Millerova křižovatka

Kdyby mi včera někdo řekl, že se budu bavit u gangsterky, nevěřila bych, nejsou to sice tradiční Coeni hýřící vtipem, ale film nepostrádá nadsázku. Rafinovaná skládačka jedné velké manipulace s několika důležitými hráči má úžasnou atmosféru, čemuž pomáhá výborný vizuál. Herecké výkony jsou, jako tradičně, na velice vysoké úrovni a spolu s výbornou hudbou pomohly stvořit podmanivě zábavný film z gangsterského prostředí, jehož politická paralela je více než nápadná. (09.01.2022)

Filmy bratrů Coenů se vyznačují dvěma nepopiratelnými přednostmi - tou první je výsostná stylovost, tak patrná právě v Millerově křižovatce, v níž ovšem není úplně jasná hranice, která dělí epigonství a skládání pocty danému žánru od jeho parodování. S tím souvisí i druhá přednost tvorby bratrského dua, a totiž ona všudypřítomná nadsázka (vyjma jednoho jediného případu, totiž jejich filmové adaptace románu Tahle země není pro starý, kde by jakékoliv i stopové množství nadsázky udusilo esenci díla). Pro znevažující rastr se Coeni v tomto případě nerozhodli náhodou - mnoho základních děl hard-boiled žánru má už ve svém původním DNA obsažen zveličující prvek, vždyť třeba romány Raymonda Chandlera jsou psány v duchu nepřehlédnutelné nadsázky. Za nadsázkyplnou lze tedy označit i Millerovu křižovatku. A ona se tu tak kloubí vícerozměrnost ducha dramatu - tragédie si podává ruku s komedií. A právě osudový rozměr (geniální metafora s klouboukem unášeným větrem, jen to je lidský život) navozují bratři Coenovi ve svých filmech tak umně a rádi (vzpomeňme, jak s Jeffem Dude Lebowskim povívají poryvy osudu...Tom Reagan je vlastně tak trochu Lebowského dvojník, také jen stoicky klidný mlčky pozoruje, kam ho to osud naviguje, zásadní rozhodnutí učiní až v samém závěru. A žánrových souvislostí by se mezi oběma snímky jistě našlo víc.). Složit poctu právě noir filmům se navíc ukázalo jako velmi vizionářské, neboť neonoir detektivky slaví dnes velkou renesanci a jejich boom předznamenalo mimo jiných i sofistikované úsilí bratří v triku... (09.04.2014)

Klasická retro gangsterka se vším všudy co k tomu patří. A když je to navíc okořeněné špetkou černého humoru a výborně ztvárněnou postavou Toma v podání Gabriela Byrnea věřte, že se nebudete nudit. A to nesmím zapomenout na hudbu, která nešla přeslechnout a o kterou se postaral Carer Burwell. Ale stejně jsem si asi měla předtím toho Hammetta přečíst. A pánové, nezapomeňte na to, že: "Neexistuje nic hloupějšího, než chlap, který honí svůj klobouk." (11.09.2012)

Zatím moje nejoblíbenější Coenovka. Millerova křižovatka má dobré herecké obsazení, lokace a doba ve které se film odehráva mě taky zajímá. Skvěle napsaná, zahraná gangsterka, která člověka nenudí ani vteřinu a rád se kní bude vracet. Coenovci dobře propojili klasickou gangsterku s černým humorem, skvělou hudbou a dokonalým příběhem. (08.06.2010)

Coenovci zvolili trochu otrepanú mafiánsku zápletku a natočili ju svojim nezameniteľným štýlom. Idú ale stále v zabehaných hollywoodskych koľajách od Hawksa, cez Palmu až po Scorseseho. Ich film je o niečo viac komornejší, ako známe žánrové klasiky a tak nemal šancu sa stať milovanou, komerčne úspešnou klasikou. Potešilo ma, že konečne niekto obsadil Byrnea do hlavnej úlohy, je to výrazný herec a mal by mať v kariére viac takýchto hereckých príležitostí. (25.07.2012)