Dekalog V (E05)

„Nezabiješ” / V podstate sa jedná o skrátenú verziu Krátkeho filmu o zabíjaní, tým pádom nemám žiadnu potrebu sa ďalej vyjadrovať k tej istej veci, ku ktorej som sa mimochodom vyjadril už v januári, roku 2017, kedy som sa snažil (p)opísať, o čom je vlastne tento príbeh, z ktorého mi opätovne behal mráz po chrbte. (09.09.2022)

Hodnotím pouze čtyřmi hvězdičkami, protože Krátký film o zabíjení byl jednoznačně působivější. Myslím si, že že v tomto případě je delší stopáž prostě nutností. Těžko říct, jak bych to hodnotila, kdybych viděla pouze tento sestřih, ale vzhledem k tomu, že v í m, mi tam některé věci citelně chyběly, jak ve zločinu, tak v trestu. (23.08.2010)

Hodinové filosofování o trestu smrti. Osobně mám v tomto ohledu zcela jasný názor - ano, není-li pochyb o vinně obžalovaného, což v tomhle snímečku rozhodně není. Ať už si hlavní hrdina prošel v životě čímkoli, tak nemá právo kvůli svému promarněnému a zhrzenému životu, ukončit život jiného člověka. Trest smrti je poté tím nejhumánnějším řešením, které se nejvíce blíží míře prohřešku. Alespoň já nevím o lepším. Celý díl se nese v extrémně pochmurném duchu, což je vzhledem k tématu více než pochopitelné. Dokonce jsem si povšimnul jakéhosi zeleného filtru, ať už byl použit z jakéhokoli důvodu. Vraždička i následná poprava jsou natočeny velmi syrově a jsou tedy oku lahodící. Velkou výtku bych směřoval k tomu, že se režisérovi nepodařilo rozehrát nějakou důmyslnější filosofickou hru. Jacek porušil 5. přikázání a dočkal se, z mého pohledu, zcela spravedlivého trestu. Nevidím nejmenší důvod k nějakému soucitu, či něčemu obdobnému. Příliš nechápu, proč se tento díl těší takovému obdivu. Téma je samozřejmě velmi zajímavé, ale ze strany myšlenek a úvah patří v mých očích k jednomu z nejslabších. (06.06.2016)

Nedá se tomu nic vytýkat, stejně jako u prodloužené verze (Krátký film o zabíjení), ale čím to je, že jsem tentokrát neměl tak silný pocit a tak tvrdou depresi jako u ní? Možná je to tím, že už jsem věděl, do čeho jdu a tak mě nic nemohlo překvapit, ale Krátký film o zabíjení mě tehdy dostal do takové depky, že jsem si řekl, že to sice je skvělý film, ale už to v životě nechci vidět. Čekal jsem, že dopadnu zase stejně, ale nestalo se. Silný dojem jsem měl, ale ne až tak. Možná je to ve mě, možná mi delší verze svým pomalejším vedením přišla hlubší, nevím přesně, ale vím, že na plný počet to coby epizodu Dekalogu nevidím. Je to ale natolik propracované ohledně otázek trestu smrti a toho, co vše je vlastně vražda, že tomu ten plný počet nakonec nedokážu nedat, nicméně hodnotit to ještě subjektivněji, tak dám "jenom" čisté čtyři hvězdy a vrchol Dekalogu pro mě stále bude první přikázání. Navzdory tomuhle menšímu zklamání se ale na příští přikázání docela těším, jelikož Krátký film o lásce mě tehdy tak moc nadchl, že si nedokážu představit, že by mě nestrhl ani tentokrát. Slabých 5* (18.10.2023)

Do prvního klimaxu (brutální vraždy taxikáře) se nám postupně představují tři hlavní aktéři (skutečně se nám však představí až s druhým klimaxem: brutální popravou Jacka. Mladý obhájce, teprve nedávno přijatý za člena advokátní komory, plný pochybností, ale i snah o nápravu, i když si není jistý jaká snaha a čeho náprava. Taxikář, libující si v drobných podlostech, plašení psů klaksonem, škodolibém zahrávání si s klienty (což se mu nakonec stane osudným). Mladý Jacek, vyhnaný a opuštěný ve městě, ví přesně co chce, bez ohledu na cokoli. Po vraždě taxikáře, zůstávají ve hře už jen dva, a teprve nyní (ve výkřiku obhájce, pomačkané fotografii, a při pohledu na louku u lesa) se odhalí jejich "objekt malé a" - pěkně jsme to vyhnali lacanovskou kozí brankou. Dvojí pomsta: Jackova za smrt sestry a vlastní zpackaný život, a pomsta zákona zde došly naplnění. Pozn: Slavoj Žižek, který věnuje Dekalogu (a filmům kolem něj) velkou pozornost, je k Pětce je poměrně skoupý. Přesto však ocituji (z jeho knihy Lacrimae rerum) obecnou úvahu Kennetha Burkeho: "... třebaže je přikázání 'Nezabiješ' ve své podstatě nadsmyslovou idejí, ve své úloze smyslového obrazu nemůže než rezonovat důrazným apelem 'Zabij'", na níž Žižek navazuje: "Lacanovský protiklad mezi symbolickýmn Zákonem a obescénním příkazem Superega se zde manifestuje ve své nejryzejší podobě: veškeré negace jsou bezmocné a jsou zredukovány na pouhé de-negace, takže nakonec zbývá jen obscénní, vtíravá ozvěna: Zabij! Zabij!" Smotného Žižka to táhne ke gnostickému výkladu, který je spíš sporný než osvětlující. (24.05.2017)