Bílá královna

historická seriálová druhá liga, která se lehce opírá o skutečnost, ale místo bitev a zajímavé výpravy nabízí primárně zákulisní kejkle, závody o to kdo dřív porodí potomka, ne zrovna zajímavou poloromantiku a jakési pokusy o čarování. Ještě že je tady Rebecca Ferguson. Ta je dobrá úplně všude a i tuhle veskrze průměrnou sérii dělá stravitelnější...50% (11.05.2022)

Tak, zatím to vypadá mnohem lépe než jsem čekal. První díl má většinou upoutat a mě upoutal. Mým hlavním lákadlem bylo to, že seriál je tak trochu o anglické historii, která mě dost zajímá. Myslím si, že seriál skvěle těží z dobrých herců, prostředí a také kostýmů, v ději to zase pořádně jiskří politikou, intrikami a láskou. Každopádně na to jak to bylo občas pomalé a možná trochu přehnaně dlouhé, to nebylo zase až tak strašné a co je hlavní, já se nenudil. Hodnotím 70% (25.06.2013)

Lekce historie z Bradavické červené knihovny. A tím rozhodně nemyslím nějaké stranění červeným, Lancasteři, a vlastně všichni muži, jsou zde totiž až do posledního dílu série zobrazení jako neschopný plevel, se kterým intriky bílých lomcují ze strany na stranu. A nejen oni, celá historie se totiž smrskla na kouzlení a řešení osobních problémů a vendet žen obou rodů, zatímco opravdová politika se odehrává za zavřenými dveřmi, a ony s pomocí svého šarmu, čárymárů a boží prozřetelnosti tahají za nitky. Rámcový děj jednotlivých dílů se pak omezuje na to, která z nich a kolikanásobně zrovna rodí, popřípadě umírání jejich ratolestí z těch či jiných důvodů. A i přes tu červenou jsou postavy černobíle ploché jak prkna, všichni hodní jsou krásní a milí, všichni zlí naopak odporní, slizcí a drzí, jediným zajímavým aktérem byl samotný Kingmaker, ale ten, jak víme, bohužel nežije věčně. V kontrastu s povedeným vizuálem a krásnou hudbou je pak v druhé polovině naprosté selhání v maskování veku postav, kdy starší aktéři pouze rozpustí velkolepé účesy a vymění bohaté róby za hadry, zatímco v obličeji vypadají stále jako ta jejich dítka, která ještě přežívají. To souvisí i se zmateným skákáním v čase, žádné zápletce se totiž nevěnuje víc než půl hodiny a roční období se v ději střídají stejně rychle jako jednotlivé scény. Ano, chápu, že emancipace žen a whatnot je dnes v kurzu, ale takto jednostranným pojetím hyzdit anglickou historii prostě JE jedním z největších seriálových failů BBC. Takhle prosím ne. (02.09.2013)

Navzdory střízlivější výpravě jde nepochybně v rámci žánru o poctivě natočenou záležitost. Svou rozmáchlostí mě to připomnělo výpravnější Tudorovce. Jak je snad z předchozího popisu patrné. Nechť si vezme česká veřejnoprávní televize ponaučení z toho, jak se opravdu dělá historická adaptace, která nese v sobě onu jiskru slušné kvality a divácké poutavosti, jež našim seriálům citelně chybí. V jistém ohledu bych strašně rád viděl i v české seriálové krajině takto zfilmovaný český seriál o Karlu IV, který tu docela chybí. Zkrátka tak trochu jako třeba monumentální seriál F. L. Věk či další seriál Lekár umierajúceho času. (10.07.2016)

O Válce růží jsem se ve škole učil, že to byl boj mezi rody Lancasterů a Yorků. Až díky tomuto seriálu jsem se něco blíže dozvěděl o několika silných ženách té doby (Markétě z Anjou, Alžbětě Woodvillové, Anně Nevillové, Markétě Beaufortové), které stály po boku svých manželů či otců (králů Jindřichovi VI, Eduardu IV a Richardu III). Doba to byla drsná a plná krve, díky tomu důrazu na zmiňované ženské postavy je zde ale možná až přemíra romantiky (a erotiky). Alžběta Woodvillová se svou dcerou rovněž Alžbětou tu zas každo chvíli kouzlí (a ovliňují tak výsledné události), což mě tedy moc nebavilo. Ze všech těch zmiňovanaých žen mě tak asi nejvíce zaujala (ač ne svým vzhledem) postava Markéty Beaufortové, která po celou dobu jde fanaticky za jediným cílem a to naplnit "boží" záměr, že se její syn Jindrich Tudor má stát anglickým králem. Kdo zná anglické dějiny tak ví, že se jí to nakonec podařilo a jeho nástupem na trůn došlo k symbolickému smíření Lancasterů s Yorky. ******************************************************************************************************* Po vzhlednutí všech dílů se nemohu odpustit komentář ke dvěma fabulacím v celém vyprávění. Že se dle autorů seriálu Alžbětě Woodvillové podařilo zachranit (nastrčením dvojníka) alespoń jednoho ze svých synů (Richarda) před trpkým osudem princů z Toweru (jak jsou Eduard a a Richard nazýváni v historiografické literatuře) ještě beru, neboť nad skutečným osudem obou Alžbětiných synů se asi vždy budou vznášet otazníky. Ale nechat Alžbětu z Yorku, budoucí manželku Jindřicha Tudora a anglickou královnu, milovat se před rozhodující bitvou s králem Richardem, to považuji vážně za vrchol. Tímto totiž tento seriál žel klesl na úroveň mýdlové opery. (28.02.2021)