Režie:
Josh BooneKamera:
Ben RichardsonHrají:
Shailene Woodley, Ansel Elgort, Willem Dafoe, Laura Dern, Nat Wolff, Lotte Verbeek, Sam Trammell, Mike Birbiglia, Maurice Nathan Weert, Emily Peachey (více)VOD (4)
Obsahy(2)
Hazel a Gus jsou dva výjimeční teenageři, které spojuje kousavý humor, pohrdání konvencemi a především láska, co s nimi cloumá. Jejich vztah je o to neobvyklejší, že se seznámili a zamilovali během setkávání na sezeních podpůrné skupiny pro boj s rakovinou. Hazel Grace Lancasterové (Shailene Woodley) je šestnáct let. Má ráda (a zároveň toleruje) své někdy až příliš starostlivé rodiče a právě se zakoukala do mladíka jménem Gus Waters (Ansel Elgort), který se na oplátku zamiloval do ní. Jak se sbližují, Hazel a Gus společně prožívají své obavy vyplývající z jejich zdravotních problémů a zároveň sdílí lásku ke knihám, včetně Hazelina oblíbeného románu Císařský neduh. Mnohokrát se marně snažila spojit s autorem knihy, samotářským Peterem Van Houtenem (Willem Dafoe). Když se Gusovi podaří Van Houtena zkontaktovat, spisovatel je oba nečekaně pozve do Amsterdamu. Gus je rozhodnutý vzít Hazel na cestu, aby našla odpovědi na všechny otázky, které kdy ke knize měla. Ale odpovědi, které hledá, nepřichází od Petera Van Houtena. Přichází z velkého dobrodružství, které Hazel zažije s někým, koho se nebojí milovat a kdo jim oběma dal něco, co Hazel nazývá „Malou věčností – nekonečnem mezi sečtenými dny." (Cinemart)
(více)Videa (18)
Recenze (808)
Takže to máme: nemocná holka se seznámí s nemocným klukem, navzájem se podporují a zamilují a je to podle knihy a je to momentálně hit. Pochopím, že si tenhle film najde svou cílovou skupinu, možná že se bude skládat hlavně z mladých lidí, kteří ve skutečnosti nejsou "v klubu". Mluví se tam hojně o smrti a umírání, většinou s podivným nadhledem a humorem nebo se naopak vedou řeči jak v antické tragédii. Finišovalo se od poloviny filmu a tak moje slzné váčky, na které jsem, mimochodem, měla vztek, už pak neměly co dát. Hlavní představitelka byla výborná, její projev mi přišel jako spásné tlumítko mezi všemi hroty, hodila by se tak do podobného ale klidnějšího Tady a teď. Pokud bych ale chtěla doporučovat k tématu, tak Cenu za něžnost nebo 50/50. ()
Přesně takové, jak tvrdí všechny ty marketingové vějičky na přebalu knihy - stejným dílem vtipné, jako srdcervoucí v závislosti na tom, jak moc blízko si Hazel a Guse pustíte k srdci. Místy Hvězdám dochází dech a stěží se drápají vzhůru, jindy zas stoupají na oblohu s nebývalou lehkostí a to jsou právě ty momenty, nad kterými se člověk zastaví a přemýšlí o nich ještě dlouho po skončení filmu. ()
Není to síla námětu nebo mediálního statutu, co dělá z filmového hitu filmovou kvalitu. Čím by byl Shawshank Redemption s jeho hereckým, dějovým a myšlenkovým potenciálem, kdyby byl zfilmován konvenčně, zacílen výhradně na spolehlivé a pohodlné jednorozměrné motivy a kdyby sázel výhradně na to, že veškeré publikum má v sobě tolik lidskosti a automatické empatie, aby ho docenilo jednoduše proto, že nese chvályhodné poselství...? Hvězdy nám nepřály mají skvělé herce a chvályhodnou myšlenku, ale je to kýč nejhrubšího zrna, který nemám potřebu už v životě vidět znovu a který mi nedokázal i přes všechny ty roztomilé tvářičky a dojemná obětí nic nového sdělit. Láska i smrt jsou v životě samozřejmostí a existuje mnoho jiných filmů, díky kterým si té první věci nepopsatelně vážím a tu druhou beru coby neškodného, byť nepřejícího společníka... 65% ()
Podobných filmů je spousta a některé zaujmou více, jiné méně. Hvězdy nám nepřály jsem začal sledovat spíše s despektem, nečekal jsem nic velkého, spíše další "trhák" podle "supr čupr" bestselleru, o jehož skutečné kvalitě by se možná dalo polemizovat, byla-li by chuť si jej přečíst (nálepka bestseller totiž rozhodně není zárukou kvality, že ano..). Film mě však postupem času zaujal a to i díky komediálním prvkům, které jinak dramatický a smutný děj odlehčují, přičemž i na emotivnější scény dojde a jsou relativně zdařilé. Některé herecké výkony se mi příliš nelíbily a musel jsem se pousmívat tomu americkému "happy, come on come on, let's go, smile" stylu, avšak celkový dojem je určitě na 4*. ()
Neříkám že by mě to snad nějak šíleně dojalo, ale byl to každopádně moc hezký film o lásce, podpoře a porozumění mezi dvěma mladými lidmi, kteří se každý potýkají s nějakou nemocí. Líbilo se mi, že to není klasický ufňukaný film o zhoubné nemoci, která stojí v cestě lásce, ale že tady je to naopak bráno s velkým nadhledem. Místy to dokoce bylo i roztomile vtipné. To si zaslouží velké plus. (Viděno v letadle společnosti Lufthansa, bohužel jsem si tedy s jejich sluchátky nemohla dosyta užít zvuk, ale i tak pěkný zážitek.) ~(4,0★)~ ()
Galerie (67)
Zajímavosti (32)
- Než bola do úlohy Hazel Grace obsadená Shailene Woodley, uvažovalo sa nad Hailee Steinfeld, Lianou Liberato či Mary Kate Wiles. (Sufferer)
- Gus (Ansel Elgort) a Isaac (Nat Wolff) hrají hru "Halo 4". (Gucak)
- Titul je pozměněnou citací ze hry Williama Shakespeara "Julius Caesar", prvního dějství, druhé scény: "The fault, dear Brutus, is not in our stars, but in ourselves..." (fraktal)
Reklama