Aimee a Jaguár

Vskutku báječná romance dle rozebrané semidokumentární knihy Ericy Fischer. Sapfická láska v Berlíně roku 1943 kvetla stejně přirozeně jako kdekoli a kdykoli jindy... Jen právě zde měla o tolik příkoří více. Nádherný příběh, velmi poučný co do složitosti doby. Ale také plný naděje a radosti. Někdy je skutečně snadné se zamilovat do filmu. (06.11.2016)

Příběhy z války mají vždycky potenciál člověka emocionálně strhnout. Vyzařuje z nich celá ta křehkost a konečnost existence, která každého zaručeně vyděsí a aktivuje empatické reakce. V jeden moment jste v nejlepších letech, vykračujete si po ulici, v druhém vás někdo udá, jste uštváni, zatčeni a odvlečeni do koncentráku, kde si počkáte na smrt, nebo v "horším" případě rovnou zastřeleni na ulici. Jeden život neznamená nic - v honbě za ideologií je dovoleno vše. Nemůžete ani na vteřinu zamhouřit oko bez strachu, že už se neprobudíte. Takové jsou tyto příběhy normálně, takže jsem očekávala něco podobného, plus mi přišla hlavní linie s rodící se romancí mezi dvěma ženami v tomto dobovém kontextu poměrně působivá. Ačkoliv hlavní bloncka nepůsobila nejdřív vůbec sympaticky, v druhé půlce filmu se už trochu dala dohromady a dalo se na ní dívat, takže celkově hodně nadprůměrný movie. Škoda jen, že má tak málo zhlédnutí. (08.01.2014)

V té tragické době bylo na homosexualitu pohlíženo jako na zrůdnost, vždyť jen kolik homosexuálů označených růžovými trojúhelníky zahynulo v koncentračních táborech... Přestože tento příběh vypráví o lásce dvou žen, nekončí tragicky proto, že se jedná o tzv. zakázanou a nepatřičnou lásku, ale protože jedna z žen je židovka. Tento příběh nemoralizuje, jen zobrazuje lásku, která neměla čas se rozvinout a rozplynout ve všednosti. A o to je tento příběh smutnější. (17.11.2008)

Neuvěřitelný příběh, ale cesty osudu jsou velmi spletité. Nevybíráme si ho a nic se neděje náhodně. Můžeme mu jít vstříc nebo se dát jinou cestou. Nejdříve jsem si myslela, že Felice (Jaguár) jen s Lilly (Aimee) flirtuje, že ji chce pouze zneužít pro svůj prospěch, přece jenom byla Lilly manželkou německého důstojníka. Tak proč toho nevyužít? Možná to byl jen můj pocit, ale ten se po dalších minutách změnil, protože jsem se nechala vtáhnout do děje. Ano neuvěřitelný příběh tragické lásky, která se nemohla pořádně rovzvinout, protože ho překazila krutost druhé světové války. Ta si vybrala svou daň. Felice byla zatčena, několik dní byla v nemocnici a pak byla deportována do koncentračního tábora. Prošla jich několik a pak v jednom zemřela. Od jejího zatčení si Aimee začala psát deník, který je k vidění v židovském muzeu v Berlíně. Obsahuje i korespondenci obou žen a fotografie. Vyprávění samotné Lilly a deník posloužili Erice Fischer k napsání knihy Aimee a Jaguár, podle níž je film natočen. Knihu jsem bohužel neměla možnost si přečíst. Docela mě to mrzí. Obě mladé ženy musely být v tak nelehké době hodně silné. Přestože jsem znala některé souvisloti, tak mě film dostal. Určitě se k němu budu vracet. Změna: Knihu se mi podařilo po dlouhých tahanicích získat. Tedy pokud se to dá nazvat knihou, když si to stáhnete do počítače. Samozřejmě svírat v ruce skutečnou knihu a hladit ji po hřběte je něco jiného. To už samo o sobě zavání jistým rituálem. (24.04.2009)

Koupil jsem si original DVD, ale takhle spatnou kvalitu jsem necekal. Je to jak nejaky kinorip...To filmu bohuzel strasne moc ubira. Prokousal jsem se (sedym obrazem s titulky ktere nejdou vypnout) asi do pulky filmu a pak jsem to prozatim vzdal. Zkusim to jeste nekdy jindy az budu vic odpocinuty... (09.08.2008)