Přání smrti II

Sequel vzniklý po osmi letech od prvního "Death Wish" představuje ještě horečnatější a radikálnější mocninu fašounské exploatačky legitimizující hraničářskou spravedlnost. Bronsonův mstitel je tentokrát v Los Angeles, které ale v očích tvůrců není o nic menší semeniště kriminality než New York prvního dílu. Hrdinův poklidný život s novou přítelkyní opět nemá dlouhého trvání, když si ho vyhlídne tlupa náležitě podbízivě démonizovaných grázlů. Na rozdíl od prvního filmu už tentokrát scénář nikterak neproblematizuje otázku uchopení spravedlnosti do vlastních rukou, naopak vyprávění zabydluje takřka výhradně postavami, a to i z řad strážců pořádku, které s hrdinovou biblickou odvetou souhlasí, pomáhají mu či přinejmenším konstatují, že systém oficiálního práva nefunguje. Jedinou figurou, která likvidaci divošských etnicky profilovaných chuligánů, je hrdinova nová přítelkyně, která je za to vykreslena jako nesoudná liberální slepice, která nedostává své tradiční roli opory hrdiny. Lze předpokládat, že pokračování v prvé řadě vzniklo jako kýžený příspěvek do portfolia šéfa společnosti Cannon Films, Menahema Golana. "Přání smrti II" představuje první z celé řady sequelů starších filmů jiných společností, které Cannon Films realizovali, a také přesně spadá do tendence oprašování starých hitů a angažování starých hereckých hvězd, které Golan coby filmový fanda dříve obdivoval v kině. Na druhou stranu se film svým tvrdě konzervativním tónem a radikálním přístupem k bující kriminalitě evidentně trefil do dobových nálad. Připomeňme že velká americká města se tou dobou potýkala se sílící kriminalitou, umocněnou záplavou lacinějších drog jako crack. Dnes nicméně víme, že k jejímu enormnímu poklesu na přelomu osmdesátých a devadesátých let, nepřispěly toliko radikální programy nulové tolerance jako mnohem širší součinnost sociálních a policejních programů. "Přání zabít II" se nicméně právě díky exploatačnímu hraní na dobové nálady stalo jedním z největších hitů Cannon Films, předznamenalo další tři sequely a udělalo z Charlese Bronsona akční hvězdu i ikonického obránce konzervativních hodnot USA na domácí frontě (oproti Chuckovi Norrisovi, který je bránil na misích v zahraničí). (28.08.2015)

„You believe in Jesus? Well, you´re gonna meet him.“ Člověk by řekl, že jim to teplé kalifornské podnebí prospěje. Že detektiva Ochou vyléčí z chronických respiračních problémů a pana architekta z vigilantních sklonů, ale chyba lávky. Prvního zbaví astmatu nadobro a ten druhý posílá za Ježíšem víc lidí, než španělská chřipka! Kromě toho, že parkuje na místech určených hasičům, či invalidům, pase tentokrát po skupině podivných harlekýnů, co se vydávají za pouliční gang. Jim ale evidentně nepatří kulky z Beretty, nýbrž svěrací kazajka a tlumící medikace! Akorát je smutné, že když to poslední z nich pochopí, stejně si pro něj ta Nemesis, co se nezklidní ani štípáním dříví, přijde.. Ačkoliv lidumila paaschu nechalo snít o rozkoších myslivosti, mně přišlo druhé Paulovo přání neskutečně tupé, Winnerem ledabyle zrežírované a navíc začínám mít pocit, že si nepříliš truchlící Kersey ty násilníky dopředu platí, aby pak na nich mohl ukájet své střelecké choutky.. (19.05.2014)

Film svým zobrazením nesmyslného brutálního násilí dokáže vyvolat patřičnou odezvu divákova vědomí, přesto promlouvá jazykem daleko méně učesaným, než ve výborném prvním díle. Pominemeli pokulhávající pravděpodobnost, že se někomu něco takového stane dvakrát a nijak zvlášť to s ním necvičí, skutečnost dramaturgických nedostatků spolu se špatným střihem už se přehlížejí hůř. (02.09.2008)

║Rozpočet $2milióny║Tržby USA $16,100,000║Tržby Celosvetovo $45,000,000║ Paul Kersey a jeho zhoda krutých náhod ho prenasleduje aj v LA, takže pomsta musí prísť. Režisér Michael Winner sa zas nešetrí a rozpúta a vypustí na úvod drsnú a ohavnú plejádu bezcitného týrania úbohých žien úchylnou bandou zvrhlíkov. Ako pokračovanie sa to ešte dá zniesť aj keď tých náhod je niekedy aj troška dosť. /55%/ (16.02.2009)

Volné pokračování zajímavého snímku, který ve své době vzbudil pozornost až na politické úrovni, se veze zcela na stejné koleji jako ten předchozí. Změnilo se jen místo. Architekt Paul Karsey tentokrát žije v Los Angeles a plně se věnuje své práci. Příběh však věrně kopíruje předchozí šablonu. Opět banda divokých výrostků vtrhne do Karseyho domu, kde znásilní a zabijí nejdříve hospodyni a posléze i jeho dceru, která se ještě nezbavila traumatu z předchozího zážitku. A tak se Karsey opět vydá na cestu pomsty, na které smete i jiné zločince, když je svědkem jejich ohavných činů. Do děje se vrací i detektiv Frank Ochoa, který v něm má pochopení, zákon nezákon. Představitelé zločinců opět přehrávají, i když ne tolik, jako ty posledně. I tak se jedná o vadu na kráse na celém snímku, který je tentokrát krapet akčnější a méně zaměřený na charakter onoho architekta. Tvůrci si zřejmě řekli, že je už u diváků známý dost. Také scéna znásilnění opět vyznívá hodně brutálně, čímž z toho vyvěrá plné pochopení Kerseyho rozhodnutí k činu. Snímek tedy nic nového, zásadního a překvapivého nepřináší. Jak už bylo zmíněno, snímek je krapet akčnější a naopak se ubralo na dramatičnosti myšlenkových pochodů hlavní postavy. Film se tedy zdá být zcela zbytečný, ale dejme tomu. Natočen je dobře a tentokrát s volnější atmosférou. (05.05.2018)