Zmeškaný hovor

Zmeškaný hovor je tak nějak standardně zábavný duchařský horor ala Kruh a Miike nevypadá, že tohle by zrovna bylo to co umí nejlíp, každopádně by to ale nebyl Miike, kdyby se ve filmu neobjevily alespoň trošku ty jeho klasické hnusnárny. :) Takže jsou v maličké míře i tu, hlavně v tom šokovém závěru, kdy se bafá co to jde, co nejhnusněji a co nejstrašidelněji. Jinak je to hodně podle Kruhovského schématu s podivnými úmrtími, tentokrát za použití mobilu s hlasovými zprávami z budoucnosti. Nejde o herecké výkony a ani moc o samotný příběh, obojí je standard duchařského japonského hororu a vše postupuje dopředu přesně jak se to od tohoto žánru očekává a bez nějakých velkých inovací. Čím Miike straší nejvíc je především zvuk v různých nechutných podobách, kdy i úplně obyčejný zvuk z každodenního života najednou může být nepříjemný. V obrazové stránce toho nic moc nepředvádí, zlý duch je tradičně vlasatý a objevuje se až ke konci, kde ale o to víc bafá, a protože na režisérské stoličce sedí Miike, tak bafá o to hnusněji a ve fujtajblovém zeleném nasvícení :). A líbil se mi ten nápad s bonbonem. Takže až do konce takový průměrný vlasatý horor, který se v závěru přehoupne v hnusácký shocker až se nakonec vrátí do tradičního kruhovského závěru. :) (19.01.2010)

Milujem strašidelné zámky v lunaparkoch. Jarmorková invenčnosť potulných komediantov i výmyselníkov zo stálych zábavných parkov je v dokonalých prípadoch rozkošne pastelovo zvrátená a morbídne úchylná. V tých horších sa dá aspoň zasmiať, no a v tých najslabších sa dá aspoň na chvíľu pobudnúť za dňa v tme. Zmeškaný hovor mi pripomenul atmosférou blúdenia očami diváka v temnote plátna, v snahe niečo zachytiť, práve strašidelné domy. A z tohto pohľadu ide o priemer. Slabinou je práve absencia momentu prekvapenia a z neho plynúceho strachu (až na pár výnimiek ide o opozeraný štandard). Potešil záver, odkazujúci na teritórium akýchsi zvrátených hier, kombinujúcich v rovnoprávnej rovine sadizmus so samaritánstvom a poukázanie na to, že len zneužívaní v detstve môžu pochopiť násilnosti ostatných. No a z pohľadu strašidelného zámku zaujalo podanie sklenej nádoby z embryom naloženým v tekutine do rúk vystrašenej dievčiny. To by bola pri jazde vozíčkom labyrintom hrôz s dámou Vášho srdca iste trefa do čierneho! (11.06.2008)

Navnadeny na japonske horory /pre mna kultovym/ Uzumaki som si pozrel dasi japonsky horor. Reziroval ho ten chlivak Takasi Miike /hixploitation Ichi The Killer 2001/ a s kludnym svedomim prehlasim, ze to bola pekna kravina. SMS ako spustac coho presne? To som napriklad nepochopil a doteraz nechapem. Viem vsak, ze som sa po Uzumaki pekne sklamal. 10 % (25.03.2015)

Na japonce slušný horor, hlavně první hodiny vše pěkně navazuje a má to děsivou atmosféru, jenže pak se to celé začíná příliš pitvat v minulosti a stává se to docela nesrozumitelné. Smrti jsou celkem nápadité a vše je dobře ponuré. Jenže pak to začíná být s přibývajíví stopáží nudné a zdlouhavé což je chyba. 30 minut ubrat a jdu s hodnocením výš. (31.01.2010)

No ja neviem. Neviem čo si mám o tomto snímku myslieť. Japoncov považujem za majstrov v oblasti shock horroru, ale zdá sa mi, že už som sa toho presýtil. Je to stále dokola to isté. Desivá posmrtná pomsta malého nezletilého dievčatka vykonaná za pomoci nejakej technickej vymoženosti. Tento krát to je mobilný telefón. Zdá sa, že šikmookí aziati sú na túto tému doslova vysadení. Keď som prvý krát videl "Kruh" tak som sa od strachu skoro posral. Pri "Ju-On" to na mňa už tak nezaberalo a teraz pri sledovaní "Zmeškaného hovoru" som sa miestami i dosť nudil. Ako horrorový film je to celkom dobré, ale pre mňa už opozerané a predvídateľné. *** (13.03.2015)