Knights of the Round Table

Plechy řinčí, zástavy vlají, meče jsou s matematickou přesností zapichovány do podpaždí, láska je osudová, věrný koník poslouchá na slovo, dřevce se gumově neohýbají a celé dvě hodiny nepřestane hrát Rozsova hudba, ze které si Mistr potom sám vypůjčil pár stěžejních tónů do Cida. Celé je to krásně širokoúhlé a kýčovitě technicolorové. Co chtít víc? (15.03.2014)

Vizuálne krásny historický epos, naviac farebný. Hlavne scény v exteriéri sú pre farebnú kameru lákadlom. Aj keď vojnové scény a súboje pôsobia z dnešného pohľadu mierne komicky, občas i akcia vie príjemne prekvapiť. Väčšiu porciu stopáže si zobrali štúdiové scény plné intríg a milostných scén a práve tie občas nudili. Nepomáha tomu ani premrštená stopáž. Smerom k záveru našťastie príbeh graduje. Legenda je poňatá nie ako fantasy, ale ako história, akurát mi do toho nerezali božie vnuknutia Percievala. Z hercov bodujú hlavne Taylor, Baker a Ferrer, ale celkovo je obsadenie také, aké od takéhoto historického eposu divák očakáva. (03.11.2018)

Při prvním zhlédnutí jsem film musela vnímat jako rytířský epos, který vypráví na dvoře římského krále Rudolfa I. známý minnesänger (teď si zrovna nemohu vzpomenout na jméno ;-)), jenž se právě vrátil z Čech (minnesänger ne Rudolf), odkud si přinesl nepodložený a vymyšlený drb, že krále Přemysla Otakara II. podvádí jeho manželka se šlechticem Závišem z Falkenštejna a chce nějak kulantně tuto skutečnost sdělit Rudolfovi, který je nepřítelem českého krále, a proto by z toho mohl mít prospěch (Rudolf ne minnesänger), ale nemůže to sdělit na plná ústa, např. kvůli špehům nebo kvůli "pěvecké" etice. Vybere si proto dávnou legendu o rytíři Lancelotovi, králi Artušovi a Guineveře a přizpůsobí to své době, tedy druhé polovině 13. století. Pěvec ovšem krále ani Záviše nikdy neviděl, takže neví, že Přemek je menší postavy a snědé tváře a že Závišovi je sotva dvacet let, viděl jen překrásnou českou královnu, protože přesně tak jak vypadala Ava Gardner jako Guinevera, si já představuji královnu Kunhutu Haličskou (vnučku uherského krále Bély)... Ten zvláštní příběh založený na osudech skutečných osob mě napadl proto, že zde pobíhali rytíři ve zbroji z vrcholného středověku, v souladu s tím byli i všichni oblečeni, souboje a bitvy byly také vedeny v duchu této doby a Camelot ze všeho nejvíc připomínal románský hrad :-)), i když Artuš, jak víme, je přelom pátého a šestého století a přelom antiky a velmi ranného středověku. Poté jsem zjistila, že autor předlohy Thomas Malory napsal svůj román The Death of Arthur roku 1470, takže to přizpůsobil své době, tedy druhé polovině XV. století. I kdyby chyby neměly základ už v předloze, přesto by se mi to líbilo, Lancelot v žádném zpracování nezklamal (pomineme-li Prvního rytíře), příběh mě nenudil, narozdíl od Excaliburu, kde mě ta část s hledáním Sv. grálu pěkně vytáčela, tady ji naopak nádherně zhustili. Že se mi líbila Guinevera (a samozřejmě Lancelot) už padlo, ale zamlouvala se mi i Elaine. Legenda samotná stejně kolísá mezi několika verzemi, v počátku jejího vývoje dokonce svedl Guineveru Mordred, neboť příběh Lancelota a Guinevery se v artušovském cyklu objevil až po ovlivnění příběhem Tristana, Isoldy a lorda Marca, takže když se někde sem tam film od ní odchýlí, zůstávám v klidu. Summa summarum matematicky 3.75, laicky tři a tři čtvrtě hvězdičky... (22.02.2012)

3,5 Jsem trochu na rozpacích. Charismatický Taylor a krásná Ava v hlavních rolích zklamat nemohou a taky nezklamali. Technicolor z tohoto snímku dělá hezkou barevnou podívanou, ale prostě mě to příliš nechytlo. Příběh byl místy dosti zábavná dobrodružná podívaná, ale občas zase děsně nudil a celkově jsem měl dojem, že se to moc vleklo. Taky mi přišly zbytečné ty vsuvky se svatým grálem, neboť celý film byl pojat poměrně reálně (Merlin není čaroděj, ale rádce ... není tu žádná ruka v jezeře, která by chytala meč atd.) a do toho tam prostě promlouvá hlas boží. To se mi moc nelíbilo. Takže dávám lepší tři hvězdičky. (13.11.2011)

V pořadí druhý rytířsko-dobrodružný snímek s Robertem Taylorem z dílny MGM, který v sobě nezapře punc 50l. a to zejména krapet pohádkovejma a pekelně barevnejma kostýmama (viva Technicolor), které jsou občas roztomilé, ale sem tam se přehoupnou i za hranici dobrého vkusu. Ve zpracování této klasické legendy samozřejmě nechybí dostatek toho správného rytířství, cti a odvahy, bitev a soubojů ve kterých se třpytí zbroj rytířů a vzduchem létají šípy - i když krapet špejloidní. Na dvojici Taylor a Gardner se kouká skvěle (fyi: tato dvojce se na plátně nesetkává poprvé. Jednak ji lze v tom samém roce vidět ve výborném westernu Ride, Vaquero!!, nicméně poprvé se společně objevili již v r. 1949 v noiru The Bribe, během kterého spolu měli údajně i krátký románek, který se tak nějak táhl i nadále - a byl jedním z důvodů, proč první Taylorova manželka - herečka Barbara Stanwyck - požádala o rozvod, ze kterého vyšla vítězně s nárokem na 15% exchoťova výdělku do konce jeho života). Ne příliš mi tu seděl Mel Ferrer jako Artuš. Určitě se ale jedná o jedno z povedenějších zpracování tohoto tématu. Po dlouhém váhání lepší 3*, protože z konečných tří filmů obdoného ražení ve kterých si Taylor zahrál hlavní roli se jedná asi o ten nejslabší. (22.05.2011)