Mansfield Park
Mansfieldske sídlo
Režie:
Patricia RozemaScénář:
Patricia RozemaKamera:
Michael CoulterHudba:
Lesley BarberHrají:
Hannah Taylor-Gordon, Lindsay Duncan, James Purefoy, Harold Pinter, Amelia Warner, Frances O'Connor, Jonny Lee Miller, Victoria Hamilton, Hugh Bonneville (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Chudá pozemskými statky, ale bohatá duchem. Taková byla Fanny Priceová. Nebylo jí ještě ani jedenáct let, když přijela na Mansfieldské panství. Netušila tehdy, že jí bude souzeno žít v sídle svých příbuzných zpola jako služka, zpola jako trpěná rodinná přítěž. Ale Fanny je silná osobnost, která se dokáže přes tušené i zjevné ústrky přenést. Která dokáže vyrůst v půvabnou, inteligentní a sebevědomou dívku, schopnou vzepřít se dobovým konvencím a jít za hlasem svého srdce... Na rozdíl od mnoha jiných děl Jane Austenové (Rozum a cit, Pýcha a předsudek, Emma…), které byly většinou pro film či televizi převedeny několikrát, je Mansfieldské sídlo prvním filmovým přepisem. Je to třetí (a nejautobiografičtější) autorčin román, který ovšem nebyl v době svého vydání (1814) příliš příznivě přijat (prodalo se jen 1250 výtisků a nakladatel odmítl dotisky). Scenáristka a režisérka akcentovala autobiografické prvky tím, že z Fanny (na rozdíl od románu) udělala spisovatelku a pro její literární pokusy použila autentické mladické povídky, dopisy a deníky Jane Austenové. Navíc jí to umožnilo změnit Fanny z hrdinky poněkud pasivní ve skutečně sebevědomou, moderní ženu s bohatým vnitřním životem. Ideální představitelku Fanny našla v australské herečce Frances O’Connorové, kterou jsme i na naší obrazovce viděli (a ještě uvidíme) v řadě filmů (Zaplaťpánbůh potkal Lizzie, Líbej nebo zabij, Láska a jiné katastrofy) či v poslední době v seriálu Pan Selfridge. Pozoruhodná je účast Harolda Pintera, spisovatele a dramatika, v roli Sira Thomase Bertrama. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (64)
Z literárního hlediska na Jane Austen spíše průměr. Z toho filmového však jedno z "nejrealističtějších" a nejopravdovějších děl, ať ne tak komplikovaným, ve filmu tedy trochu jinak uchopeným, dějem nebo přítomností mírné, do ironie nesklouzávající nadsázky nejjemnějšího odstínu pravého prostředí viktoriánské Anglie. Nedočkáme se bohužel takových vizuálních hodů, na něž jsem si mohli u obdobných filmů zvyknout, ale film je to rozhodně příjemný. ()
Výběr castu pro další zpracování knihy podle J.Austen bylo neznáme. Což filmu velmi prospělo. Pokaždé když se vybírá nějaký herecký tým pro nový film je dobré vybírat obezřetně. A pokud se rozhodne, že pro zahraniční diváky zvolí neznámí herci vůbec to neuškodí. Naopak jde potom o příjemnou změnu. Aspoň nemusíme koukat na pořád stejné nebo opakující se tváře. Slušněji řečeno ne pokaždé se asi člověk rád kouká na herce který hraje roli ne moc přesvědčivě (i přesto že mu naopak v jiném filmu role seděla přímo na tělo). V Hollywoodu je dnes plno hvězd, kteří si říkají (myslí) že umí dobře hrát, ale jen někteří z nich jsou opravdovými chameleony. A do doslova. Dokážou zahrát několik odlišných postav a charakterů a to teprve potom máme co dočinění s kvalitním hercem či herečkou. Ale to jsem vybočila úplně od tématu…tak tedy co dodat Mansfieldské sídlo je asi hned po Emmě jedno z průměrných filmů. Je to taková oddechovka a film na relax. ()
Klasické dílo počínajícího realismu, do nějž Austenová vložila sebe samu, svou touhu po sdílené lásce. Ony vztahové šachy počínajících moderních středních vrstev jsou tu dokonale zvládnuty. Herečka v titulní úloze (Frances O'Connor) rovněž. Kritéria k dosažení rovnoprávnosti, rovnocennosti obou pohlaví mohou být rozličná. A současně i dosažitelná. I filmovou řečí. ()
Nejdříve musím říct, že MILUJU všechny knihy od Austenové a jejich adaptace, ale bohužel tohle není jedna z nich, hlavně proto, že to to není adaptace, ale spíš film tak lehce inspirován Janiným románem Mansfeild Park. Spousta scén je tam o dost jinak, více či méně, než v knize, což by ještě šlo, ale většina z nich je totálně mimo, jako třeba ten rádoby ohňostroj s holubicema nebo Fannyino "ano", to prostě Fanny v knize nikdy neudělala, nebo ten sex a nebo ta scéna s kresbami otroků a tak dále, a tyhle menší, ale častěji větší, detaily přispívají k totálnímu nabourání, nebo spíš totálnímu selhání vytvořit jakoukoli atmosféru podobnou té v knize. Henry Crawford tu vypadá skro jako správnej chlap a vlastně tu vůbec není vysvětlené, proč jím Fanny tak pohrdá. Dvě hvězdičky a to ještě přimhouřím oči, dávám je za výkony Frances O'Connor, Jonnyho Lee Millera a Hugh Bonnevilla jako úžasného pana Rushwortha, za nádherou hudbu a skvělou scénu s tancem na plese, která vystihuje to napětí z fyzické blízkosti. Toť vše. Edit: Ještě musím zkritizovat naprosto příšerně odfláknutou výpravu. Ty kulisy byly vážně děsné. ()
Přiznávám, že jsem nečetla knižní předlohu, jen jsem viděla starší BBC adaptaci, kterou mám taky hoodně ráda. Asi díky tomu, že jsem Mansfield Park nečetla, mě film tak okouzlil. S hlavní hrdinkou jse soucítila, hlavního hrdinu jsem chtěla a do toho přispěla i má slabost pro period drama. Takže tak. Hodnocení je trošku "nahajpované", hodnotila jsem hned po zhlédnutí, teď už bych možná hvězdičku ubrala, ale vem to čert :D ()
Galerie (42)
Zajímavosti (7)
- Jonny Lee Miller, který v této verzi filmu Mansfield Park hraje Edmunda Bertrama, hrál Fannyho mladého bratra Charlese Price v dřívější minisérii BBC, Mansfield Park (od r. 1983). (Zetwenka)
- Produkční společnost nechala za sebou hejno holubic, které bylo vypuštěno na konci ohňostroje Henryho Crawforda (natáčeno v Charlestownu v Cornwallu). Více než osm let po dokončení natáčení ptáci přežili díky úsilí místní ženy, která se obávala, že zahynou, kvůli tomu, že museli soutěžit s racky o potravu. (Zetwenka)
- Film se od románu Jane Austen – „Mansfield Park“ liší několika způsoby. Film mění některé ústřední postavy, eliminuje několik dalších a reorganizuje určité události. Výsledkem je film, který si zachovává jádro vývoje postav a událostí románu, ale jinými způsoby zdůrazňuje jeho témata a myšlenky odlišně. Děj mění morální poselství románu, díky čemuž je příběh spíše kritikou otroctví než konzervativní kritikou, jak tomu někteří kritici rozumějí. Zatímco v románu jsou pasivita a morální postoj Fanny představovány jako ctnosti, tyto aspekty její postavy se ve filmu mění. (Zetwenka)
Reklama