E.A. Poe: Podivný experiment

Další film, který se nejlépe zhodnotil sám svým názvem. Experiment vyšel tak napůl; ono mít orchestřiště obsazené samými mistry světa je jedna věc, ale nakonec je to stejně na kolíkovi s hůlkou vpředu. Film jsem si užil, mám s ním vlastně jen ten problém, jako s Katkou Beckinsalovic. Koukal jsem na ní a bylo to čupr. Jenže když jsem si představil, o kolik lepší by bylo, kdyby seděla vedle mě a koukala se mnou... (29.01.2015)

Na to, ako sa "Eliza Graves" vo svojich počiatkoch javila značne lákavo, sa z nej vykľulo až smutne obyčajné "Stonehearst Asylum". A nebyť maličkého zvratu v úplnom závere, tak by bol celkový dojem z tejto neškodne predvídateľnej produkcie ešte trpkejší, hoci stále lepší než z českého hororu na rovnakú tému "Lunacy". Kate Beckinsale by zrejme potrebovala nový Underworld, keďže od toho posledného sa objavuje v prevažne zbytočných roličkách a zaujímavý, kedysi nezávislý režisér Brad Anderson sa (podobne ako Scott Derrickson) tento rok trochu stratil v komerčnej priepasti. Našťastie to stále nie je také zúfalstvo v akom sa ocitli napr. Alexandre Aja či Nacho Vigalondo, ale aj tak je to škoda. (27.10.2014)

Natočeno podle námětu E. A. Poa, ale - jak řekla jedna z postav v úvodu filmu, když vyprávěla o svém dětství v sirotčinci: "Nechtěl jsem z toho udělat dickensovský večer." - což však přesně tvůrci udělali. _____Snímek nemá poeovskou ale výlučně dickensovskou atmosféru. Poe se příliš nezabýval prokreslováním svých postav, stavěl spíš na jejich úchylkách a morbiditě. Neměl téměř žádnou víru v dobro a jeho přístup k životu byl krutě ale i mrazivě vtipně cynický. Taky Dickens dokázal vidět krutost kolem sebe, ale věřil, že i na těch nejotřesnějších místech se najdou lidé, kteří navzdory trápení, chudobě a hrůznému zacházení, si uchovávají laskavé srdce a často je za to ve svých románech odměnil šťastným koncem. ____ Historické vyprávění o pacientech a personálu blázince pohřbeného v hlubokých lesích podněcuje zvědavost, jak to bude dál. Kromě atmosféry tušeného nebezpečí, pocitu, že hrdinové jsou v pasti, o které není jasné, kdo ji nastražil, staví snímek také na silném milostném motivu lásky a oběti pro ni. ______ Napínavá, lehce dekadentní nálada (scény novoročního maškarního bálu byly jak od Jakubiska) dostane pořádnou trhlinu v semifinále. KOUSEK DĚJE Vše, co se doposud stalo, bylo silně nadsazené, ale v rámci žánru přijatelné. Ani v tak fantastickém příběhu ale nemůžu akceptovat fyzikální nesmysl. Jednoduše řečeno: když na někoho z výšky spadne metrák uhlí, tak ho to zabije, ať už je to jakkoliv odolný zloduch. Od té chvíle snímek aspiroval na parodii - zejména scény zloduchova "electro dance" . A konec je sice sladký, ale, jak se, kurnik, na ten jih dostali a kdo jim to platí? KONEC KOUSKU DĚJE Napínavý snímek potěší tajemnem i zobrazením temných stránek lidských charakterů, ať už u zdravých nebo šílených jedinců, ale konec tvůrci neukočírovali. /26. 12. 14./ (26.12.2014)

Jak Tarantino nikdy nepřekoná svůj stín Pulp Fiction, tak Anderson nikdy nepřekoná svého fenomenálního Mechanika.Eliza Graves je podobná jako vejce vejci Tajemnému ostrovu, akorát je řízlá puncem takové větší béčkovosti a přímočarosti.Děj je sice hned od prvních minut dost předvídatelný, ale to vše Anderson na konci rozbije zase tou svojí skrytou pointou, kterou prostě 90% diváku nemá šanci rozlousknout a zase si hraje s divákem podobně jako v Mechanikovi.Příběh i atmosféra jsou moc dobré a herecké výkony jsou fenomenální, Ben Kingsley je doslova bůh a Jim Sturgess, leč je jeho postava dosti naivní válí.Bohužel je to celé místy dosti naivní a ke konci tomu mírně začne docházet dech, ale od Andersona jsem dostal to, co jsem čekal, příjemně mrazivý mystery thriller který má sve nepopiratelné kvality, ale do geniálnosti mu chybí geniálnost režiséra, která zůstala v roce 2004 uvězněná v Mechanikovi.70%. (03.01.2015)

Předlohou pro film se stala Poeova povídka: Metoda doktora Téra a profesora Péra. Kdo ji nezná, může nabýt dojmu, že film podle Poa je málo temný. Opak jest pravdou. Povídka není vůbec temná (jediná úvodní scenérie - blázinec v rozpadajícím se zámku - má snad v sobě trošku temnoty) a hlavní hrdina není v ohrožení života. Poeův blázinec je jedna velká taškařice připomínající Haškův ústav pro choromyslné ve Švejkovi. Blázni v roli personálu názorně popisují domnělé chovance vtělující se do čajníku, dětského vlčka, kohoutka či šňupacího tabáku. Všechna rozvernost vzala ve filmovém zpracování za své - což je dobře. Místy příjemně napínavý snímek s velmi dobrými hereckými výkony se odehrává téměř celý ve stěnách podivného ústavu, kde se největší tajemství ukrývá v podzemních vězeních.... Film mě bavil mnohonásobně více, než podprůměrný Scorseseho Prokletý ostrov zde některými komentáři zmiňovaný. A závěr? Potěšil ze všeho nejvíce! (08.12.2014)