Godzilla Minus One

Godzilla-1.0 obsahuje jednu zásadní scénáristickou kvalitu, kerá film povyšuje přinejmenším nad všechny ostatní Godzilly, ale dost možná i další velké blockbustery letošního roku. Pokud byste si odmysleli titulní monstrum, ten film by pravděpodobně stále fungoval - emočně, jako sociální drama nebo prostě film o japonském vyrovnání se s traumatem druhé světové války. Tak moc dobré to je. A když se na těch pár okamžiků objeví Godzilla, je to už jen (naprosto drtivá) třešnička na dortu. Fantasticky dotažené scény destrukce - strach - trocha cynického humoru - dokořán otevřená pusa. A režisér Jamazaki se toho nebojí. Jeho Godzilla chvílemi působí jako člověk v gumovém obleku a skládá tak poctu nejstarším filmům série. A tak mě uprostřed jedné naprosto wow scény napadlo, jak můžu obdivovat například (letošní) Anatomii pádu a Godzillu -1.0 stejným způsobem? Kde je to rovnítko? Odpověď nemám. Ale asi po milionté jsem byl unešený láskou k filmu a ztemnělému sálu kina. (21.12.2023)

Druhá světová válka skončila, Japonsko ale ještě ani zdaleka nemá vyhráno. K jeho břehům se totiž blíží gigantické monstrum. Povede se ho zastavit, nebo zdecimovaná země padne na úplné dno? Godzilla Minus One je přehlídka skvěle vypadající destrukce, funkčního patosu a lehce přehnaného japonského herectví. Dohromady je to však i pro Evropana bez problémů ukoukatelná podívaná, jejíž tvůrci mají dost nadšení, nápadů i úcty k původním filmům, abyste se v kině ty dvě hodiny skvěle bavili. (02.12.2023)

V porovnaní s nedávnou americkou Godzillou ako nebe a dudy. Tam kde Hollywood robí z Godzilly prepálenú CGI mlátičku, ktorá si dáva na držku s King Kongom, tu Japonci pochopili v čom tkvie sila tohto monštra a vracajú ju tématicky späť k pôvodnej Godzille z päťdesiatich rokov, akurát v modernom kabáte. Japonská Godžira je tu opäť neľútostné monštrum, ktoré je akousi metaforou na hrôzy druhej svetovej vojny a nástup atómového veku s obrovskými dôsledkami, ktoré môže spôsobiť. Skvelá hudba, rešpekt budiace monštrum, výborné akčné scény s monumentálnou deštrukciou a oceánske scény, ktoré sa k tomuto filmu náramne hodia. Akurát škoda toho občas prehnaného japonského patosu, neustáleho (až trápneho) sentimentu a s pribúdajúcimi minútami sa akosi vytratí aj tá pochmúrna nálada z prvej polovice filmu. Škoda, viem si tu predstaviť trocha šikovnejšiu prácu s depresiou ohľadom druhej svetovej vojny a dopadom na postavy, no v skutočnosti ten ľudský príbeh (aj úmrtia ústredných postáv v priebehu filmu) na mňa fungoval najmenej, napriek tomu, že je na neho kladený najväčší dôraz. Vo výsledku síce dobré, s vynikajúcim prístupom k látke, kde by sa aj Hollywood mohol učiť, ale rozhodne nie tak skvelé ako som čakal. CELKOVO: 6/10 (14.05.2024)

Nie som fanúšikom väčších plazov a obojživelníkov, ale na Godzillu sa oplatí počkať, je pekne veľká a vysoká, no a Japonci tiež zjavne povyrástli, pretože s jaštericou si vedeli poradiť ešte lepšie než s Pearl Harbor. No na japonskej filmarine mi trochu vadia výrazové prostriedky, ktoré sú buď absolútne neemočné až neherecké, alebo extrémne ukričané a uplakané. Ale na sedemdesiate narodky šupinatého kolosu slušná ukážka toho, ako môže byť "atomic breath" ešte smrteľnejší než tvorba Atomic Kitten. (01.01.2024)

Hollywood spí a dokola představuje vyšedlé neoriginální franšízy, kdysi věhlasných blockbusterů, nyní bez autorského ducha a jakékoli snahy. Proto se musel narodit Takaši Jamazaki, který se celé dětství učil v Afterech a poctivě nakoukával Baye, aby se podíval na nový Godzilla vs. Kong trailer, zeblil se a řekl si že to natočí líp. Díky Bohu za to! Krom Toma Cruise už si americký patos neužiju, tak jsem rád, že to Japonci s Indama berou v poslední době do vlastních rukou. (29.12.2023)