Sněžné bratrstvo

"CO SE STANE, KDYŽ VÁS OPUSTÍ CELÝ SVĚT?... "Na úvod - PŘEŽÍT (z roku 1993) si už vůbec nepamatuju. A co se asi kurva dá napsat o filmu, kterej je de facto rekonstrukcí jedný šílený události? Předně – že ho nikdo ničím nezprznil. Je to dramatický, autentický – byť realita musela bejt příšerná! Za mě tady mohlo bejt míň filozofování, ale není to nic, co by se nedalo vydržet. Navíc to zřejmě k filmům, který maj sloužit jako pocta a vzpomínka patří… /// -------------- POD ČAROU: ------------------------------------------------ 1.) Film je natočen podle stejnojmenné knihy, kterou napsal v roce 2009 Pablo Vierci. 2.) Kniha je zase založená na dokumentárním filmu „Naufragés des Andes“ z roku 2007. 3.) Jde o první film, používající skutečná jména všech mrtvých. Natáčelo se taktéž na skutečným místě havárie. 4.) Thx za titule “ Kateřina Gabrielová“. ///                         PŘÍBĚH  *****  HUMOR  ne  AKCE  ne  NAPĚTÍ  * (12.01.2024)

Intenzivní a dechberoucí příběh boje o přežití dle skutečných událostí je natolik nosný, že ho s technicky a režijně obstojným zpracováním snad ani nešlo úplně zkazit a zpracovat hůř, než minimálně průměrný film... a tenhle byl pro mě naštěstí vysoce nadprůměrný (starší zpracování jsem neviděl). Na začátku mě sice zaskočilo, že ústřední katastrofa v Sněžném bratrstvu přijde již kolem 13.–14. minuty, aniž bychom dostali trochu představené postavy a s tím i větší příležitost si k nim vytvořit hlubší vztah a s vědomím dvou dalších hodin jsem se obával monotónního utrpení plného chladu, jímž oplývaly zasněžené andské hory. Ale nakonec jsem si to pouto k přeživším trosečníkům začal díky více silným okamžikům úspěšně vytvářet, ve druhé polovině si mě čistá atmosféra prostředí a tísně hodně podmanila, až se mi (vzhledem k pocitu souznění s přežíváním v tak dlouhé pusté zimě) přestávalo tempo vybraných scén zdát dlouhé. Jednou ze sytě naplňujících chvilek bylo pro mě završení putování ve svahu skal, u osvěžujícího potůčku. Za zdařilý nápad považuji krátké asociativní flashbacky, které během dlouhého času mezi ztroskotáním, přibýváním obětí a okamžikem záchrany dělají z vnitřního prožitku až lehce psychedelickou záležitost. V závěrečné dojemné části jsem ocenil, že aspoň v krátkých záblescích mimo obvyklých happyendových záběrů ukáže i relativně méně radostné nadcházející situace (u lékaře, s médiemi), byť klidně bych si nechal toho vyprávět o ústředních postavách ještě víc, ještě dál. [80%] (26.01.2024)

Je dobře že Přežít dostalo novou verze. Spousta lidí se na různé remaky kouká skrz prsty, ale za mě je úplně v pořádku, že se vezme nějaký příběh a tvůrci z něj něco vyřadí, něco přidají, něco dají do popředí nebo upozadí. Bayonu mám moc rád. V jeho podání byl Druhý Jurský svět zábavnou hororovou podívanou. Jeho cit pro hororovou scénu jsem zaregistroval minimálně jednou i ve Sněžném bratrstvu. Příběh o skupince přeživších, kteří se v rámci přežití musejí uchýlit k něčemu co běžný člověk nemá šanci pobrat. Přestože jsem věděl jak to celé dopadne, užíval jsem si rozhodně více než ve snímku z roku 93. Navíc hispánský casting a španělština je zcela určitě vhodnější. PS: Na druhý den jsem si dal výšlap na jednu rozhodnu a během výstupu poměrně dosti fokalo. Nahoře to byl učiněný uragán. Čepice musela okamžitě jít na uši ... nebudu vás napínat. Nebyl to vůbec příjemný zážitek a přitom trval pouhých 10 minut. Neumím si představit co museli prožívat pasážeři uvěznění v troskách letadla 72 dní noc co noc. 80% (29.04.2024)

Society of the Snow je veru výstižný názov. Pamätám si, že pôvodný film Alive sme pozerali ešte na gymnáziu na náboženstve. Bolo to už dávno, no ten film si celkom pamätám a myslím si, že si budem pamätať aj tento. Mám veľmi rada skutočné príbehy. Tento príbeh má krásne posolstvo a núti diváka zamyslieť sa. Také niečo prežiť, fuuuu, tak tomu sa naozaj hovorí zázrak! Obdivuhodný boj človeka jednotlivca a zároveň človeka člena posádky o holý život, keď už nemá nič, ani len potravu, ostáva len veriť a nevzdávať sa a 🙏. "This is a place where living is impossible. Where the only thing that doesn't belong is us." (23.01.2024)

Známou historii pádu letadla v zasněžených Andách, jehož ztroskotaní cestující se museli kvůli přežití uchýlit ke kanibalismu, zpracoval už americký film Přežít z roku 1993. Bayona oproti němu nabízí modernější a filmařsky špičkové zpracování (včetně výborné kamery a intenzivní scény samotné havárie), a kromě toho tento příběh o síle lidské vůle a houževnatosti vrací spolu s herci zpátky na španělsky mluvící půdu. To je ale v podstatě všechno, protože dějově snímek pochopitelně nemá moc čím překvapit. Jednotlivé postavy jsou až na výjimky zaměnitelné mezi sebou a jejich trýznivé osudy slouží filmu zejména k emocionálnímu dojetí diváků. Sympatické je na něm ale to, že jde opravdu o poctivé a do detailu realistické dobrodružné survival drama, nezatížené nutností cpát do děje i osobní konflikty mezi postavami, které se tak mohou více věnovat praktické stránce vlastního přežití. Potěší i nízká míra patetičnosti a velmi decentní a humánní přístup k tematice pojídání lidského masa. (09.10.2023)