Knights of the Round Table

Rytieri okrúhleho stola sú jednak silno poznačený dobou svojho vzniku, no jednak sú aj istým stožiarom, pre ďalšie filmy s artušovskou tématikou, ktoré prišli po ňom. Ako fanúšik ,,Excaliburu" som bol doslova prekvapený, koľko prvkov prebral Boorman práve z tohto filmu a keď som nedávno opäť videl hallmarkovského ,,Merlina", isté podobné ovplyvňujúce znaky bolo badať aj v ňom. Ako tu už napísali užívatelia predo mnou, na filme najviac škrípe predovšetkým spracovanie kostýmov, vzhľadom k tomu, že podľa prológu je dej zasadený zhruba do 5. storočia. Tento problém však stratí zo svojej intenzity po tom, keď si uvedomíme, že s problémami týkajúcich sa hlavne výpravy a kostýmov nejako zápasí každý námetovo podobný film, ,,Excalibur" a ,,Prvého rytiera" (toho by som označil za najbližšie podobného tomuto filmu) nevynímajúc v prvom rade. Ak už nejaký Artuš žil, bolo to práve v období ,,nástupu doby temna" , západným autorom však vždy viacej voňalo urobiť z neho romantického hrdinu zlatého veku rytierstva niekedy vo vrcholnom stredoveku, čím vlastne vznikol tento doteraz neprekonaný rozpor. Ostatne všimnime si, ako kompozične veľmi podobnou je scéna Artušovej smrti s rovnomenným obrazom Jamesa Archera, kde je len pozmenené prostredie a ženské postavy sú tu nahradené Lancelotom a Galahadom. Mel Ferrer je potom takmer dokonalou podobizňou umierajúceho kráľa. Pokiaľ ide o vsuvku hľadania Svätého grálu, tá je síce úzko spätá s príbehom, tu však pôsobí trocha zbytočne, aj keď vyslovene neruší. Sám si to vysvetľujem len tým, že náboženský motív vo výpravnom filme bol vtedy v Hollywoode akousi nepísanou povinnosťou. Mela Ferrera si najviac pamätám ako diabolského Van Goulda z ,,Čierneho korzára" a povedal by som, že záporné postavy mu išli omnoho lepšie. Síce tu bol v začiatkoch svojej filmovej kariéry, jeho Artuš je nejaký zasnene jalový a svojím neprítomným pohľadom vzbudzuje nemálo pochybností. Rózsova hudba (prvky z nej môžeme počuť aj v neskoršom ,,El Cidovi") je ako obvykle výborná a presne podfarbujúca jednotlivé scény a bol by som radšej, keby ona robila spoločnosť kúzelne pôsobiacej výprave v oscarových nomináciach. (19. hodnotenie, 7. komentár k filmu) (23.07.2012)

V pořadí druhý rytířsko-dobrodružný snímek s Robertem Taylorem z dílny MGM, který v sobě nezapře punc 50l. a to zejména krapet pohádkovejma a pekelně barevnejma kostýmama (viva Technicolor), které jsou občas roztomilé, ale sem tam se přehoupnou i za hranici dobrého vkusu. Ve zpracování této klasické legendy samozřejmě nechybí dostatek toho správného rytířství, cti a odvahy, bitev a soubojů ve kterých se třpytí zbroj rytířů a vzduchem létají šípy - i když krapet špejloidní. Na dvojici Taylor a Gardner se kouká skvěle (fyi: tato dvojce se na plátně nesetkává poprvé. Jednak ji lze v tom samém roce vidět ve výborném westernu Ride, Vaquero!!, nicméně poprvé se společně objevili již v r. 1949 v noiru The Bribe, během kterého spolu měli údajně i krátký románek, který se tak nějak táhl i nadále - a byl jedním z důvodů, proč první Taylorova manželka - herečka Barbara Stanwyck - požádala o rozvod, ze kterého vyšla vítězně s nárokem na 15% exchoťova výdělku do konce jeho života). Ne příliš mi tu seděl Mel Ferrer jako Artuš. Určitě se ale jedná o jedno z povedenějších zpracování tohoto tématu. Po dlouhém váhání lepší 3*, protože z konečných tří filmů obdoného ražení ve kterých si Taylor zahrál hlavní roli se jedná asi o ten nejslabší. (22.05.2011)

Plechy řinčí, zástavy vlají, meče jsou s matematickou přesností zapichovány do podpaždí, láska je osudová, věrný koník poslouchá na slovo, dřevce se gumově neohýbají a celé dvě hodiny nepřestane hrát Rozsova hudba, ze které si Mistr potom sám vypůjčil pár stěžejních tónů do Cida. Celé je to krásně širokoúhlé a kýčovitě technicolorové. Co chtít víc? (15.03.2014)

Nejsem historicky zdatná, pročež mě kostýmní lapsus nechává v klidu - jsou to prostě rytíři. Ani poznamenání dobou vzniku mi nevadilo. Ovšem kníratá Guinevera a opilecky opuchlé oči Artuše ubírají na estetickém zážitku. S Elaine si Lancelot podstatně polepšil. Oceňuji absenci magie a pěkně staromilsky nesestříhané souboje, zejména úvodní souboj Lancelota s Artušem byl povedený. Naopak mě rozlítilo, jakou udělali z Guinevery nánu zpozdilou, nechápavou, s inteligencí méně než průměrnou, hystericky ješitnou trosku... A přiznám se, že mě hodně rozčilovala hudba. Některé pasáže mi připadly trochu zbytečně natahované, ale to se dá přeskočit. Sice mě příběh nijak nevtáhl, ale ani jsem neměla chuť předčasně skončit. Celkově v podstatě zdařilé dílko, zase trochu jinak pojatý přírůstek do sbírky. (17.05.2017)

Vizuálne krásny historický epos, naviac farebný. Hlavne scény v exteriéri sú pre farebnú kameru lákadlom. Aj keď vojnové scény a súboje pôsobia z dnešného pohľadu mierne komicky, občas i akcia vie príjemne prekvapiť. Väčšiu porciu stopáže si zobrali štúdiové scény plné intríg a milostných scén a práve tie občas nudili. Nepomáha tomu ani premrštená stopáž. Smerom k záveru našťastie príbeh graduje. Legenda je poňatá nie ako fantasy, ale ako história, akurát mi do toho nerezali božie vnuknutia Percievala. Z hercov bodujú hlavne Taylor, Baker a Ferrer, ale celkovo je obsadenie také, aké od takéhoto historického eposu divák očakáva. (03.11.2018)