Režie:
Walter HillKamera:
Lloyd Ahern IIHudba:
Steve MazzaroHrají:
Sylvester Stallone, Sung Kang, Sarah Shahi, Jason Momoa, Adewale Akinnuoye-Agbaje, Christian Slater, Holt McCallany, Weronika Rosati, Dana Gourrier (více)Obsahy(3)
Nájemný vrah Jimmy splní svou zakázku a se svým parťákem zabije terč. Ten byl ale shodou okolností kdysi polda a na vraždu je nasazen jeho bývalý parťák Taylor z Washingtonu. Mezitím navíc někdo odpraví Jimmyho parťáka a pokusí se zabít i Jimmyho. Zdá se, že někdo nechce, aby existovaly důkazy o nájemné vraždě bývalého policisty. Taylor rychle přijde na to, jak se celý případ mohl zhruba odehrát. Kontaktuje proto Jimmyho a nabídne mu spolupráci, nejde mu o jednoho nájemného zabijáka, chce dostat velkou rybu. Ty, co to celé objednali... (TV Prima)
(více)Videa (2)
Recenze (581)
Nejde vrátit čas, nejde nezestárnout a nejde spousta dalších věcí, jako třeba ustlat si v mracích nebo najít konec duhy. K něčemu nikdy nenajdeme odvahu, něco propásneme a pak už je pozdě, jiné věci míjíme s povzdechem ach jo..takový je prostě život. Je dobrý však nechat v popelu svých vzpomínek pár jisker, který se daj vždycky rozdmýchat .. Tak a dost filozofování, Sly do svejch jisker mohutně foukl a je z toho pořádnej požár. Bullet to the Head je návrat ke kořenům jako kráva, ono taky spojit se s mistrem osmdesátkovejch fláků Hillem napovídalo, že se to zdaří a jo , je to tady ! Sly je zase Bůh ! ( A když se to nebere vážně, je i víc:) ()
Mám rád Waltera Hilla a jeho testosteronové filmy, ale tahle další Slyova agitace za tetovací salony je přešlap jak pro pana režiséra, tak pro italského hřebce samotného. Bullet to the Head je totiž čistý průměr ve všech aspektech. Ať už se jedná o vizuál, který vypadá, jako by právě vypadl z Kriminálky Miami, či tupý scénář, ve kterém si gangsteři platí za masáže kreditkou a to předem, nebo ve kterém si policejní důstojník nechává přes centrálu vyjíždět informace o členech podsvětí a nikomu na policejní stanici není podezřelé, že každý, na kterého se zeptal, má do hodiny v hlavě kulku. Navíc je to zbytečně doslovné: poté, co Slye vyhodí do vzduchu svůj úkryt, následuje záběr, který vysvětluje, že si pod něj dal bomby. Proboha proč? O nefunkční chemii mezi hlavními hrdiny a nevtipných hláškách už pak nemusí být ani řeč. Výsledný dojem nezachrání ani hektolitry krve, ani Khal Drogo ohánějící se sekyrou, ani fakt, že Hill po letech opět natočil bitku v lázních. ()
"Až ho dostanu, tak to nebude hezký pohled." Neprovokuj legendárního bručouna, kterej umí zabít jablkem a pro všechny případy má podminovaný snad i varlata. Mohl by se naštvat, což sice z kamennýho výrazu jeho tváře nepoznáš, ale suše vypuštěná hláška by měla být varováním, že jeho ruce začínají vykonávat soubor činností směřujících k ukončení tvýho života. Ode mne se zkrátka SS alias Jimmy Bobo žádnýho vyzývavýho pohledu nedočká, zezadu ho do palice také střílet nebudu a rozhodně nebudu souložit s jeho dcerou, i když bych se postelovýmu tělocviku s její nepotetovanou variantou rozhodně příliš nebránil. ()
Teda na konci si to Stallone Momou pěkně podal. Divák se celou dobu těší na finální střet a ten přišel. Bullet to the Head je na podobné kvalitativní úrovni jako Arnoldova Konečná. Takže dávným rivalům se comeback zase až tolik nevydařil. Řekl bych, že u Stallona je to o trošku lepší, protože ve své roli působí o něco uvěřitelněji. V téhle poloze to Sylvestrovi sluší, zatímco Arníí dále vykrádá Clinta. A že se Walter Hill zasekl v osmdesátkách? A vadí tohle vůbec někomu kdo sleduje ty současné rádoby akčňáky, kde aby na to mohli chodit 10letí caparti tak absolutně chybí krev.! 45% ()
Drsné filmy o drsných mužích aneb Walter Hill nezklamal a přichází se zábavnou jednohubkou okořeněnou motivem generačního střetu mezi klasickým nájemným vrahem a moderním zabijákem. BULLET TO THE HEAD je vcelku podařená hillovka (nechybí neony ani živá hudba) a různými tématy dává vzpomenout na Walterovy kousky z jeho nejlepších let (osmdesátých). Příkladem můžou být 48 Hrs., Red Heat (polda/zločinec, domácí/cizinec a každý má své metody a pravidla), či Streets of Fire (závěrečný souboj). Příběh je jednoduchý a přímočarý, stejně tak většina postav – které jsou někdy možná až příliš okatě naivní. Zásadní místo má v mnoha Hillových filmech hudba a i tentokrát je soundtrack od začátku zábavný a opět do jisté míry klasický (nechybí harmonika), ale přece jen nepříliš výrazný či tuctový a postupně se trochu ohraje. (P.S. – Slayovy fotky pobavily). Čtvrtá hvězda velmi slabá. ()
Reklama