám čtyři hvězdičky. Je to katarze, která mě vždy uspokojí. (26.12.2009)