Emma

Další velmi povedená austenovská adaptace, tentokrát natočená zcela neznámým Douglasem McGrathem. Vizuální stránka bohužel nijak neoslní a hudební podkres je nevýrazný, ale to není to podstatné. Tady jde totiž v první řadě o intriky, především o intriky milostné. Čím jiným by se ostatně měli zabývat elegantní hrdinové a hrdinky dokonale uhlazených mravů. Sňatek je v tomto světě chápán jako dosažení osobního štěstí a kýženého společenského postavení, a to nejenom pro ženy, ale i pro muže. Ovšem hledání protějšku, který by tyto vysoké nároky naplnil, je obtížné pro všechny zúčastněné. Pro diváka neznalého románové předlohy bude navíc trochu na překážku značný počet postav, propojených složitými příbuzenskými vztahy, což má za následek určitou nepřehlednost. Mnohé vedlejší dějové linky jsou pochopitelně pokráceny a nároky, kladené na divákovu pozornost jsou značné - také proto, že většina přítomných své pravé city a tužby obratně skrývá za příjemnou fasádu společensky bezchybného vystupování. Vlastně je skoro s podivem, že se alespoň někteří z nich doberou na konci k tomu kýženému vyznání a zasnoubení. Gwyneth Paltrow předvádí dokonalou směs sebevědomí a naivity, která z Emmy dělá nikoliv dohazovačku, jak někteří s oblibou tvrdí, ale dobrodějku prahnoucí po štěstí těch ostatních, ovšem štěstí podle jejích pošetilých představ. Jeremy Northam je jako pan Knightly uspokojivě charismatický, většina ostatních jakž takž odpovídá svým románovým předobrazům. Zvláštní zmínku si ovšem zaslouží neodolatelně roztomilý, blonďatými kučerami ozdobený Ewan McGregor v roli nezodpovědného svůdce Franka Churchilla. (22.03.2020)

Vynikající adaptace jednoho z mých oblíbených ormánů od Jane Austen. Na začátek bych chtěla všem doporučot, ať na to nekoukají s čekým dabingem, protože překlad je strašný a přehnaně až kýčovitě květnatý, což originál není. Film je docela věrným zpracováním knihy a skvělě odráží atmosféru románu. Herečtí představitelé byli vybráni výborně. Emma působí roztomile a lehkovážně, pan Knighlty rozvážně a charismaticky, občas roztomile nesměle. Důležitou součástí filmu je perfektní hudba, za kterou Rachel Portman dostala Oscara, a za zmínku určitě stojí i nádherně propracované kostýmy a skvělé účesy dam. Stejně jako kniha i film stojí na konverzacích a společenských situacích na anglickém venkově. A výsledek je více než kouzelný. (01.03.2011)

Zfilmovaný román Jane Austenové a na jako takový se na něj musíme dívat. Možná je pro někoho romantický. Mě však nudil. Žádné duchaplné dialogy, jenom stále se opakující podobné scény s jinými partnery. Ale vydržela jsem to, protože jsem byla zvědavá, jak tohle skončí. Román jsem totiž nečetla, ačkoliv jiná díla od Austenové ano. (09.08.2010)

Emma je nejkouzelnějším románem Austenové. Vypráví o sebejisté, přesto velmi omylné dohazovačce, která skrze starost o své okolí zapomněla sama na sebe. Dlouho jsem o téhle adaptaci s jemnou a křehkou Gwyneth věděla a nyní jsem velmi spokojená, že jsem právě s tímhle zážitkem počkala. Není nutné takové poklady uspěchat. Vhodné zejména tam, kde divák ocení empírovou pastvu pro oči. (03.01.2019)

Přišlo mi to celé takové až moc "zastaralé", ale přesto tam bylo pár poťouchle, podvratně vtipných momentů, které mě příjemně překvapily. Hlavní roli v tom měla kamera, chovala se jako další postava ve filmu to bylo velmi nečekané a velmi osvěžující v tomto druhu konverzační komedie. Co mě naopak překvapilo nepříjemně byla hudba Rachel Portman. Svého času jsem se pořád dokola dívala na Čokoládu a zdejší soundtrack mi jí přišel hodně podobný (ačkoliv Čokoláda vznikla chronologicky až tři roky po Emmě), v některých momentech dokonce až stejný. Jsem si vědoma toho, že filmoví hudební skladatelé píšou sami sobě podobnou hudbu v jednom kuse (viz John Williams, od něj mi všechno zní "stejně"), a když je to spíš variace nebo pomrknutí (jako to dělá Hans Zimmer), tak to dokážu i ocenit jako kvalitu, když když mi to zní až moc pouze jako opakování, tak jsem z toho spíš smutná. Co se týče adaptace látky, tak je na tom tato Emma zatím nejhůř oproti všem ostatním filmovým zpracováním (2009 a 2020), která jsem zatím viděla. Slečna Batesová, pan a paní E, Frank Churchill, vztah Emmy s tatínkem, pouto přátelství s paní Westonovou bylo jinde uděláno lépe. Ani z herců mi tady ve své roli nepřišel nikdo tak zajímavý, že bych měla potřebu je zmínit. Možná snad Toni Collette, ale Mia Goth z 2020 se mi do té role hodila o trošičku víc. Goth ale měla taky tu výhodu, že její přátelství s Emmou bylo jedním ze základních pilířů jejich filmu, kdežto v této 1996 Emmě to byla spíš vedlejší linka a film se soustředil spíš na Emmu samotnou. Jejich přátelství ale nebylo zmasakrováno natolik jako v 2009 Emmě, kde bylo až na pár scén v polovině příběhu prakticky nepřítomné. Sečteno, podtrženo, v něčem lepší, v něčem horší než 2009, pořád mám nejradši 2020. Ještě mě čeká 1996 televizní a Clueless. (25.03.2022)